Škoda spôsobená povahou použitého prístroja | Medicínske právo
              

Judikatúra


Škoda spôsobená povahou použitého prístroja


 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Skutková podstata objektivní odpovědnosti podle § 421a předpokládá příčinnou souvislost mezi působením okolností, jež mají původ v povaze použité věci a škodlivým následkem (v dané věci poškození zdraví). Nelze od sebe oddělovat, jak o to usiluje dovolatelka, samo o sobě statické působení (tlak na míchu) zavedené drátěné kličky na místě, od postupu při podsouvání kličky pod oblouky krčních obratlů. Použitím věci (přístroje) v daných souvislostech zákon rozumí ty úkony, které jsou nebytné pro řádné fungování věci, popřípadě dosažení účelu (stavu) sledovaného jejím užitím. Jinak řečeno, drátěné fixační kličky mohou být ve smyslu § 241a obč. zák. užity k poskytnutí zdravotnické služby jen tak, že při operativním úkonu, který se provádí tzv. naslepo, jsou zavedeny na místo. Proto ani nemůže být významné, zda k poškození zdraví (míchy) došlo již při vlastním zavádění drátěné kličky (podsouvání pod oblouky obratle) anebo až po její konečné fixaci, v důsledku nepříznivých anatomických poměrů páteře pacienta.

25 Cdo 1129/2005

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše Ph.D., v právní věci žalobce D. K., zastoupeného advokátkou, proti žalované Fakultní nemocnici B., zastoupené advokátkou, za vedlejší účasti K., p., a.s., na straně žalované, o 1.275.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 12 C 54/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2004, č.j. 11 Co 48/2004 – 221, takto :

I. Dovolání se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení 62.875,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.



O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 8. 2003, č. j. 12 C 54/2000 – 156 ve výroku o věci samé, kterým soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění částku 1.275.000,- Kč s příslušenstvím, změnil jej jen ve výroku o nákladech řízení, zamítl v odvolacím řízení uplatněný nárok na další odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 1.740.000,- Kč a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce utrpěl při operaci páteře, prováděné dne 17. 10. 1996 ve zdravotnickém zařízení žalované, poškození míchy s trvalými následky spočívajícími v těžké poruše hybnosti všech končetin (spastické kvadruparéze) a v těžké poruše vyprazdňování. Operující lékaři zvolili správný způsob operace s použitím tzv. drátěných kliček, který byl u žalobce, trpícího vrozenou vadou páteře, jediným řešením, a všechny výkony provedli standardním způsobem, v souladu s dostupnými poznatky vědy. K poškození míchy došlo při podsouvání pravé drátěné kličky pod oblouky prvního a druhého krčního obratle, neboť vzhledem k anatomickým dispozicím žalobce klička začala míchu utlačovat. Lékaři vyjmuli drátěné kličky bezprostředně po zjištění, že utlačují míchu. Oba soudy uzavřely, že žalovaná odpovídá žalobci za škodu na zdraví podle ustanovení § 421a obč. zák. bez zřetele k tomu, že operace byla správně indikována i správně provedena, byla však spojena s rizikem, že právě při podsouvání drátěné kličky pod oblouk obratle může dojít k poškození míchy. Požadavkům “lege artis“ odpovídá i to, že klička se zasouvá do páteřního kanálu prakticky naslepo, protože pod oblouk obratle není vidět.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež má za přípustné vzhledem k zásadnímu významu rozhodnutí po právní stránce, uplatňujíc dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm.b) o.s.ř. Odvolací soud podle dovolatelky v dané věci nesprávně vyložil podmínky objektivní odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu podle § 421a obč. zák.; zavedení drátěných kliček do páteřního kanálu žalobce není okolností, která má původ v povaze kličky. Je zásadní rozdíl mezi situací, kdy škodlivý následek je způsoben okolností, která má původ v povaze užité věci (např. aplikaci injekční jehly) a situací, kdy takový následek je způsoben běžným a správným postupem při užití věci nebo faktickou situací, která přitom nastala, lhostejno, zda byla způsobena, jak tvrdí dovolatelka, současnou úrovní vědeckého poznání či nikoliv. Objektivní odpovědnost za škodu podle citovaného ustanovení není – jak se uvádí v dovolání – spojena s činností, nýbrž s okolnostmi, které mají původ v povaze věci. Výklad, který podal odvolací soud, je extenzivní, spíše patří do úvah v rámci legislativního procesu a v praxi by znamenal, že zdravotnické zařízení by odpovídalo za jakoukoliv škodu, která vznikne při poskytování zdravotnické péče.

Žalobce navrhnul zamítnutí dovolání maje za správný výklad objektivní odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu, tak jak jej podal odvolací soud. Zdůraznil přitom, odkazuje na znalecký posudek MUDr. P. D., příčinnou souvislost mezi tím, že pravá klička zasahovala uvnitř páteřního kanálu do jeho průběhu a utlačovala tak míchu a následným poškozením míchy.


Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací po zjištění, že dovolání podané v dané věci včas a proti potvrzujícímu pravomocnému rozsudku, může být přípustné jedině podle § 237 odst. 1 písm.c) o.s.ř., zabýval se nejprve otázkou, zda rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Na tuto otázku Nejvyšší soud odpovídá kladně; výklad podmínek objektivní odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu podle § 421a obč. zák., který v dané věci podal odvolací soud, otvírá Nejvyššímu soudu možnost vyjádřit se z judikatorního hlediska obšírněji k důležité otázce výkladu pojmu „okolnosti, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci“ i se zřetelem k následkům zdravotnických úkonů provedených tzv. lege artis.

Protože dovolání je přípustné, Nejvyšší soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. rozsudek odvolacího soudu bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněno.
Nejvyšší soud je ve smyslu § 242 odst. 3 o.s.ř. vázán uplatněným dovolacím důvodem, kterým dovolatel odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm.b) o.s.ř.]. Ze skutkových zjištění a skutkových závěrů odvolacího soudu je proto Nejvyšší soud povinen vycházet a prověřit (ovšem jen prostřednictvím dovolatelových výhrad) zda odvolací soud při právním posouzení věci aplikoval právo na zjištěný skutkový stav zákonu odpovídajícím způsobem.

Ani Nejvyšší soud nemá pochyb, že právní posouzení odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobci, vymezené skutkovým závěrem odvolacího soudu (shodně soudu prvního stupně), podle něhož k poškození žalobcova zdraví došlo při operativním výkonu, provedeném lege artis, tak, že pravá drátěná klička, poté co byla zavedena na místo, zasahovala uvnitř páteřního kanálu a utlačovala míchu, se řídí ustanovením § 421a obč. zák.

Ustanovení § 421a obč. zák. obsahuje skutkovou podstatu zvláštní objektivní odpovědnosti za škodu; jde o odpovědnost toho, kdo plní závazek (poskytuje zdravotnické služby), za nebezpečí či riziko způsobení škody, které je dáno povahou užitého přístroje či jiné věci, ovšem za předpokladu, že okolnosti, které škodu způsobily, měly svůj původ právě v konkrétní užité věci či přístroji. Odpovědnost – za splnění ostatních předpokladů – je dána, jestliže škoda byla způsobena v důsledku kvalifikovaného působení - vlivem okolností přímo vyplývajících z povahy použitého přístroje či věci. Vznikne-li škoda v příčinné souvislosti s takovou okolností, nastupuje objektivní odpovědnost, jíž se na rozdíl od obecné úpravy nelze nijak zprostit.


Oba soudy čerpaly svá zjištění o příčině poškození žalobcova zdraví ze znaleckého posudku znalce MUDr. P. D., který v doplňku svého posudku ze dne 6. 4. 2003 přesně popsal mechanismus poškození, v jehož důsledku žalobce ochrnul, tak, že pravá drátěná klička, poté co byla zavedena na místo zasahovala uvnitř páteřního kanálu a utlačovala míchu, což bylo příčinou poškození míchy žalobce.

Skutková podstata objektivní odpovědnosti podle § 421a předpokládá příčinnou souvislost mezi působením okolností, jež mají původ v povaze použité věci a škodlivým následkem (v dané věci poškození zdraví). Nelze od sebe oddělovat, jak o to usiluje dovolatelka, samo o sobě statické působení (tlak na míchu) zavedené drátěné kličky na místě, od postupu při podsouvání kličky pod oblouky krčních obratlů. Použitím věci (přístroje) v daných souvislostech zákon rozumí ty úkony, které jsou nebytné pro řádné fungování věci, popřípadě dosažení účelu (stavu) sledovaného jejím užitím. Má-li být dosaženo konečného stavu, který je zdravotním výkonem sledován, tedy v dané věci, že drátěné kličky fixují obratle, pak „okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci“ se rozumí také ty souvislosti, které jsou vyvolány obecně užívanou technologií operativního výkonu při jejich zavádění.

Jinak řečeno, drátěné fixační kličky mohou být ve smyslu § 241a obč. zák. užity k poskytnutí zdravotnické služby jen tak, že při operativním úkonu, který se provádí tzv. naslepo, jsou zavedeny na místo. Proto ani nemůže být významné, zda k poškození zdraví (míchy) došlo již při vlastním zavádění drátěné kličky (podsouvání pod oblouky obratle) anebo až po její konečné fixaci, v důsledku nepříznivých anatomických poměrů páteře pacienta. Žalobce byl na svém zdraví poškozen tlakem drátěné kličky na míchu uvnitř páteřního kanálu. Právě tento tlak je okolností, jež poranění způsobila a jež má původ v povaze věci užité při lékařském zákroku, tedy v charakteristické vlastnosti materiálu, kterou je tvrdost drátěné kličky.

Z těchto závěrů soudy obou stupňů správně vycházely.


Právní posouzení věci odvolacím soudem a na něm založené rozhodnutí se tedy dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu zpochybnit nepodařilo. Protože rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný, Nejvyšší soud dovolání zamítl podle § 243b odst. 2 o.s.ř.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 50.620,- Kč (srov. § 3 odst. 1 bod 6, § 10 odst. 3 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 19/2001 Sb. a č. 110/2004 Sb.) a v paušální náhradě výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb. a č. 68/2003 Sb), tedy celkem 50.695,- Kč. Protože dovolání žalované bylo zamítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradila. Žalovaná je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§149 odst.1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. října 2006


JUDr. Jaroslav Bureš, v. r.
předseda senátu




 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


  • Dostatočné zistenie skutočného stavu veci
  • Určenie výšky náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia
  • Premlčanie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia - 2. časť
  • Premlčanie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia - 1. časť
  • Škoda spôsobená povahou prístroja
  • Všetky články...
  •  


    Diskusia


    Vaše meno
    Vaša reakcia
    Secure code
    Opíšte prosím text obrázku


    -- žiadne príspevky --