Odklon od odborného posudku pri rozhodovaní súdu | Medicínske právo
              

Judikatúra


Odklon od odborného posudku pri rozhodovaní súdu


 | 7.9.2009 | komentárov: 0



Zm II 297/25
Proti posudku (fakulty) nelze odchylný náhled rozsudku opírati o okolnosti obecně známé a zkušenosti soudců, jde-li o otázku čistě odbornou (perforace dělohy a užívání klíštěk).


Z odůvodnění:

            Rozsudek opírá se krom svědka Dra K-a veskrz o údaje svědků laiků ohledně jimi pozorovaných příznaků, jichž význam pro otázku, o niž jde, zejména vzhledem k okolnostem daného případu, hodnotiti může ovšem jen odborník. Jakkoli však v projednávaném případě odborník, a to v oboru medicíny podle zákona nejpovolanější, totiž lékařská fakulta, tyto údaje ve svém posudku i o ně opíraném obšírně probírá, dospívaje tak se svého odbornického stanoviska k závěru pro obhajobu nepříznivému, nechává nalézací soud, jemuž přirozeně se nedostává odborných vědomostí, jež by ho činily způsobilým, by ze symptomů svědky dotvrzených odvozoval důsledky pro řešení čistě odbornické otázky, dotyčné vývody fakultního posudku úplně stranou.
 
            Soud úplně pomíjí obšírně odůvodněný závěr posudku, že obžalovaný zaváděl klíštky do dělohy S-ové, již perforoval, vůbec bez potřeby a indikace, a že nebylo vůbec žádného podnětu, žádné příčiny, žádné indikace cokoliv s dělohou S-ové podnikati, že S-ová neměla v děloze žádný nepatřící obsah ani žádnou nemoc a že zavedení klíštek do dělohy, jímž obžalovaný její perforaci způsobil, není ani žádným diagnostickým ani léčebným prostředkem při septickém katarhu nebo septickém (horečnatém) zánětu sliznice děložní. Soud nebyl sice vázán závěrem, k němuž dospěl posudek fakultní, ale odchýlil-li se od něho, jakkoli jde zřejmě o otázky, pro jichž řešení zejména vzhledem k okolnostem daného případu nepostačují povšechné medicínské znalosti vzdělanci neodborníku po ruce jsoucí, jak na to poukazuje již skutečnost, že nebylo se spokojeno ani s posudkem pravidelných soudních znalců, jest alespoň jeho povinností, by znalecký posudek ve všech směrech co nejdůkladněji rozebral a uvedl co nejzevrubněji úvahy, které ho přiměly k tomu, by se ve věci tak záhadné odchýlil od názoru stolice výjimečně kvalifikované, jakou jest medicínská fakulta. Pokud se to v rozsudku ve směru naznačeném, jak výše dovedeno, nestalo, trpí jeho odůvodnění neúplností, a to vzhledem ke skutečnostem rozhodujícím, jelikož jde o sám podklad rozhodnutí, zda možno obžalovanému důvodně vytýkati, že se dopustil chyby, z níž jeho nevědomost je na bíledni a jež ve svých následcích způsobila smrt Františky S-ové. Tyto úvahy vedou však též k tomu, by oprávněnou uznána byla další výtka zmateční stížnosti, že rozsudek ve skutečnosti postrádá důvodů pro výrok vylučující vinu obžalovaného podle obžaloby, pokud dovolává se toho, že obecně známé skutečnosti, vlastní znalosti a zkušenosti členů sboru soudního vedou tento ke zjištění, že názory v posudku fakulty zastávané nejsou všeobecně platnými ve vědě lékařské a že nechybí v této přímo opačných názorů o otázkách v posudku fakulty řešených. Z této úvahy dospívá rozsudek k závěru, že nelze obžalovanému vytýkati ani nezručnost při manipulaci, jež vedla k proděravění stěny dělohy S-ové, ani že by nasvědčovalo, hrubé nevědomosti obžalovaného, když předsevzal sondování dělohy S-ové klíštkami, jakkoli byl náhledu, že tato trpí tuberkulosními vředy střevními, jelikož nelze odsuzovati lékaře pro chybu ve výkonu lékařského povolání, přidržel-li se názoru jiné školy, od posudku fakulty odchylného. I tu jde, jak z uvedeného vidno, o výtku vady důvodů, týkající se skutečnosti rozhodující. Byť i pak též obecně známé okolnosti a vlastní zkušenosti členů soudcovského sboru mohly býti po případě pramenem soudcovského přesvědčení, přece může to platiti jen tam, kde jde o věci skutečně obecně známé, totiž takové, jichž pravdivost vůbec každému, neb alespoň velmi širokému okruhu osob v tomtéž životním postavení se nalézajících jest nepochybna, po případě, pro jichž zcela bezpečné zjištění neodbornická zkušenost soudcovská spolehlivě postačuje. V souzeném případě jde o čistě odbornou otázku perforace dělohy a užívání klíštěk.
 
            A jakkoli se rozsudek dovolává obecně známé okolnosti a vlastní zkušenosti soudu jen vzhledem k okolnosti, že dotyčné názory v lékařské nauce a praxi nejsou jednotné, nutno i tu vzhledem k čistě odborné povaze otázky upříti pouhému poukazu na obecně známou okolnost a vlastní zkušenosti soudců povahu odůvodnění vůbec, zejména když rozsudek úplně pomíjí tvrzenou obecně známou okolnost blíže opodstatniti a pramen zkušenosti členů sboru soudcovského blíže označiti. Za těchto okolností právem poukazuje stížnost na to, že domnělá obecně známá okolnost a zkušenost soudců může míti pramen svůj jen v jednotlivých protichůdných vyjádřeních lékařů a literárních dokladech ve spisech založených, které sice při hlavním přelíčení ze dne 10. června 1924 obžalovaným byly přečteny, jichž čtení však při posledním hlavním přelíčení, před jiným soudním sborem konaném, bylo odepřeno, výslovně jako nepřípustné, "ježto by nebylo co do věci ničím jiným než přezkoumáním fakultního posudku neb aspoň rovnalo se povolání jiných znalců k podání posudku vedle posudku fakulty."


 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


  • Účasť na samovražde
  • Falšovanie lekárskych predpisov
  • Preskúmanie rozhodnutia o ukončení dočasnej práceneschopnosti
  • Súdne preskúmanie lekárskej správy
  • Preskúmanie lekárskeho posudku súdom
  • Všetky články...
  •  


    Diskusia


    Vaše meno
    Vaša reakcia
    Secure code
    Opíšte prosím text obrázku


    -- žiadne príspevky --