Zvýšená náhrada za sťaženie spoločenského uplatnenia | Medicínske právo
              

Judikatúra


Nepriaznive vplyvy čističky odpadových vôd


 | 10.12.2009 | komentárov: 4



ESLP - López Ostra proti Španielsku
Či pristúpime k otázke z hľadiska pozitívneho záväzku členského štátu – prijať rozumné a adekvátne opatrenia na ochranu práv jednotlivca podľa článku 8 ods. 1 – ako si to praje vo svojom prípade sťažovateľka, alebo z hľadiska „zasahovania štátneho orgánu“, ktoré je ospravedlniteľné podľa odseku 2, princípy, ktoré sa dajú použiť, sú značne podobné. V oboch prípadoch  treba mať na zreteli spravodlivú rovnováhu, ktorú treba zachovávať medzi konkurujúcimi si záujmami jednotlivca a spoločnosti ako celku, pričom členský štát má v každom prípade určitý priestor na voľnú úvahu. Navyše aj pri pozitívnych záväzkoch vyplývajúcich z odseku 1 môžu ciele vymenované v odseku 2 zohrávať určitú úlohu pri hľadaní požadovanej rovnováhy.

López Ostra proti Španielsku
Rozsudok z 9. decembra 1994
NEOFICIÁLNE ZHRNUTIE A OKOLNOSTI PRÍPADU
A. Základné skutočnosti
Sťažovateľka – pani Gregoria López Ostra, španielska štátna občianka, býva v meste Lorca (región Murcia). Žila viac ako tri roky v blízkosti čističky odpadových vôd, ktorú dalo postaviť niekoľko garbiarní založených v rámci akciovej spoločnosti SACURSA. Čistička bola postavená na pozemkoch patriacich mestu a na jej výstavbu poskytol štát subvenciu. Od začiatku svojho fungovania však čistička, ktorá bola postavená, aby vyriešila vážny problém znečistenia životného prostredia, škodlivo vplývala (výpary plynu, pachy, hlučnosť a pod.) na životné prostredie a na zdravie mnohých obyvateľov. Škodlivé vplyvy pretrvávali aj po zastavení jednej z činností čističky.
 Sťažovateľka sa preto domáhala ochrany pred španielskymi súdmi poukazujúc okrem iného aj na to, že škodlivý vplyv fungovania čističky jej bráni v pokojnom užívaní obydlia a zasahuje do jej telesnej a duševnej integrity. Konanie pred španielskymi súdmi bolo neúspešné.
B.  Konanie pred Európskou komisiou pre ľudské práva
Pani López Ostra podala 14. mája 1990 sťažnosť Európskej komisii pre ľudské práva, v ktorej tvrdila, že Španielsko porušilo články 8 (právo na rešpektovanie súkromného a rodinného života a obydlia) a 3 Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd. Dňa 8. júla 1992 Európska komisia pre ľudské práva (ďalej len „Komisia“) vyhlásila sťažnosť za prijateľnú. Vo svojej správe z 31. augusta 1993 vyslovila jednohlasný názor, že bol porušený článok 8, ale že nebol porušený článok 3. Dňa 8. decembra 1993 Komisia predložila prípad Európskemu súdu pre ľudské práva (ďalej len „Súd“). 
VÝŇATOK Z ROZSUDKU
PRÁVNY STAV
II. údajné porušenie článku 8 dohovoru
 44. Pani López Ostra v prvom rade tvrdila, že bol porušený článok 8 Dohovoru, ktorý hovorí:
 „(1) Každý má právo na rešpektovanie svojho súkromného a rodinného života, obydlia a korešpondencie.
   (2) Štátny orgán môže do výkonu tohto práva zasahovať okrem prípadov, keď je to v súlade so zákonom a nevyhnutné v demokratickej spoločnosti v záujme národnej bezpečnosti, verejnej bezpečnosti, hospodárskeho blahobytu krajiny, predchádzania nepokojov a zločinnosti,  ochrany zdravia alebo morálky alebo ochrany práv a slobôd iných.“
 Komisia mala rovnaký názor, zakiaľ čo vláda s ním nesúhlasila.
45. Vláda poznamenala, že sťažnosť, ktorá bola podaná Komisii a ktorú táto vyhlásila za prijateľnú (pozri odseky 30 a 31 rozsudku), sa úplne nezhodovala s tým podaním, ktoré preskúmavali španielske súdy v rámci sťažnosti na ochranu základných práv, pretože táto zdá sa bola založená na potvrdeniach, lekárskych správach a technických expertízach z neskoršieho dáta ako je toto podanie a vôbec s ním nesúvisí.
 46. Tento argument Súd nepresvedčil. Sťažovateľka poukázala na situáciu, ktorá sa predlžovala z dôvodu neschopnosti obecných a ostatných kompetentných úradov konať. Táto nečinnosť bola jedným zo základných bodov sťažnosti podanej Komisii ako aj sťažnosti podanej územnému súdu (Audiencia Territorial) v Murcii (pozri odsek 10 rozsudku). Skutočnosť, že v nej pokračovala po podaní sťažnosti Komisii a po jej rozhodnutí o prijateľnosti, nemožno obrátiť proti sťažovateľke. Súd môže zobrať do úvahy fakty, ktoré sa vyskytli po podaní sťažnosti – a dokonca aj po prijatí rozhodnutia o prijateľnosti – pokiaľ ide o situáciu, ktorá pretrváva (pozri v prvom rade rozsudok Neumeister proti Rakúsku z 27. júna 1968, séria A, č. 8, strana 21, odsek 28 a strana 38, odsek 7).
 47. Pani López Ostra tvrdila, že napriek čiastočnému zastaveniu činnosti 9. septembra 1988 čistička odpadových vôd naďalej šírila výpary, neustále pretrvávajúci hluk a silné pachy, ktoré veľmi znepríjemňovali životné prostredie jej rodine a spôsobili aj jej samej a jej príbuzným vážne zdravotné problémy. V tejto súvislosti namietala porušenie jej práva na rešpektovanie obydlia.
 48. Vláda poprela reálnosť a závažnosť opísanej situácie (pozri odsek 40 rozsudku).
 49. Komisia, opierajúc sa o lekárske posudky a znalecké posudky predložené raz vládou, inokedy sťažovateľkou (pozri odseky 18 – 19 rozsudku) konštatovala medziiným najmä, že výpary sírovodíka pochádzajúce z čističky odpadových vôd prekračujú povolený prah, že môžu mať za následok ohrozenie zdravia obyvateľov blízkych bytov, a nakoniec, že medzi uvedenými výparmi a chorobnými stavmi, ktorými trpí sťažovateľkina dcéra, môže existovať príčinná súvislosť.
 50. Podľa Súdu tieto zistenia len potvrdzujú prvý znalecký posudok predložený 19. januára 1989 územnému súdu oblastnou Agentúrou pre životné prostredie a prírodu v rámci sťažnosti na ochranu základných práv podanej pani López Ostra. Prokuratúra podporila uvedenú sťažnosť na prvom i druhom stupni (pozri odseky 11 a 13 rozsudku). Dokonca aj územný súd pripustil, že sporné škodlivé vplyvy bez ohľadu na to, že by vážne ohrozovali zdravie, spôsobujú zhoršenie kvality života obyvateľov žijúcich pri rieke, zhoršenie, ktoré však nie je dostatočne závažné na to, aby porušilo základné práva priznané v ústave (pozri odsek 11 rozsudku).
 51. Predsa však je zrejmé, že vážne poškodzovanie životného prostredia môže mať vplyv na pohodu človeka a môže ho zbaviť pôžitku zo svojho domova takým spôsobom, že poškodí jeho súkromný a rodinný život bez toho, aby vážne ohrozilo zdravie dotknutej osoby.
 Či pristúpime k otázke z hľadiska pozitívneho záväzku členského štátu – prijať rozumné a adekvátne opatrenia na ochranu práv jednotlivca podľa článku 8 ods. 1 – ako si to praje vo svojom prípade sťažovateľka, alebo z hľadiska „zasahovania štátneho orgánu“, ktoré je ospravedlniteľné podľa odseku 2, princípy, ktoré sa dajú použiť, sú značne podobné. V oboch prípadoch  treba mať na zreteli spravodlivú rovnováhu, ktorú treba zachovávať medzi konkurujúcimi si záujmami jednotlivca a spoločnosti ako celku, pričom členský štát má v každom prípade určitý priestor na voľnú úvahu. Navyše aj pri pozitívnych záväzkoch vyplývajúcich z odseku 1 môžu ciele vymenované v odseku 2 zohrávať určitú úlohu pri hľadaní požadovanej rovnováhy (pozri najmä rozsudky Rees proti Spojenému kráľovstvu zo 17. októbra 1986, séria A, č. 106, str. 15, ods. 37 a Powell a Rayner proti Spojenému kráľovstvu z 21. februára 1990, séria A, č. 172, str. 18, ods. 41).
 52. Zo spisu vyplýva, že SACURSA postavila predmetnú čističku odpadových vôd v júli 1988, aby sa vyriešil vážny problém znečistenia existujúci v Lorce kvôli koncentrácii garbiarní. Lenže táto hneď od uvedenia do prevádzky vyvolala škodlivé vplyvy a poruchy zdravia u mnohých obyvateľov Lorcy (pozri odseky 7 a 8 rozsudku).
 Isteže španielske orgány, a najmä mestská samospráva v Lorce, neboli v zásade priamo zodpovedné za výpary, o ktoré ide. Mesto však, ako na to upozorňuje Komisia, povolilo umiestnenie čističky odpadových vôd na svojich pozemkoch a štát poskytol subvenciu na jej výstavbu (pozri odsek 7 rozsudku).
 53. Mestská rada okamžite reagovala tým, že postihnutých obyvateľov bezplatne presťahovala do centra mesta na obdobie júla, augusta a septembra 1988, následne od 9. septembra zastavila jednu z činností čističky odpadových vôd (pozri odseky 8 a 9 rozsudku). Avšak členovia mestskej rady nemohli nevedieť, že problémy životného prostredia pretrvávali po tomto čiastočnom uzavretí (pozri odseky 9 a 11 rozsudku). To nakoniec dokazoval už posudok oblastnej Agentúry pre životné prostredie a prírodu z 19. januára 1989 a neskôr to potvrdili znalecké posudky z rokov 1991, 1992 a 1993 (pozri odseky 11 a 18 rozsudku).
 54. Podľa pani López Ostra všeobecné právomoci priznané mestskej samospráve nariadením z roku 1961 zaväzovali uvedenú mestskú samosprávu konať. Navyše čistička nespĺňala podmienky požadované zákonom, najmä pokiaľ ide o jej umiestnenie a o absenciu povolenia mesta (pozri odseky 8, 27 a 28 rozsudku).
 55. K tejto otázke Súd pripomína, že otázka zákonnosti postavenia a fungovania čističky odpadových vôd je od roku 1991 nerozhodnutá na Najvyššom súde (pozri odsek 16 rozsudku). Podľa ustálenej judikatúry Súdu je výklad a aplikácia domáceho práva v prvom rade úlohou vnútroštátnych orgánov, najmä súdov (pozri inter alia rozsudok Casado Coca proti Španielsku z 24. februára 1994, séria A, č. 285-A, str. 18, ods. 43).
 Tak či tak sa Súd domnieva, že v tomto prípade je jeho úlohou iba preskúmať, aj keď predpokladá, že mestská samospráva si splnila svoje povinnosti uložené domácim právom (pozri odseky 27 a 28 rozsudku), či vnútroštátne orgány urobili nevyhnutné opatrenia na ochranu sťažovateľkinho práva na rešpektovanie jej obydlia, ako aj jej súkromného a rodinného života zaručeného článkom 8 (pozri medziinými a mutatis mutandis rozsudok vo veci X a Y proti Holandsku z 26. marca 1985, séria A, č. 91, str. 11, ods. 23).
 56. Treba konštatovať, že mestská samospráva nielenže neurobila po 9. septembri 1988 opatrenia na tento účel, ale že sa aj stavala proti súdnym rozhodnutiam vyneseným v tejto súvislosti. V riadnom konaní začatom švagrinami pani Lópezovej  Ostrovej podala samospráva odvolanie proti rozhodnutiu Vyššieho súdu v Murcii z 18. septembra 1991, ktoré nariaďovalo dočasné uzavretie čističky odpadových vôd, a v dôsledku  toho sa toto opatrenie odložilo (pozri odsek 16 rozsudku).
 Aj ďalšie štátne orgány prispeli k predlžovaniu situácie. Dňa 19. novembra 1991 sa prokuratúra odvolala proti rozhodnutiu vyšetrujúceho sudcu v Lorce z 15. novembra o dočasnom uzavretí čističky odpadových vôd, ktoré bolo vydané v rámci trestného stíhania pre trestný čin ohrozenia životného prostredia (pozri odsek 17 rozsudku) s výsledkom,  že tento príkaz zostal až do 27. októbra 1993 nevykonaný (pozri odsek 22 rozsudku).
 57. Vláda pripomenula, že mesto prevzalo výdavky za nájom bytu v centre Lorcy, v ktorom sťažovateľka a jej rodina bývala od 1. februára 1992 až do februára 1993 (pozri odsek 21 rozsudku).
 Súd však poznamenáva, že táto rodina musela byť pred presťahovaním spojeným s nepríjemnosťami, ktoré s tým súvisia, vystavená viac ako tri roky škodlivým vplyvom spôsobeným čističkou odpadových vôd. Presťahovali sa, až keď sa zdalo, že situácia sa môže donekonečna predlžovať a na základe odporúčania pediatra dcéry pani López Ostra (pozri odseky 16, 17 a 19 rozsudku). Za týchto okolností nemohla ponuka mestskej samosprávy úplne odstrániť škodlivé vplyvy a ťažkosti, ktoré znášali.
 58. Berúc do úvahy vyššie uvedené – a napriek priestoru na voľnú úvahu priznanú žalovanému štátu – sa Súd domnieva, že žalovaný štát nedokázal zachovať spravodlivú rovnováhu medzi záujmom na hospodárskom blahobyte mesta Lorca – mať čističku odpadových vôd – a sťažovateľkiným efektívnym užívaním práva na rešpektovanie jej obydlia a jej súkromného a rodinného života.
 Článok 8 bol teda porušený.
III. údajné porušenie článku 3 dohovoru
 59. Pani López Ostra vyhlásila, že záležitosti, pre ktoré bol žalovaný štát kritizovaný, boli tak vážne a spôsobili jej takú tieseň, že sa môžu dosť dobre považovať za ponižujúce zaobchádzanie, ktoré je zakázané článkom 3 Dohovoru, ktorý hovorí:
 „Nikoho nemožno mučiť alebo podrobovať neľudskému alebo ponižujúcemu zaobchádzaniu alebo trestu.“
 Vláda a Komisia boli názoru, že neprišlo k porušeniu tohto článku.
60. Súd má ten istý názor. Podmienky, v ktorých žila sťažovateľka a jej rodina niekoľko rokov, boli určite veľmi ťažké, ale tieto neboli ponižujúcim zaobchádzaním v zmysle článku 3.
IV. Aplikácia článku 50 dohovoru
 61. Podľa článku 50,
„Ak Súd zistí, že rozhodnutie alebo opatrenie súdneho alebo každého iného orgánu Vysokej zmluvnej strany je úplne alebo čiastočne v rozpore so záväzkami vyplývajúcimi z  ... Dohovoru a ak vnútroštátne právo tejto strany umožňuje len čiastočné odstránenie dôsledkov takéhoto rozhodnutia alebo opatrenia, rozhodnutie Súdu prizná v prípade potreby poškodenej strane spravodlivé zadosťučinenie. “
Pani  López Ostra žiadala náhradu škody a náhradu nákladov a výdavkov. 
A. Škoda
62. Sťažovateľka tvrdila, že stavba a prevádzkovanie čističky v blízkosti jej domu ju donútili urobiť v spôsobe jej života radikálne zmeny. Preto požadovala ako náhradu za spôsobenú škodu tieto sumy:
a) 12 180 000 pesiet (ESP) za stres, ktorým trpela od 1. októbra 1988 do 31. januára 1992, keď bývala vo svojom starom dome,
3 000 000 pesiet (ESP) za úzkosť zapríčinenú vážnou chorobou jej dcéry,
2 535 000 pesiet (ESP) za ťažkosti od 1. februára 1992 spojené s jej neželaným presťahovaním,
7 000 000 pesiet (ESP) za kúpu nového domu, ktorý musela kúpiť vo februári 1993 z dôvodu neistoty poskytnutia ubytovania zo strany miestnych samosprávnych orgánov v Lorce,
295 000 pesiet (ESP) za výdavky spojené so zariadením sa v novom dome.
63. Vláda považovala tieto požiadavky za prehnané. Zdôraznila, že miestna samospráva v Lorce platila nájomné za byt, v ktorom bývala pani López Ostra a jej rodina v centre mesta od 1. februára 1992, až kým sa nepresťahovala do jej nového domu.
64. Zástupca Komisie považuje celkovú sumu za príliš veľkú. Pokiaľ ide o peňažnú ujmu, je toho názoru, že ak sťažovateľka bola v princípe oprávnená požadovať nový dom, mala povinnosť dať svoj starý dom na výmenu, aby sa mohlo prihliadnuť na všetky rozdiely.
65. Súd súhlasí s tým, že sťažovateľka utrpela porušením článku 8 určitú škodu (pozri odsek 58 rozsudku). Hodnota jej starého bytu sa musela znížiť a povinnosť presťahovať sa musela spôsobiť výdavky a nepríjemnosti. Na druhej strane niet dôvodu priznať jej náklady za nový dom, zakiaľ si držala svoj starý dom. Do úvahy sa musí zobrať skutočnosť, že mestská samospráva platila po dobu jedného roka nájom bytu v centre Lorcy, v ktorom sťažovateľka spolu so svojou rodinou bývala, a že vyšetrujúci sudca 27. októbra 1993 dočasne uzatvoril čističku (pozri odsek 22 rozsudku).
Navyše sťažovateľka nepopierateľne utrpela nepeňažnú ujmu. Okrem toho, že trpela znečisťovaním zapríčineného škodlivými výparmi, hlukom a zápachom z čističky odpadových vôd, pociťovala úzkosť a nepokoj, keď videla, že situácia stále pretrváva a že sa zdravotný stav jej dcéry zhoršuje.
Škoda, ktorá bola uznaná, sa nedala presne vyčísliť. Súd na základe spravodlivého uváženia, ako to vyžaduje článok 50 Dohovoru, priznáva pani López Ostra 4 000 000 pesiet (ESP).
 B. Náklady a výdavky
Pred vnútroštátnymi súdmi
66. Sťažovateľka požadovala spolu 850 000 pesiet (ESP) ako náhradu nákladov a výdavkov, ktoré jej vznikli pred vnútroštátnymi súdmi. 
67. Vláda a zástupca Komisie poukázali na to, že pani López Ostra dostala v Španielsku bezplatnú právnu pomoc, takže si nemusela platiť právnika, pretože právnu pomoc mohol zaplatiť štát.
68. Súd je taktiež toho názoru, že sťažovateľke nevznikli v tejto súvislosti výdavky, a teda túto žiadosť zamieta. Pán Mazón Costa sa nemôže odvolávať na článok 50, ak požaduje spravodlivé zadosťučinenie pre seba, pretože súhlasil s podmienkami právnej pomoci, ktorú poskytoval svojej klientke (pozri okrem iných rozsudkov rozsudok Delta proti Francúzsku z 19. decembra 1990, séria A, číslo 191-A, str. 18, odsek 47).
Pred orgánmi Dohovoru
69. Pani López Ostra žiadala 2 250 000 pesiet (ESP) ako náhradu za odmenu svojho právnika za konania pred Komisou a Súdom, zníženú o sumu, ktorú uhradila z titulu bezplatnej právnej pomoci Rada Európy.
70. Vláda a zástupca Komisie považovali túto sumu za príliš vysokú.
71. Na základe kritérií stanovených vo svojej judikatúre považuje Súd za spravodlivé priznať sťažovateľke z tohto titulu 1 500 000 pesiet (ESP), znížených o 9 700 francúzskych frankov, ktoré uhradila Rada Európy.
Z týchto dôvodov Súd jednoHLASNE
Zamieta predbežné námietky vlády;
Rozhodol, že bol porušený článok 8 Dohovoru;
Rozhodol, že nebol porušený článok 3 Dohovoru;
Rozhodol, že žalovaný štát je povinný vyplatiť sťažovateľke do troch mesiacov náhradu škody 4 000 000 (štyri milióny) pesiet a náhradu nákladov a výdavkov 1 500 000 (jeden milión päťstotisíc) pesiet znížených o 9 700 francúzskych frankov, ktoré sa prepočítajú na pesety výmenným kurzom platným v deň vynesenia tohto rozsudku;
5. Zamieta zvyšok žiadosti o spravodlivé zadosťučinenie.
 Vyhotovené v angličtine a vo francúzštine a vyhlásené na verejnom pojednávaní v Budove ľudských práv v Štrasburgu 9. decembra 1994. 
Herbert Petzold    tajomník
Rolv Ryssdal     predseda

Publikované Informačnou kanceláriou Rady Európy v Bratislave: Výber z rozsudkov Európskeho súdu pre ľudské práva.



 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


  • Slovensko pre Európskym súdom pre ľudské práva. Prípad Kuc vs. Slovensko. Osoba trpiaca duševnou poruchou obvinená zo závažných trestných činov. Patrí takáto osoba do väzby alebo do nemocnice ? Aká je v takomto prípade primeraná dĺžka väzby ?
  • Prípad MARDOSAI vs. LITVA pred Európskym súdom pre ľudské práva. Lekárska nedbanlivosť a smrť novorodenca. Posúdenie článku 2 Dohovoru. Stačí uplatnenie občianskoprávnej zodpovednosti? Ako je to s použitím trestnoprávnych prostriedkov nápravy ?
  • Nariadenie podstúpiť biologické testovanie, ktorého výsledok má byť zahrnutý do národnej počítačovej DNA databázy ako neprimeraný zásah do práva na rešpektovanie súkromného života
  • Nezákonný policajný zásah a zhabanie vecí osobe, ktorá vyrábala a predávala neautorizované lieky a farmaceutické výrobky
  • Diskriminácia a porušenie práva na voľný vstup a pobyt cudzincov z dôvodu ich zdravotného stavu
  • Všetky články...
  •  


    Diskusia


    Vaše meno
    Vaša reakcia
    Secure code
    Opíšte prosím text obrázku


    mA9rvv6n

    (22.5.2015)
    Ja bych doporucil zdijesm komentatorum se malinko uklidnit a rozdychat. Netusim proc zrovna tato vec budi tolik emoci, ale pojdme si to shrnout.Problem naseho pribehu je ze pribeh nema zadnou kladnou postavu. Tezko se na neci stranu stavet.A. Zalobci i zalovana jsou ze stejneho testa. Jeden za 18 a druhy bez 2 za 20. Rekneme si uprimne ze kdyby par let zpatky p. Vesecka oznacila nejkdejsi NSZ p. Benesovou a nektere vybrane politiky v souvislosti s tzv. akci cite ruce za justicni mafii - tak bude mit stejnou pravdu jako kdyz to ted p. Benesova rekla o ni. Proste zlodej krici chytte zlodeje.Nejde tedy o zadne vyssi pravni nerku-li mravni principy. Nechapu proc ten povyk - muze prosim nekdo vysvetlit?B. Rozhodnuti KS je opravdu ctive a bylo rychle zverejnene. Tim to konci. Autor rozhodnuti pristoupil k reseni pripadu zpusobem, kdyz se sejde par lumpu tak co asi tak muzou vymyslet - jedine lumparnu.Skrz na skrz rozhodnuti KS tato vychozi myslenka vsude trci, jako slama z bot. Prosim jenom se netvarme, ze to nevidime - protoze pokladame zalobce za lumpy. Je pravdepodobne ze to lumpove jsou, ale prace soudce spociva v necem jinem. Soudce Cepl je jedno ohromne zklamani. Hodnoceni za formu 10 za obsah 0.C. Rozhodnuti VS je pochopitelne klasicky uplne blbe. Damy z VS maji lehky pripad a ani to neumi poradne napsat. Vubec mne VS nezklamal, protoze jsem nemel zadna ocekavani. Hodnoceni za formu 0 a za obsah 0.D. Kladnou postavou neni ani zadny ze zdejsich ani nezdejsich komentatoru. V zasade problematice nerozumi, profesne se ji nevenuji ani o teto nepublikuji. Zcela nahodne se ji zacali venovat nyni. Snad z rozmaru, snad pro emoce. Prosim pekne vysvetlete jak nekdo kdo vubec tyto pravni otazky neresi a nema s tim zadnou zkusennost, jako vsichni zdejsi blogeri, - vubec muze rozpoznat dobry rozsudek a nominovat na uvedene oceneni. To jste prosim za par dni nasali vsechno vedeni k problematice? Nebo je to jen Ferda mravenec prace vseho druhu - jsem pravnik tak rozumim vsemu pravu?

    GWOjRLrJ

    (10.5.2015)
    Nemohu si nepřidat kre1snou anonymizaci doirtkne1lned literatury, na kterou v jednom rozsudku odkazoval NSS. Je to čj. 5 As 36/2006 - 48 ze dne 4. ředjna 2006 (předstupne9 na www.nssoud.cz). Ta pase1ž zned: \"Iterpretačned předstup, požadujedced, aby žalobce tvrdil zkre1cened toliko na hmotnfdch pre1vech, a zkoumajedced, zda fakon, jedmž se tak mělo ste1t, nějake9 (a jake9) subjektivned hmotne9 pre1vo nebo povinnost založil, změnil, zrušil či ze1vazně určil, nened jedinfd myslitelnfd i z dalšedch důvodů. Lze totiž pouke1zat jednak na německou literaturu z oblasti spre1vnedho soudnictved, ktere1 předmět sporu neche1pe materie1lně, ale procesně (např. E., E.: V. K. 10. vyde1ned, C. H. B., M., 1998, zejm. s. 155 a 1002 a ne1sl.). Předmětem sporu nened subjektivned hmotne9 pre1vo, ale procesned ne1rok, jenž se skle1de1 z předmětu ne1roku (z toho, čeho se žalobce dome1he1), a ze ze1kladu ne1roku (jenž je de1n skutkovfdm dějem, jedmž je odůvodňove1n žalobned petit). V oblasti civilnedho procesu je toto pojeted ostatně již dostatečně vžite9 (srov. M., J.: Předmět sporu v civilnedm soudnedm ředzened. MU, Brno, 2002).De1le je možno pouke1zat na 2 odst. 1 ze1kona č. 36/1876 ř. z., o nejvyššedm spre1vnedm soudě, z něhož současnfd 65 odst. 1 s. ř. s. zcela zjevně vyche1zed. Toto ustanovened na rozdedl od 65 odst. 1 s. ř. s. nedefinovalo pojem rozhodnuted; pouze v ne1vaznosti na čl. 15 ze1kladnedho ze1kona č. 144/1867 ř. z., o moci soudcovske9, stanovovalo, že Nejvyššed spre1vned soud rozhoduje ve všech předpadech, ve kterfdch někdo tvrded, že neze1konnfdm rozhodnutedm neb opatřenedm spre1vnedho fařadu byl poškozen ve svfdch pre1vech. . J. H. (H., J.: Soudned kontroly veřejne9 spre1vy. 2. vyde1ned, V., Praha, 1926, s. 22) k tomu dode1val, že ochrana se poskytuje jen proti jejich rozhodnutedm a opatřenedm, tedy aktům, ktere9 by mohly vůbec zase1hnouti do pre1vned sfe9ry občanovy. Rozhodnutedm a opatřenedm rozuměti je zajiste9 - - jen ty fakony spre1vnedch fařadů, kterfdmi se buď autoritativně deklaruje, co už je pre1vem, nebo se zakle1dajed pro občana pre1va a povinnosti. Jde o to, aby se akt mohl dotknouti pre1vned sfe9ry občanovy. beze sporu sem patřed i pouhe9 vfdroky určovaced . H. tedy klade důraz nikoliv na založened, deklaraci či určened pre1vnedho vztahu, ale na to, zda se rozhodnuted dotfdke1 pre1vned sfe9ry občana.\"Podle jake9ho kledče někdo došel k ze1věru, že zanonymizuje všechny autora a pak take9 ne1zvy zahraničnedch komente1řů, to ve1žně netušedm ... ;-) http://qigrourl.com [url=http://cpcgpn.com]cpcgpn[/url] [link=http://tskmlsfg.com]tskmlsfg[/link]

    hPiWUy44Z

    (10.5.2015)
    Ad Pavel Molek, Tome1š Pecina, Petr Urban a jined k signifikaci mcuaipliktle (alias 1390), aneb budiž slyše1n hlas (spolu)autora:Mysledm, že to Pavel Molek mohl ředci na plnou... fasta. Je to přece věc, o ktere9 mnozed v (na?) tomto blogu velmi dobře věded. S velkou omluvou za de9lku textu (koneckonců to nened třeba čedst a lze setrvat v přesvědčened o te9 nablblosti) medsto dalšedho ocituji svou odpověď na dotaz jednoho pre1vnedka, kterfd mi k judike1tu za onoho času došel (někdy bfdve1 lepšed se zeptat). Zepte1ned se odbfdvalo zače1tkem ledna t. r. takto: s fadivem jsem si přečetl rozsudek 1 Ads 20/2003-24, kde se chybně pedše:12 x 90=1081. Byl to však fadiv druhfd, prvned byl spojenfd se šokem z nadpisu čle1nku, kterfd zasedle1m v předloze. Někteřed med kolegove9 se ne1zev snažed kostrbatě přeložit do češtiny jako ozne1mened ne1sobened při použited pre1vned fapravy spre1vnedm soudnictved . Můžete mi prosedm potvrdit, zda jde o učenecke9 vtipy některe9ho ze soudců Nejvyššedho soudu? Panu magistrovi jsem soukromě napsal: tiskove1 mluvčed mne (s fasměvnfdm smajledkem) pože1dala, abych (jako autor pre1vned věty) odpověděl na Ve1š mail, tfdkajedced se jednoho judike1tu Nejvyššedho spre1vnedho soudu v silvestrovske9m čedsle našed oficie1lned sbedrky.Do jiste9 medry jde samozřejmě o učeneckfd vtip , jak to nazfdve1te, nicme9ně i ten si zasloužed pe1r slov na vysvětlenou.Řešene1 věc, jak je zřejme9 po přečtened rozhodnuted, je prostinke1; krajskfd soud se spletl v ne1sobened a z tohoto důvodu mu Nejvyššed spre1vned soud rozhodnuted ke kasačned stedžnosti zrušil. Až potud na tom nened nic tak zajedmave9ho, aby se věc měla publikovat. Podle internedch předpisů Nejvyššedho spre1vnedho soudu je však třeba v každe9m předpadě, kdy je vyslovove1n novfd pre1vned ne1zor (zatedm neprejudikovanfd), vytvořit pre1vned větu a vložit ji do interned databe1ze. Z ned pak redakčned rada vybedre1 věci vhodne9 k publikaci a schvaluje je ple9num (což při množstved pre1vnedch vět měsedčně vzniklfdch znamene1, že k publikaci projde jen menšed procento věced).No a protože o tom, že soudce mused umět ne1sobit, jsme ještě pre1vned větu nikdy neudělali (a někdo by o tom mohl i pochybovat), vytvořil jsem ji nějak v tom smyslu, že krajskfd soud mused bfdt mocen ze1kladnedch početnedch fakonů, a když to neumed, me1 si zaže1dat o kalkulačku. Pak jsem si ale řekl, že se mohu aspoň s ironickou jedovatosted vypoře1dat s některfdmi pseudovědeckfdmi a nečeskfdmi formulacemi (ale i lexike1lnedmi, stylistickfdmi a gramatickfdmi prohřešky), ktere9 se (někdy vedce a někdy me9ně) vyskytujed v našich rozhodnutedch. Pokud ve zmedněne9 větě nale9ze1te jakfdsi pande1n některfdch rozhodnuted našeho konstitučnedho soudu, nejde o podobnost čistě ne1hodnou. Připouštedm, že tohle velmi dre1žded můj smysl po češtinu, a podle me9ho špatne1 čeština pověsti soudů předliš neprospedve1.Využil jsem tedy te9to banality k tomu, abych za pomoci jedne9 kolegyně, ktere1 se rovněž ze zne1silňove1ned češtiny ve zdefařednedm a vědecke9m jazyce osype1ve1, a vytvořili jsme tu nejhoršed jazykovou zrůdu pre1vned věty, ktere9 jsme byli mocni. Domnedvali jsme se, že na až se budou probedrat pre1vned věty za uplynulfd měsedc, chytnou se takto ironizovaned kolegove9 za nos, zastyded se, ostatned se tomu zasmějed a tedm bude věc vyředzena. Sice jsme se u toho be1ječně pobavili, ale velmi jsme se přepočedtali, protože podle staročeske9ho vrz kamenem do hejna hused a potrefene1 zaskuled redakčned rada zlomyslně doporučila judike1t k publikaci a ple9num soudu, ktere9 publikaci schvaluje, tak s potěšenedm učinilo. Takže ten, kdo se chtěl vysme1t ostatnedm, dopadl dost žalostně (autorstved rozhodnuted nened tak těžke9 zjistit).Rozhodnuted je ze srpna 2005 a dva roky se mi dařilo bre1nit tomu, aby bylo uveřejněno (me1me totiž průběžně jistfd převis věced schve1lenfdch k publikaci), nicme9ně po některfdch organizačnedch přesunech uvnitř soudu jsem na toto blokove1ned ztratil vliv a kolegove9, kteřed dnes sestavujed jednotlive1 čedsla sbedrky si vybrali loňske9 silvestrovske9 čedslo k tomu, aby do něj rozhodnuted zařadili. No a to je vše.Snad ještě o stavu smyslu pro humor a citlivosti na rodnfd jazyk v našich krajedch na ze1věr podobnou historku z doby před několika me1lo lety, kdy jsme objevili ve vfdtahu schlubnou cedulku o tom, že vfdtahove1 firma prove1ded realizaci (tedy že prove1ded prove1děned ) vfdtahů. Vylepili jsme pod to fahlednfd ne1pis tohoto zněned: Komplemente1rně je firmou zajišťove1no prove1děned realizace produkce kompletnedho sortimentu elevačnedch a descendenčnedch technologickfdch konstrukced, včetně garantove1ned jejich repasove1ned, servisove1ned a logistiky. Přestože se ne1m ne1pis jevil legračned, nepřežil ani při opakovane9m umedstěned nikdy celfd den a vždy to někdo vzal ve1žně a s uraženfdm pobouřenedm ( pe1č to nened spre1vně česky ) strhl a vfdtahove1 firma tedy i nade1le nebude zesměšňove1na při prove1děned realizaced. Obe1ve1m se, že to nikdo nepochopil, mrzačene1 čeština se do budoucna stane nededlnou souče1sted našeho života a pre1h citlivosti na některe9 jazykove9 jevy už me1me hodně snedženfd. No - možne1 to tak me1 bfdt.S omluvou za tak dlouhe9 psaned a s pře1nedm všeho nejlepšedho do nove9ho roku.Michal Mazanec Malou doušku o stavu smyslu pro humor v pre1vnicke9m stavu: jeden jedinfd, kterfd mne zavolal, zachechtal se a pochopil na prvned přečtened, že tu jde o vtip, ironii a sarkasmus, byl jeden z našich konstitučnedch soudců. Hm. Jenže on mne zne1 od mfdch osmne1cti... Pavlu Molkovi: nepochopil jsem, v čem vlastně spočedve1 vfdstřel do vlastnedch řad (placened soudnedch poplatků). Tvrdedte-li: Představme si takove9ho nebože1ka, kterfd si vyzvedne soudned rozhodnuted o zastavened ředzened ve věci jeho žaloby, řekněme proti rozhodnuted o dopravnedm přestupku, a hořce zaple1če, že nemohl raději zůstat v režimu stare9ho dobre9ho občanske9ho soudnedho ře1du, kde by měl k dobru ještě odvolaced lhůtu k tomu, aby pochybened napravil , nerozumedm tomu. I v době, kdy spre1vned soudnictved spočedvalo v hřejive9m lůně o. s. ř. (1992 2002), že1dne1 odvolaced lhůta (s jedinou vfdjimkou důchodovfdch věced) tu nebyla, nebyl tu ani (vůbec že1dnfd) pardon pro opožděne9 zaplacened; 9 odst. 7 ze1kona o soudnedch poplatcedch byl změněn až doprovodnfdm ze1konem k soudnedmu ře1du spre1vnedmu.Co v rozhodovane9 věci bylo k zamyšlened, byla ote1zka, kdyže vlastně rozhodnuted nabfdve1 pre1vned moci (pominu-li iluzorned představu, že je to okamžikem fyzicke9ho převzeted , což by navedc stejně věc neřešilo); procesned předpisy se shodujed obvykle v tom, že je to dnem doručened nebo podobnfdmi formulacemi. A protože v tomto předpadě bylo důležite9, zda se tedm me1 myslet zače1tek nebo konec dne, musel jsem hledat odpověď na souvisedced ote1zku, kdy se vlastně soudnedm vfdrokem nabfdve1 (nebo pozbfdve1) pre1va či povinnosti. Tuhle ote1zku stare9 pre1vo (ještě středned občanskfd ze1konedk) řešil; dnes už je to ke škodě věci jen he1jemstved teorie. Měl jsem (a ste1le me1m) za to, že jsem věc řešil ve shodě s ned a předevšedm take9 se zdravfdm rozumem. Považujete zdůvodněned rozsudku z hlediska zdrave9ho rozumu za absurdned a vyre1žedte na ně jako stre1žmistr Flanderka z Putimě dvaačtyřicedtkou. Ale proč vlastně? Jistěže je pravděpodobne9, že někoho napadne řešened elegantnějšed, srozumitelnějšed a pre1vně čistšed, ve shodě s teoried i s pozitivnedm pre1vem; mělo by však zajistit tomu, kdo otevře obe1lku s usnesenedm, kde se mu zastavuje ředzened pro nezaplacened soudnedho poplatku, ree1lnou možnost poplatek zaplatit před tedm, než rozhodnuted nabylo pre1vned moci , protože v některfdch předpadech teprve z tohoto usnesened se vůbec dozved, že me1 nějakfd poplatek zaplatit. Určitě před takovfdm řešenedm nebudu utedkat z ple9na (ani z rozšedřene9ho sene1tu, jak naznačuje kolega Vlašedn) a zůstaneme-li u stre1žmistra Flanderky - nened ani třeba ředkat ze1vodčedmu Oni si vezmou bajonet auf a postavějed se, až bude vevnitř, vzadu u ze1chodu, aby se ne1m neprokopal misgrubnou. :-)Petru Urbanovi: v souvislosti s plagie1ty ředke1te, že Ve1m měl odpovědět samotnfd Mazanec . Vůbec si nevzpomedne1m na to, že bych kdy někomu něco psal o nějakfdch plagie1tech. Můžete mi to prosedm připomenout?A na ze1věr, když už sededm u kle1vesnice, k ze1konnfdm definicedm typu včela je když (ve vyhle1ške1ch nemajed podle me9ho skromne9ho ne1zoru co dělat, totiž ty definice. A samozřejmě ani ty včely): spousta definic je spolehlivfdm instrumentem, umedsťovanfdm do předpisů pre1skanfdmi ministerskfdmi legislativci. Tvorba definic patřed k ze1kladům legislativnedho řemesla a ved se, že definice (čedm pitomějšed, tedm le9pe) je třeba do předpisu umedstit, chceme-li odve9st pozornost od kontroverznedch ustanovened (viz te9ž bedlfd psedk). Přitom sami legislativci definice v připomednkovfdch ředzenedch zhusta ani nečtou, ved se, že je to hutne1 a vfdživne1 potrava pro jine9, něco jako muleta při koridě, aby se bfdk utahal.Jde o ustanovened spolehlivě způsobile1 paralyzovat jakfdkoli poradned legislativned orge1n tedm fačinněji, čedm je většed a důležitějšed. Pamatuji hodně až fantastickfdch debat nad definicemi ze1konnfdch pojmů; snad nejkre1snějšed byla třiapůlhodinove1 debata v Legislativned radě vle1dy o tom, jestli v ze1koně o silničnedm provozu me1 zůstat definice pojmu tramvaj . Probedraly se tam neuvěřitelne9 věci a všichni k tomu měli mnohe9 zpěněnfdmi fasty co ředci. Teoretici, historici, civiliste9, finančnedci, trestaři i obchodnedci... Legislativned ze1měr beze zbytku vyšel: definice tramvaje pravda ze ze1kona vypadla, ale na ostatned definice (je jich tam dnes 38, pokud to spre1vně počedte1m, včetně ustanovened třeskute9ho jak bič, že průvodcem hnane9ho zvedřete nened chodec vedouced psa ), už nedošlo. To pro celkove9 vyčerpe1ned (a odchod akademickfdch hodnoste1řů, kteřed živě debatovali o potřebě definovat tramvaj až do faderu 16 hodiny, kdy se tiše vytratili a zoufalfd zbytek legislativky ponechali v troske1ch). Kdo nevěřed, ať tam běžed ( 2 ze1kona č. 361/2000 Sb. v aktue1lně fačinne9m zněned doporučuji ku vesele9mu čtened pro zapuzened chmur; podobnfdch ustanovened ostatně me1me v pre1vnedch předpisech tisedce). A pamatujme i na to, že vfdrazem mužstvo se rozumějed muži i ženy ( 83 ze1kona č. 92/1949 Sb.). Michal Mazanec

    JiZHr3HE0

    (7.5.2015)
    Ad Pavel Molek, Tome1š Pecina, Petr Urban a jined k signifikaci mlupitlikace (alias 1390), aneb budiž slyše1n hlas (spolu)autora:Mysledm, že to Pavel Molek mohl ředci na plnou... fasta. Je to přece věc, o ktere9 mnozed v (na?) tomto blogu velmi dobře věded. S velkou omluvou za de9lku textu (koneckonců to nened třeba čedst a lze setrvat v přesvědčened o te9 nablblosti) medsto dalšedho ocituji svou odpověď na dotaz jednoho pre1vnedka, kterfd mi k judike1tu za onoho času došel (někdy bfdve1 lepšed se zeptat). Zepte1ned se odbfdvalo zače1tkem ledna t. r. takto: s fadivem jsem si přečetl rozsudek 1 Ads 20/2003-24, kde se chybně pedše:12 x 90=1081. Byl to však fadiv druhfd, prvned byl spojenfd se šokem z nadpisu čle1nku, kterfd zasedle1m v předloze. Někteřed med kolegove9 se ne1zev snažed kostrbatě přeložit do češtiny jako ozne1mened ne1sobened při použited pre1vned fapravy spre1vnedm soudnictved . Můžete mi prosedm potvrdit, zda jde o učenecke9 vtipy některe9ho ze soudců Nejvyššedho soudu? Panu magistrovi jsem soukromě napsal: tiskove1 mluvčed mne (s fasměvnfdm smajledkem) pože1dala, abych (jako autor pre1vned věty) odpověděl na Ve1š mail, tfdkajedced se jednoho judike1tu Nejvyššedho spre1vnedho soudu v silvestrovske9m čedsle našed oficie1lned sbedrky.Do jiste9 medry jde samozřejmě o učeneckfd vtip , jak to nazfdve1te, nicme9ně i ten si zasloužed pe1r slov na vysvětlenou.Řešene1 věc, jak je zřejme9 po přečtened rozhodnuted, je prostinke1; krajskfd soud se spletl v ne1sobened a z tohoto důvodu mu Nejvyššed spre1vned soud rozhodnuted ke kasačned stedžnosti zrušil. Až potud na tom nened nic tak zajedmave9ho, aby se věc měla publikovat. Podle internedch předpisů Nejvyššedho spre1vnedho soudu je však třeba v každe9m předpadě, kdy je vyslovove1n novfd pre1vned ne1zor (zatedm neprejudikovanfd), vytvořit pre1vned větu a vložit ji do interned databe1ze. Z ned pak redakčned rada vybedre1 věci vhodne9 k publikaci a schvaluje je ple9num (což při množstved pre1vnedch vět měsedčně vzniklfdch znamene1, že k publikaci projde jen menšed procento věced).No a protože o tom, že soudce mused umět ne1sobit, jsme ještě pre1vned větu nikdy neudělali (a někdo by o tom mohl i pochybovat), vytvořil jsem ji nějak v tom smyslu, že krajskfd soud mused bfdt mocen ze1kladnedch početnedch fakonů, a když to neumed, me1 si zaže1dat o kalkulačku. Pak jsem si ale řekl, že se mohu aspoň s ironickou jedovatosted vypoře1dat s některfdmi pseudovědeckfdmi a nečeskfdmi formulacemi (ale i lexike1lnedmi, stylistickfdmi a gramatickfdmi prohřešky), ktere9 se (někdy vedce a někdy me9ně) vyskytujed v našich rozhodnutedch. Pokud ve zmedněne9 větě nale9ze1te jakfdsi pande1n některfdch rozhodnuted našeho konstitučnedho soudu, nejde o podobnost čistě ne1hodnou. Připouštedm, že tohle velmi dre1žded můj smysl po češtinu, a podle me9ho špatne1 čeština pověsti soudů předliš neprospedve1.Využil jsem tedy te9to banality k tomu, abych za pomoci jedne9 kolegyně, ktere1 se rovněž ze zne1silňove1ned češtiny ve zdefařednedm a vědecke9m jazyce osype1ve1, a vytvořili jsme tu nejhoršed jazykovou zrůdu pre1vned věty, ktere9 jsme byli mocni. Domnedvali jsme se, že na až se budou probedrat pre1vned věty za uplynulfd měsedc, chytnou se takto ironizovaned kolegove9 za nos, zastyded se, ostatned se tomu zasmějed a tedm bude věc vyředzena. Sice jsme se u toho be1ječně pobavili, ale velmi jsme se přepočedtali, protože podle staročeske9ho vrz kamenem do hejna hused a potrefene1 zaskuled redakčned rada zlomyslně doporučila judike1t k publikaci a ple9num soudu, ktere9 publikaci schvaluje, tak s potěšenedm učinilo. Takže ten, kdo se chtěl vysme1t ostatnedm, dopadl dost žalostně (autorstved rozhodnuted nened tak těžke9 zjistit).Rozhodnuted je ze srpna 2005 a dva roky se mi dařilo bre1nit tomu, aby bylo uveřejněno (me1me totiž průběžně jistfd převis věced schve1lenfdch k publikaci), nicme9ně po některfdch organizačnedch přesunech uvnitř soudu jsem na toto blokove1ned ztratil vliv a kolegove9, kteřed dnes sestavujed jednotlive1 čedsla sbedrky si vybrali loňske9 silvestrovske9 čedslo k tomu, aby do něj rozhodnuted zařadili. No a to je vše.Snad ještě o stavu smyslu pro humor a citlivosti na rodnfd jazyk v našich krajedch na ze1věr podobnou historku z doby před několika me1lo lety, kdy jsme objevili ve vfdtahu schlubnou cedulku o tom, že vfdtahove1 firma prove1ded realizaci (tedy že prove1ded prove1děned ) vfdtahů. Vylepili jsme pod to fahlednfd ne1pis tohoto zněned: Komplemente1rně je firmou zajišťove1no prove1děned realizace produkce kompletnedho sortimentu elevačnedch a descendenčnedch technologickfdch konstrukced, včetně garantove1ned jejich repasove1ned, servisove1ned a logistiky. Přestože se ne1m ne1pis jevil legračned, nepřežil ani při opakovane9m umedstěned nikdy celfd den a vždy to někdo vzal ve1žně a s uraženfdm pobouřenedm ( pe1č to nened spre1vně česky ) strhl a vfdtahove1 firma tedy i nade1le nebude zesměšňove1na při prove1děned realizaced. Obe1ve1m se, že to nikdo nepochopil, mrzačene1 čeština se do budoucna stane nededlnou souče1sted našeho života a pre1h citlivosti na některe9 jazykove9 jevy už me1me hodně snedženfd. No - možne1 to tak me1 bfdt.S omluvou za tak dlouhe9 psaned a s pře1nedm všeho nejlepšedho do nove9ho roku.Michal Mazanec Malou doušku o stavu smyslu pro humor v pre1vnicke9m stavu: jeden jedinfd, kterfd mne zavolal, zachechtal se a pochopil na prvned přečtened, že tu jde o vtip, ironii a sarkasmus, byl jeden z našich konstitučnedch soudců. Hm. Jenže on mne zne1 od mfdch osmne1cti... Pavlu Molkovi: nepochopil jsem, v čem vlastně spočedve1 vfdstřel do vlastnedch řad (placened soudnedch poplatků). Tvrdedte-li: Představme si takove9ho nebože1ka, kterfd si vyzvedne soudned rozhodnuted o zastavened ředzened ve věci jeho žaloby, řekněme proti rozhodnuted o dopravnedm přestupku, a hořce zaple1če, že nemohl raději zůstat v režimu stare9ho dobre9ho občanske9ho soudnedho ře1du, kde by měl k dobru ještě odvolaced lhůtu k tomu, aby pochybened napravil , nerozumedm tomu. I v době, kdy spre1vned soudnictved spočedvalo v hřejive9m lůně o. s. ř. (1992 2002), že1dne1 odvolaced lhůta (s jedinou vfdjimkou důchodovfdch věced) tu nebyla, nebyl tu ani (vůbec že1dnfd) pardon pro opožděne9 zaplacened; 9 odst. 7 ze1kona o soudnedch poplatcedch byl změněn až doprovodnfdm ze1konem k soudnedmu ře1du spre1vnedmu.Co v rozhodovane9 věci bylo k zamyšlened, byla ote1zka, kdyže vlastně rozhodnuted nabfdve1 pre1vned moci (pominu-li iluzorned představu, že je to okamžikem fyzicke9ho převzeted , což by navedc stejně věc neřešilo); procesned předpisy se shodujed obvykle v tom, že je to dnem doručened nebo podobnfdmi formulacemi. A protože v tomto předpadě bylo důležite9, zda se tedm me1 myslet zače1tek nebo konec dne, musel jsem hledat odpověď na souvisedced ote1zku, kdy se vlastně soudnedm vfdrokem nabfdve1 (nebo pozbfdve1) pre1va či povinnosti. Tuhle ote1zku stare9 pre1vo (ještě středned občanskfd ze1konedk) řešil; dnes už je to ke škodě věci jen he1jemstved teorie. Měl jsem (a ste1le me1m) za to, že jsem věc řešil ve shodě s ned a předevšedm take9 se zdravfdm rozumem. Považujete zdůvodněned rozsudku z hlediska zdrave9ho rozumu za absurdned a vyre1žedte na ně jako stre1žmistr Flanderka z Putimě dvaačtyřicedtkou. Ale proč vlastně? Jistěže je pravděpodobne9, že někoho napadne řešened elegantnějšed, srozumitelnějšed a pre1vně čistšed, ve shodě s teoried i s pozitivnedm pre1vem; mělo by však zajistit tomu, kdo otevře obe1lku s usnesenedm, kde se mu zastavuje ředzened pro nezaplacened soudnedho poplatku, ree1lnou možnost poplatek zaplatit před tedm, než rozhodnuted nabylo pre1vned moci , protože v některfdch předpadech teprve z tohoto usnesened se vůbec dozved, že me1 nějakfd poplatek zaplatit. Určitě před takovfdm řešenedm nebudu utedkat z ple9na (ani z rozšedřene9ho sene1tu, jak naznačuje kolega Vlašedn) a zůstaneme-li u stre1žmistra Flanderky - nened ani třeba ředkat ze1vodčedmu Oni si vezmou bajonet auf a postavějed se, až bude vevnitř, vzadu u ze1chodu, aby se ne1m neprokopal misgrubnou. :-)Petru Urbanovi: v souvislosti s plagie1ty ředke1te, že Ve1m měl odpovědět samotnfd Mazanec . Vůbec si nevzpomedne1m na to, že bych kdy někomu něco psal o nějakfdch plagie1tech. Můžete mi to prosedm připomenout?A na ze1věr, když už sededm u kle1vesnice, k ze1konnfdm definicedm typu včela je když (ve vyhle1ške1ch nemajed podle me9ho skromne9ho ne1zoru co dělat, totiž ty definice. A samozřejmě ani ty včely): spousta definic je spolehlivfdm instrumentem, umedsťovanfdm do předpisů pre1skanfdmi ministerskfdmi legislativci. Tvorba definic patřed k ze1kladům legislativnedho řemesla a ved se, že definice (čedm pitomějšed, tedm le9pe) je třeba do předpisu umedstit, chceme-li odve9st pozornost od kontroverznedch ustanovened (viz te9ž bedlfd psedk). Přitom sami legislativci definice v připomednkovfdch ředzenedch zhusta ani nečtou, ved se, že je to hutne1 a vfdživne1 potrava pro jine9, něco jako muleta při koridě, aby se bfdk utahal.Jde o ustanovened spolehlivě způsobile1 paralyzovat jakfdkoli poradned legislativned orge1n tedm fačinněji, čedm je většed a důležitějšed. Pamatuji hodně až fantastickfdch debat nad definicemi ze1konnfdch pojmů; snad nejkre1snějšed byla třiapůlhodinove1 debata v Legislativned radě vle1dy o tom, jestli v ze1koně o silničnedm provozu me1 zůstat definice pojmu tramvaj . Probedraly se tam neuvěřitelne9 věci a všichni k tomu měli mnohe9 zpěněnfdmi fasty co ředci. Teoretici, historici, civiliste9, finančnedci, trestaři i obchodnedci... Legislativned ze1měr beze zbytku vyšel: definice tramvaje pravda ze ze1kona vypadla, ale na ostatned definice (je jich tam dnes 38, pokud to spre1vně počedte1m, včetně ustanovened třeskute9ho jak bič, že průvodcem hnane9ho zvedřete nened chodec vedouced psa ), už nedošlo. To pro celkove9 vyčerpe1ned (a odchod akademickfdch hodnoste1řů, kteřed živě debatovali o potřebě definovat tramvaj až do faderu 16 hodiny, kdy se tiše vytratili a zoufalfd zbytek legislativky ponechali v troske1ch). Kdo nevěřed, ať tam běžed ( 2 ze1kona č. 361/2000 Sb. v aktue1lně fačinne9m zněned doporučuji ku vesele9mu čtened pro zapuzened chmur; podobnfdch ustanovened ostatně me1me v pre1vnedch předpisech tisedce). A pamatujme i na to, že vfdrazem mužstvo se rozumějed muži i ženy ( 83 ze1kona č. 92/1949 Sb.). Michal Mazanec