Slovenská a Česká | Medicínske právo

J U D I K A T Ú R A (Sk / Cz) / Rôzne


Účasť na samovražde

 | 6.10.2014 | komentárov: 0

„V případě trestných činů proti životu právní nauka i soudní praxe zastávají shodný názor, že zájem společnosti na ochraně lidského života je tak významný, že jednání osoby, která usmrtí jiného byť s jeho svolením, musí být právně postižitelné nikoliv jako pouhá účast na cizí „dobrovolné“ smrti, nýbrž jako čin, který vykazuje všechny formální znaky trestného činu vraždy.“

Falšovanie lekárskych predpisov

 | 12.12.2013 | komentárov: 0

„Ze shora uvedeného je tak zřejmé, že obviněný jako pojištěnec zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra měl nárok na poskytování zdravotní péče, resp. na uhrazení léčiv předepsaných lékařem, které mu byly vydány v lékárně. Tento jeho nárok, který vzniká na základě shora uvedených zákonů a hrazení zdravotního pojištění, je však možné uplatnit pouze v takové výši, jaká je mu na základě lékařského předpisu stanovena. Tedy není možné se domnívat, že nedošlo ke vzniku škody, když obviněný tvrdil, že měl nárok na léky, a to i v množství, které mu nebylo předepsáno. Naopak pojišťovna je povinna hradit na základě lékařského předpisu, který stanovuje, jaký lék, v jakém množství a v jakých jednotkách, má být pojištěnci (pacientovi) vydán, a je tak povinna činit pouze na základě rozhodnutí lékaře, který předpis vydává. Jestliže však v nyní projednávané věci došlo k tomu, že obviněný předpisy zfalšoval, resp. do nich vepsal větší množství, která mu následně byla vydána, jednal tak, že uvedl lékárnu v omyl, a na základě tohoto omylu lékárna obviněnému vydala větší množství léků a pojišťovna je uhradila. Tímto jeho postupem došlo ke vzniku škody na straně pojišťovny, která vyplatila větší částku, než jakou by musela vyplatit, pokud by ze strany obviněného nedošlo k pozměnění lékařských předpisů.“

Preskúmanie rozhodnutia o ukončení dočasnej práceneschopnosti

 | 27.10.2013 | komentárov: 0

„Soud ve správním soudnictví vždy v posuzované věci zkoumá, zda právní předpis nebo jeho ustanovení, která byla použita, na věc skutečně dopadají.“ „Použití právního předpisu nebo jeho ustanovení, která na věc nedopadají, je důvodem zrušení přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu (rozsudku krajského soudu), mohlo-li mít za následek nesprávné posouzení pro věc rozhodujících skutkových či právních otázek obsažených v námitkách. Soud nezruší takové rozhodnutí, u něhož je možné bez rozsáhlejšího doplňování řízení dospět k závěru, že i přes užití práva, které na věc nedopadá, by výsledek řízení při užití odpovídajícího práva byl týž.“

Súdne preskúmanie lekárskej správy

 | 28.9.2013 | komentárov: 0

„Lékaři OSSZ podávají posudky, které mají charakter odborného podkladu pro správní orgán, jenž na jejich základě vydává rozhodnutí zakládající, měnící, popř. rušící práva občanů nebo organizací. Takovýto posudek má vždy konkrétní účel a obsahuje závazný posudkový závěr. Podle ust. § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení při posuzování plné invalidity a částečné invalidity vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů. Na rozdíl od lékařského posudku vydávaného podle ust. § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. není tento posudek lékaře OSSZ samostatně přezkoumatelný, k přezkoumání jeho závěrů dochází teprve v rámci soudního řízení o přezkumu rozhodnutí ČSSZ ve věcech důchodového pojištění.”

Preskúmanie lekárskeho posudku súdom

Ľudmila Moľová
 | 23.9.2013 | komentárov: 0

„Napadené rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu vydaným ve správním řízení při výkonu zdravotní péče na základě posouzení zdravotního stavu stěžovatele, které zasahuje do jeho právní pozice tím, že autoritativně konstatuje nezpůsobilost stěžovatele dále vykonávat dosavadní práci, což může mít významný dopad do pracovněprávních vztahů založených mezi ním a zaměstnavatelem”.

Nadštandardná zdravotná starostlivosť a Ústavní soud ČR časť III.

 | 3.7.2013 | komentárov: 0

Odlišné stanovisko sudcu Stanislava Balíka

Nadštandardná zdravotná starostlivosť a Ústavní soud ČR časť II.

 | 3.7.2013 | komentárov: 0

Pokračovanie časťou VI. Vlastní přezkum

Nadštandardná zdravotná starostlivosť a ústavní soud ČR časť I.

 | 3.7.2013 | komentárov: 0

Ze čl. 4 odst. 2 Listiny vyplývá, že „požadavek zákonného základu pro možné omezení základního práva je vyvozován z demokratického principu, jakož i z principu materiálního právního státu. Jeho důvodem je znemožnit exekutivě realizaci vlastních představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit základní práva. Tím, že toto oprávnění bylo uděleno demokraticky legitimovanému parlamentu, má být zajištěno, že k omezení základních práv dojde až po demokratickém parlamentním diskursu a navíc získává omezení základního práva i následnou demokratickou zpětnou vazbu“ (srov. blíže Wagnerová, Eliška, Šimíček, Vojtěch, Langášek, Tomáš, Pospíšil, Ivo a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 128). Zákonodárce nemůže delegovat na moc výkonnou uložení primárních povinností, podzákonná úprava vždy musí ctít účel a smysl zákonem definovaný. Podzákonná úprava sama, bez opory v zákoně, vymezila definiční znak, na který je povinnost vázána. Jde proto o úpravu, která mj. koliduje i s požadavkem plynoucím ze čl. 4 odst. 1 Listiny. Ve vztahu k posuzované materii lze uzavřít, že některé podstatné definiční znaky, na něž je vázána povinnost úhrady zdravotní péče (byť po zvolení její ekonomicky náročnější varianty), jakož i povinnost poskytovatelů zdravotní péče týkající se nabízení variant či dokumentace souhlasu pacienta jsou (či mají být) primárně vymezeny teprve podzákonným předpisem. Jak bylo řečeno, podzákonná normotvorba je protiústavní, jestliže meze základních práv a svobod nemůže stanovovat nic jiného než přímo zákon. Tak je tomu i v řešeném případě mezí práva na bezplatnou zdravotní péči. Problematika je sice upravena v základních rysech již v samotném zákoně o veřejném zdravotním pojištění, ovšem jen zčásti. Nutný základní rámec pro podzákonný právní předpis je proto příliš stručný a neurčitý. Kromě toho nelze přehlédnout mezeru zákonné definice, na kterou je poukázáno v bodě 42 odůvodnění.

Závery o ublížení na zdraví

 | 31.8.2011 | komentárov: 0

Správne závery o tom, akú má povahu ublíženie na zdraví alebo aké nebezpečenstvo pre napadnutého z útoku páchateľa hrozilo, môže súd urobiť len na podklade lékarského nálezu alebo posudku. Pre takéto závery nie je pre súd smerodajné, ako sa poškodený po útoku zdravotne cítil. Pri právnom posudzovaní konania páchateľa, ktorým útočil proti zdraviu občana, nemožno vychádzať iba z toho, aká újma na zdraví poškodeného bola takýmto útokom spôsobená, ale je treba prihliadať aj na okolnosti, za akých sa útok stal, akým predmetom bolo útočné a aké nebezpečenstvo pre napadnutého z útoku hrozilo.

Tzv. Nemravné premĺčanie v medicíne

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Konkrétně nelze podle Ústavního soudu nevidět, že ke škodě na zdraví stěžovatelky došlo ještě v roce 1989, tedy za naprosto jiných společensko-politických poměrů, kdy tehdejší zřízení nahlíželo na zájmy a potřeby jednotlivce, resp. na jednotlivce jako takového, toliko jako na prostředek sloužící k dosažení jiných cílů. Teprve mnohem později dochází k tomu, že stát opětovně začíná po dlouhé době reálně vnímat jednotlivce jako smysl a důvod své existence. Pokud tedy okresní soud ve svém rozsudku konstatuje, že stěžovatelka zanedbala ochranu svých práv, a proto nelze hodnotit námitku promlčení vznesenou vedlejším účastníkem jako nemravnou, pak tento závěr podle Ústavního soudu dostatečně nereflektuje společenskou realitu. Nejenže stěžovatelka musela - rozhodla-li se žalovat příslušná zdravotnická zařízení - překonat onu všudypřítomnou a zažitou představu o "nedotknutelnosti státu", jenž byl v tomto případě reprezentován oběma poskytovateli zdravotní péče [není přitom rozhodné, že takové vnímání zdravotnického zařízení, zvláště po změně společenských poměrů neodpovídalo skutečnosti], ale musela rovněž najít někoho, kdo by ji při uplatňování jejích nároků poskytl odbornou pomoc - například lékaře, který by byl ochoten zhodnotit rozsah poškození jejího zdraví.

Zodpovednosť lekárskeho dozoru na študentskom lyžiarskom zájazde

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Nelze přijmout obhajobu obviněného spočívající v dovolání na právní závěry shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť v tomto případě nešlo o pouhou chybu v diagnóze, nýbrž o rezignaci lékaře na stanovení diagnózy odpovídající klinickému stavu poškozeného a na přijetí takových opatření, jež by odpovídala zdravotním potížím poškozeného. Obviněný vyvinul jen minimální úsilí o vyléčení poškozeného, jež naprosto neodpovídalo projevům jeho nemoci, takže zanedbal progresi zhoršení jeho zdravotního stavu až do fáze, v níž se léčení poškozeného ujali jiní lékaři, kteří okamžitě projevili k pacientovi diametrálně odlišný postoj, než jakým se prezentoval obviněný. Závěr soudu o znacích skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. je v tomto případě zcela důvodný, včetně konstatování příčinné souvislosti mezi jednáním (či spíše „nejednáním“) obviněného a fatálním vývojem onemocnění pacienta.

Usmrtenie tehotnej ženy a plod

 | 2.8.2011 | komentárov: 0

Jednání pachatele bezprostředně směřující k úmyslnému usmrcení těhotné ženy (a tím i jejího nenarozeného dítěte) nelze kvalifikovat jako pokus trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1, odst. 2 písm. a) TrZ, neboť lidský plod nelze pokládat za „jiného“ (odst. 1), tj. lidského jedince, resp. druhou osobu, podmiňující naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „na dvou osobách“. Při útoku zaměřeném prvotně vůči gravidní ženě jde o ochranu lidského plodu (tzv. sekundární objekt), ve smyslu garance obsažené v čl. 6 odst. 1 LPS („lidský život je hoden ochrany již před narozením“), poskytovanou zprostředkovaně, a to zvýšenou trestností činu danou znakem spácháním činu „na těhotné ženě“, tj. v podobě kvalifikace podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. d) TrZ. Lidský plod není v případě trestného činu vraždy bezprostředním (primárním) předmětem útoku, jehož prostřednictvím je zasažen (ohrožen či porušen) objekt trestného činu (primární), a to na rozdíl od jiných trestných činů, jejichž prostřednictvím je rovněž (a zde přímo) naplňován obsah citované části čl. 6 odst. 1 LPS (např. § 228 TrZ).

Právo na ochranu zdravia a bezlplatnú zdravotnú starostlivosť

 | 4.2.2011 | komentárov: 0

Jak již bylo konstatováno výše, právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky mají občané na základě veřejného pojištění a za podmínek, blíže vymezených zákonem. Jestliže tedy tyto podmínky mohou být upraveny pouze zákonem, je zcela nezbytné, aby i rozsah a způsob jejich poskytování byl vymezen stejným legislativním režimem. Jiná než zákonná úprava by byla porušením Listiny a tedy i ústavnosti.

Posúdenie či zdravotná starostlivosť bola poskytnutá správne patrí do správnej úvahy Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou.

 | 21.1.2011 | komentárov: 0

Pokiaľ súd upraví skutok tak, že zodpovedá dôkazom podľa administratívneho spisu môže zmeniť rozhodnutie správneho orgánu o výške pokuty.

Aktuálnosť lekárskeho posudku

 | 20.10.2010 | komentárov: 0

Shledá-li krajský soud posudek v jakémkoliv směru nedostatečným (neúplným, nepřesvědčivým), musí se znovu obrátit na posudkovou komisi a vyžádat doplnění posudku. Bez kompletního, jednoznačného a přesvědčivého posudku totiž soud – medicínské znalosti nemaje – nemůže posoudit, zda je účastník plně či částečně invalidní, a nemůže ani zrušit rozhodnutí napadené žalobou z důvodu nedostatečně nebo nesprávně zjištěného zdravotního stavu.

Zodpovednosť za nákazu žĺtačkou

 | 19.7.2010 | komentárov: 0

Ani odvolací soud nezpochybnil skutkový závěr soudu prvního stupně, že lékařské zákroky, které u žalobce prováděli žalovaní MUDr. S., MUDr. K. a MUDr. E., (popř. přístroje, které užili), mohly být zdrojem jeho nákazy, neboť – jak vyplynulo ze znaleckého dokazování - právě takové zákroky s sebou riziko přenosu nákazy nesou. Odvolací soud však právem tento závěr považoval sám o sobě za nepostačující, jestliže nebylo v řízení současně prokázáno (žalobce neunesl důkazní břemeno), že by bylo možno k tíži žalovaných při konkrétním lékařském zákroku přičíst některou z uznávaných příčin přenosu nákazy virovou hepatitidou typu C, tedy například že nedodrželi bezpečné postupy při manipulaci s lidským biologickým materiálem, zacházeli s kontaminovanými předměty či nástroji anebo opakovaně užili jehlu nebo přístroj určených na jedno užití.

Porušenie práv nebohého zanedbaním zdravotníckej starostlivosti

 | 27.5.2010 | komentárov: 0

Právo podať podnet na začatie konania pred Ústavným súdom Slovenskej republiky zaniká smrťou fyzickej osoby, pretože z ustanovení Ústavy Slovenskej republiky a zákona č. 38/1993 Z.z. výslovne nevyplýva, že by procesná legitimácia prechádzala na dedičov alebo iné oprávnené osoby na rozdiel napríklad od § 15 Občianskeho zákonníka, podľa ktorého právo na ochranu osobnosti prechádza po smrti oprávnenej osoby na manželku, deti, prípadne rodičov.

Postup účastníka konania ako príčina prieťahov

 | 27.5.2010 | komentárov: 0

Právu účastníka konania na efektívny, rýchly a účelný postup súdu v sporovom konaní, t. j. právu na prerokovanie veci bez zbytočných prieťahov podľa čl. 48 ods. 2 Ústavy Slovenskej republiky, zodpovedá zároveň procesná povinnosť účastníka konania prispievať k dosiahnutiu účelu súdneho konania včasným reagovaním na pokyny súdu a oznámením potrebných skutočností (§ 101 ods. 1 Občianskeho súdneho poriadku). Pri posudzovaní otázky, či v súdnom konaní došlo k zbytočným prieťahom v konaní, a tým aj k porušeniu základného práva podľa čl. 48 ods. 2 ústavy, v súlade so svojou doterajšou judikatúrou (IV. ÚS 74/02, III. ÚS 105/03, IV. ÚS 367/04) ústavný súd zohľadňuje tri základné kritériá, ktorými sú právna a faktická zložitosť veci, o ktorej súd rozhoduje, správanie účastníka súdneho konania a postup samotného súdu. Postup sťažovateľa podľa názoru ústavného súdu nezodpovedá jeho postaveniu účastníka v sporovom konaní. Ústavný súd v tejto súvislosti pripomína, že k právu účastníka konania na efektívny, rýchly a účelný postup súdu v konaní pristupuje procesná povinnosť účastníka konania prispievať k dosiahnutiu účelu súdneho konania včasným reagovaním na pokyny súdu a oznámením potrebných skutočností (§ 101 ods. 1 OSP). Svojím správaním sťažovateľ významnou mierou prispel k spomaleniu konania a na jeho podiel na celkovom predĺžení doby trvania konania o jeho návrhu nemožno neprihliadnuť.

Spor o úhradu škody z ublíženia na zdraví - prieťahy

 | 27.5.2010 | komentárov: 0

Sťažovatelia sú žalobcami v občianskom právnom spore o úhradu škody z ublíženia na zdraví vedenom na okresnom súde pod sp. zn. 11 C 275/99, v ktorom sú odporcami zdravotnícke zariadenia, ktoré podľa tvrdenia sťažovateľov svojimi neodbornými liečebnými zásahmi spôsobili trvalé zdravotné následky maloletého sťažovateľa. Ústavný súd sa zaoberal postupom okresného súdu v predmetnej veci, pričom zbytočné prieťahy v konaní posudzoval ako celok s prihliadnutím na všetky okolnosti prípadu, najmä na skutočnosť, že v predmetnom konaní sa rozhoduje o náhrade škody spôsobenej na zdraví dieťaťa liečebným postupom zdravotníckeho zariadenia a jeho trvalým negatívnym následkom na zdravotný stav tohto dieťaťa a v dôsledku neho (ním vyvolanými) zvýšenými nárokmi na jeho ošetrovanie. Vychádzajúc z predloženej sťažnosti a k nej pripojených písomných dokumentov, z obsahu súdneho spisu okresného súdu a zo stanovísk účastníkov konania ústavný súd konštatoval zbytočné prieťahy v konaní spôsobené okresným súdom.

Pohľadávky vzniknuté zo zabezpečenia a poskytovania zdravotnej starostlivosti – vylúčenie z exekúcie

 | 26.5.2010 | komentárov: 0

1. Nútený výkon súdnych a iných rozhodnutí je súčasťou základného práva a súdnu ochranu podľa čl. 46 ods. 1 Ústavy Slovenskej republiky. Preto pri jeho zákonnej úprave treba dbať na to, aby prístup k súdnej ochrane v exekučnom konaní nebol diskriminačný bez primeraných a objektívne zdôvodniteľných okolností. 2. Za diskrimináciu však treba považovať zvýhodnenie skupiny oprávnených v exekučnom konaní len kvôli tomu, že sú to banky. V exekučnom konaní je zákonom vylúčená možnosť exekvovať ich pohľadávky iba z dôvodu, že súvisia s poskytovaním zdravotnej starostlivosti (s jej zabezpečovaním). Vo všeobecnosti treba uviesť, že obmedzenia súdnej exekúcie sú prípustným prostriedkom uplatňovaným pri nútenom výkone súdnych a iných rozhodnutí. Tieto obmedzenia majú rozmanitý účel. Základným účelom obmedzenia súdnej exekúcie je však zabezpečiť neexekvovateľnosť určitej časti majetku povinného tak, aby povinný mohol existovať (prežiť) napriek exekúcii, prípadne aby mohol plniť úlohy, na ktoré je určený alebo zriadený zákonným spôsobom. Veritelia, ktorí sú oprávnení z pohľadávok zo zabezpečenia a poskytovania zdravotnej starostlivosti, sú veriteľmi ako ostatní veritelia a napriek tomu vo vzťahu k súdnej exekúcii sa im odopiera možnosť núteného výkonu podľa Exekučného poriadku po dobu dvoch rokov, čo nemožno hodnotiť inak ako diskrimináciu, ktorá nie je rozumne a objektívne odôvodniteľná.

Prechod záväzkov zrušenej zdravotnej poisťovne

 | 26.5.2010 | komentárov: 0

V konaní o sťažnosti podľa čl. 127 Ústavy Slovenskej republiky vychádza Ústavný súd Slovenskej republiky z prezumpcie ústavnosti zákonov a podzákonných právnych predpisov. Podľa čl. 124 ústavy je ústavný súd nezávislým súdnym orgánom ochrany ústavnosti. Podľa čl. 127 ústavy ústavný súd rozhoduje o sťažnostiach fyzických osôb alebo právnických osôb, ak namietajú porušenie svojich základných práv alebo slobôd, alebo ľudských práv a základných slobôd vyplývajúcich z medzinárodnej zmluvy, ktorú Slovenská republika ratifikovala a bola vyhlásená spôsobom ustanoveným zákonom, ak o ochrane týchto práv a slobôd nerozhoduje iný súd. Ústavný súd predbežne preskúmal sťažnosť sťažovateľky, ako aj rozsudky okresného súdu a krajského súdu, ktorými mali byť porušené jej práva. Oba všeobecné súdy zastávajú názor, že návrh sťažovateľky bolo potrebné odmietnuť ako predčasný, lebo pokiaľ nie je známa výška majetkového zostatku zrušenej poisťovne ani rozsah uspokojených záväzkov poisťovne voči zdravotníckym zariadeniam, nie je možné konštatovať nemožnosť uspokojenia týchto záväzkov z majetku zrušenej poisťovne, a tým nie je daný ani prechod záväzkov na inú poisťovňu.

Poskytovanie zdravotnej starostlivosti uhrádzanej na základe verejného zdravotného poistenia

 | 26.5.2010 | komentárov: 0

Na základe posúdenia napadnutých ustanovení v ich systematickej súvislosti s celkovou právnou úpravou poskytovania zdravotnej starostlivosti uhrádzanej na základe verejného zdravotného poistenia zákonodarca tým, že rozsah, podmienky a spôsob úhrady zdravotnej starostlivosti ustanovil zákonom, rešpektoval ústavnú požiadavku zákonnej úpravy medzí základného práva podľa čl. 40 Ústavy Slovenskej republiky. Spôsob, aký zákonodarca zvolil, zároveň nositeľom predmetného práva zaručuje, že uplatňovanie tohto práva môže podzákonný normotvorca v zákonom ustanovenom rozsahu a za zákonom ustanovených podmienok podrobiť veľkorysejším podmienkam. Podľa čl. 13 ods. 2 ústavy medze základných práv a slobôd možno upraviť za podmienok ustanovených touto ústavou len zákonom. Podľa čl. 40 ústavy každý má právo na ochranu zdravia. Na základe zdravotného poistenia majú občania právo na bezplatnú zdravotnú starostlivosť a na zdravotnícke pomôcky za podmienok, ktoré ustanoví zákon. Ústavný súd v predchádzajúcom konaní zaujal názor, že už samotná existencia zdravotného poistenia vylučuje, aby boli poistené všetky zdravotné riziká (t. j. aby bezplatnosť bola absolútna), ale len tie, ktoré sú uznané za poistnú udalosť, a aby poskytovaná zdravotná starostlivosť na základe tohto poistenia nebola bezhraničná, ale limitovaná zákonom ustanovenými podmienkami, t. j. rozsahom a obsahom zdravotnej starostlivosti spadajúcej pod zdravotné poistenie. Z ustálenej judikatúry ústavného súdu k čl. 40 ústavy vyplýva, že právo na bezplatnú zdravotnú starostlivosť a na zdravotnícke pomôcky musí mať výlučne zákonnú a nie inú právnu úpravu. Preto i časť ustanovenia čl. 40 ústavy „zákon ustanoví“ treba jednoznačne interpretovať tak, že ústava ako základný právny predpis vyžaduje, aby právo na ochranu zdravia a ďalšie vzťahy, prostredníctvom ktorých sa toto základné právo uplatňuje, upravil zákon, prípadne predpis s prednosťou pred zákonom (ústavný zákon alebo medzinárodný dohovor spĺňajúci podmienky čl. 11 ústavy).

Retroaktivita právnych predpisov pri posudzovaní invalidity

 | 19.5.2010 | komentárov: 0

Vstup do existujúcich právnych vzťahov zavedením preskúmania trvania invalidity na posúdenie nároku na invalidný dôchodok podľa nových, prísnejších kritérií, ktoré môže mať za následok až zánik nároku na invalidný dôchodok a jeho výplatu, a to bez akéhokoľvek vyváženia, vyvoláva stav takej právnej neistoty z dôvodu priameho a neočakávaného zásahu do minulých skutkových a právnych vzťahov, ktorý je v nesúlade s čl. 1 ods. 1 Ústavy Slovenskej republiky.

Pozostatky zosnulých ako predmet občianskoprávnych vzťahov

 | 19.5.2010 | komentárov: 0

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému, jeho synovi, povinnost vydat žalobci urny s ostatky rodičů a manželky žalobce a doklady a fotografie rodinných příslušníků. Žalovaný s vydáním uren nesouhlasil, neboť na pohřebišti v M. byly uloženy se souhlasem pozůstalých včetně žalobce a o hrob se sám stará; požadované doklady a fotografie ve svém držení nemá. Soud prvního stupně žalobu posoudil podle § 123 a § 126 občanského zákoníku (dále „ObčZ“) a s přihlédnutím k provedeným důkazům uzavřel, že předmětné urny s ostatky jmenovaných žalovaný nezadržuje neoprávněně. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, není však přípustné. Rozhodnutí soudů vydaná v nalézacím řízení, která žalobci za daného stavu věci odpírají nárok na vydání, případně přemístění ostatků, jsou v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Skutečnost, že pozůstatky zesnulých nemohou být předmětem občanskoprávních vztahů (a tudíž ani vlastnické žaloby) vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15.prosince 2005, sp. zn. 22 Cdo 2773/2004.

Odňatie možnosti konať pred súdom

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Podľa § 237 písm.f/ O.s.p. je dovolanie prípustné proti každému rozhodnutiu odvolacieho súdu, ak sa účastníkovi konania postupom súdu odňala možnosť konať pred súdom. Odňatím možnosti konať pred súdom sa v zmysle tohto ustanovenia rozumie taký závadný procesný postup súdu, ktorým sa účastníkovi znemožní realizácia tých jeho procesných práv, ktoré mu Občiansky súdny poriadok priznáva za účelom ochrany jeho práv a právom chránených záujmov. O postup odnímajúci účastníkovi možnosť konať pred súdom ide tiež v prípade, keď odvolací súd odmietne odvolanie podľa § 218 ods. 1 písm.b/ O.s.p., hoci podmienky pre tento postup neboli splnené.

Fikcia doručenia

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Lehota na podanie odvolania je pätnásťdňová a jej plynutie sa počíta od doručenia rozhodnutia. Do lehoty na podanie odvolania sa nezapočítava deň, kedy došlo k doručeniu rozhodnutia súdu prvého stupňa účastníkovi konania (§ 57 ods. 1 O.s.p.).Lehota na podanie odvolania je lehotou zákonnou a nie je možné ju predĺžiť ani skrátiť. Ide zároveň o lehotu procesnú, čo znamená, že stačí, ak je odvolanie posledný deň odvolacej lehoty podané na súde alebo sa odovzdá orgánu, ktorý má povinnosť ho doručiť (§ 57 ods. 3 O.s.p.). V prípade náhradného doručenia v zmysle citovaného ustanovenia § 47 ods. 2 O.s.p. ide o zákonnú konštrukciu právnej fikcie, že účinky doručenia písomnosti nastanú po uplynutí stanovenej lehoty (tri dni) zo zákona aj voči tomu, kto písomnosť fakticky neprevzal. Účelom fikcie v práve je posilniť právnu istotu. Právna fikcia ako nástroj odmietnutia reality právom, je výnimočným nástrojom. Aby mohla právna fikcia svoj účel (dosiahnutie právnej istoty) splniť, musí rešpektovať všetky náležitosti, ktoré s ňou zákon spája. Ak nie sú všetky právne náležitosti splnené, súd nie je oprávnený naplnenie fikcie konštatovať.

Právo namietať správnosť právneho názoru súdu

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Podľa dovolacieho súdu odvolací súd svojím vyššie uvedeným postupom porušil právo navrhovateľky na spravodlivý proces, pretože tým, že svoje rozhodnutie „ nečakane „ založil na iných právnych záveroch o zodpovednosti odporcu podľa § 427 Občianskeho zákonníka než súd prvého stupňa , v skutočnosti navrhovateľke odňal právo namietať správnosť jeho právneho názoru na inštančne vyššom súde . Až z rozhodnutia odvolacieho súdu sa navrhovateľka dozvedela, že odvolací súd vyvodil iný právny záver zo skutočností odvolaniami nenamietanými. K novým právnym záverom odvolacieho súdu sa účastníci nemali možnosť vyjadriť , prípadne predložiť nové dôkazy , ktoré z hľadiska doterajších právnych záverov súdu prvého stupňa sa javili nespornými.

Náhrada trov pri čiastočnom úspechu účastníka

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Ustanovenie § 142 ods. 3 O.s.p. predstavuje výnimku zo zásady zodpovednosti za výsledok sporového konania. Účastníkovi konania súd v zmysle tohto zákonného ustanovenia prizná plnú náhradu trov konania, hoci mal vo veci len čiastočný úspech, v troch prípadoch : 1/ ak účastník mal neúspech v pomerne nepatrnej časti, 2/ ak rozhodnutie o výške plnenia záviselo od znaleckého posudku a 3/ ak rozhodnutie o výške plnenia záviselo od úvahy súdu. V poslednom prípade z dikcie zákonného ustanovenia vyplýva, že úvaha súdu sa môže týkať len skutkových okolností, ktoré sú podstatné pre rozhodnutie o výške plnenia.Pokiaľ sa ňou rieši základ uplatňovaného nároku, použitie ustanovenia § 142 ods. 3 O.s.p. z hľadiska rozhodovania o trovách konania neprichádza do úvahy.

Podanie odvolania vedľajším účastníkom

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Podľa názoru dovolacieho súdu vzhľadom na predmet sporu, ktorým je náhrada škody z titulu zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla (§ 427 ods. l Občianskeho zákonníka), ide o prípad, kedy pre vedľajšiu účastníčku vyplýva oprávnenie podať samostatne odvolanie aj napriek nesúhlasu žalovanej, na strane ktorej vystupuje. V takomto prípade nesúhlas žalovanej s podaním odvolania vedľajšou účastníčkou nemôže založiť záver o neoprávnenosti a nedostatku legitimácie vedľajšieho účastníka podať odvolanie. Tento záver je v súlade s účelom vedľajšieho účastníctva, ktorým je pomoc v spore niektorému z účastníkov a právny záujem na výsledku sporu z dôvodu, že rozhodnutím vo veci bude dotknuté právne postavenie vedľajšieho účastníka, teda jeho práva a povinnosti vyplývajúce z poistného vzťahu medzi ním a žalovaným v zmysle zák. č. 381/2001 Z.z.

Odklon od odborného posudku pri rozhodovaní súdu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Poskytovanie liekov pre poistencov lekárňami ako poskytovanie zdravotnej starostlivosti

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Predaj liekov nie je poskytovaním zdravotnej starostlivosti

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Vecné oslobodenie od súdneho poplatku

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Konanie vo veci zdravotného poistenia

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Vec sama

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Totožnosť skutku II.

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Totožnosť skutku I.

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zavinenie vo vzťahu k okolnostiam odôvodňujúcim protiprávnosť konania

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Časová pôsobnosť trestných zákonov

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Posudzovanie trestnosti činu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Definícia veci, ktorú má osoba pri sebe II.

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Definícia veci, ktorú má osoba pri sebe I.

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Bezplatná zdravotná starostlivosť

 | 7.9.2009 | komentárov: 0