Slovenská a Česká | Medicínske právo

J U D I K A T Ú R A (Sk / Cz) / Poskytovatelia zdr. starostlivosti


Neposkytnutie informácii a podvod

 | 19.11.2014 | komentárov: 0

„měl jako lékař poškozenému sdělit mimo informací o závažnosti lékařského výkonu, pravděpodobnému termínu operace v jiném zdravotnickém zařízení, komplikacích, které mu hrozí, tedy většinu informací o chystaném zákroku i to, že v jiném zdravotnickém zařízení, které má na uvedený lékařský zákrok smlouvu se zdravotními pojišťovnami, by předpokládaná operace byla lékařským výkonem, který by byl zcela hrazen z plateb zdravotního pojištění. Pak by se mohli poškození svobodně rozhodnout, kde bude lékařský výkon proveden. Takovou povinnost obviněnému ukládalo ustanovení § 23 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu. Jestliže tak nepostupoval, lze uzavřít, že „sebe obohatil tím, že zamlčel podstatné skutečnosti“, případně se části takového jednání dopustil ve stádiu pokusu, jak se nakonec domáhá ve svém dovolání i nejvyšší státní zástupce. Vzhledem k tomu, že obviněný poškozeného R. poučil o většině podstatných okolností předpokládaného lékařského výkonu a zásadě trestního práva „ultima ratio“, však jeho jednání nezakládá znaky skutkové podstaty trestného činu.“

Vykonávanie lekárskeho povolania a členstvo v lekárskej komore

Admin
 | 24.1.2014 | komentárov: 0

„Obvinený bol pôvodne zapísaný v registri lekárov a bol aj členom slovenskej lekárskej komory, ale v roku 1996 bol z tejto podmienečne vylúčený a následne po nesplnení požiadaviek bol v roku 1999 z nej vylúčený, a tým aj bol vypustený z registra lekárov. Je možné teda konštatovať, že od roku 1999 obvinený nebol oprávnený vykonávať povolanie lekára v zmysle platného zákona, a preto nie je akceptovateľný záver, že k smrti poškodenej v rozhodovanej veci došlo aj v dôsledku porušenia dôležitej povinnosti vyplývajúcej obvinenému z jeho povolania. Nie je možné akceptovať závery okresného a krajského súdu, že napriek vylúčeniu obvineného z lekárskej komory tento aj naďalej vykonával činnosť lekára; v jeho postavení išlo o činnosť neregulovanú právnym predpisom.“

Odmietnutie vydania opisu zo zdravotnej dokumentácie

 | 8.10.2013 | komentárov: 0

„Pokud se tedy městský soud vůbec nezabýval otázkou, zda stěžovatelova žádost o pořízení opisu zdravotnické dokumentace měla být vyřízena ve správním soudnictví, tak je zřejmé, že nezkoumal podmínku řízení, jejíž absence je neodstranitelným nedostatkem znemožňujícím rozhodnout ve věci samé. Z odůvodnění usnesení městského soudu vyplývá, že městský soud tuto podmínku řízení nezkoumal, protože o věci nerozhodoval meritorně. Městský soud však pochybil, když žalobu stěžovatele bez dalšího usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., aniž zkoumal, zda je v dané věci příslušným soudem. Tímto postupem totiž mohl porušit ústavně garantované právo každého na to, aby jeho věc rozhodoval příslušný soud a zákonný soudce, a zkrátit tak jeho práva. Pokud by totiž městský soud dospěl k závěru, že není věcně příslušný k rozhodování dané věci, neboť věc nespadá do správního soudnictví, ale je projednatelná v civilním řízení, měl postupovat podle § 46 odst. 2 s. ř. s., tedy věc odmítnout a navrhovatele v odůvodnění usnesení poučit, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu k věcně příslušnému soudu, který by označil. Stěžovatel by pak mohl v jednoměsíční lhůtě podat návrh u příslušného soudu v občanském soudním řízení.”

Zodpovednosť za vynaloženú liečbu pacienta

 | 3.10.2011 | komentárov: 0

Jestliže zdravotnickému zařízení nebyly uhrazeny náklady vynaložené na léčení pacienta, kterému jiný odpovídá za škodu způsobenou na zdraví, pak v rozsahu, v jakém je dána odpovědnost škůdce, má zdravotnické zařízení právo přímo proti škůdci na náhradu nákladů spojených s léčením podle § 449 obč. zák.

Predĺženie nemocnice

 | 3.10.2011 | komentárov: 0

Odpovědnost nemocnice, jež je státní příspěvkovou organizací, za prodlení s plněním peněžitého závazku vzniklého do 31. 12. 2004 se řídí občanským zákoníkem, i když jde o tzv. relativní obchodní závazkový vztah podle ustanovení § 261 odst. 2 obch. zák. v takovém případě nemůže být výše úroků z prodlení dohodnuta v jiné výši, než stanoví předpisy občanského práva.

Prevenčná povinnosť zdravotníckeho zariadenia a nepredvídané konanie pacienta

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Je třeba přisvědčit závěru odvolacího soudu, že na základě skutkového stavu, jak byl v řízení zjištěn, zejména s ohledem na opatření k zajištění bezpečnosti pacientů na oddělení a k zamezení možnosti jejich útěku, a s ohledem na způsob, jakým žalobce překonal stávající překážky k tomu, aby mohl oknem opustit budovu, nelze dovodit odpovědnost nemocnice za vznik škody na zdraví žalobce, a to ani z hlediska porušení její tzv. prevenční povinnosti (§ 415 obč. zák.) tím, že by řádně nezajistila bezpečnost svých pacientů v uzavřeném psychiatrickém oddělení nebo tím, že žalobce nebyl omezen ve volném pohybu ve společenské místnosti při sledování televize, neboť bezprostřední příčinou vzniku škody bylo jednání žalobce, který se zcela nepředvídatelným způsobem pokusil o útěk a skokem z okna si přivodil zranění, za něž požaduje náhradu. K námitce žalobce, že byl ve stavu psychické lability, je třeba uvést, že byla-li škoda způsobena výlučně zaviněním poškozeného, nese ji sám (§ 441 obč. zák.), a podle ustálené judikatury to platí i v případě, že by škoda vznikla následkem jednání poškozeného, jemuž pro nedostatek schopnosti ovládnout své jednání a posoudit jeho následky nelze přičítat zavinění ( srov. např. R 3/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Existence dalších důvodů, které právě v konkrétním případě měly vést ošetřující personál k nějakým zvláštním opatřením, způsobilým zabránit žalobci v přístupu k zajištěnému větracímu oknu ve výšce 2,5 m a ve skoku z něj, se ze skutkových zjištění soudů obou stupňů nepodávají.

Objektívna zodpovednosť zdravotníckeho zariadenia za škodu

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

ozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí ten který účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, tj, právní předpis, který je na sporný vztah aplikován. Z toho také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tedy kdo z účastníků je povinen stanovený okruh skutečností prokázat, a jehož při nesplnění této povinnosti stíhá nepříznivý následek v podobě neúspěchu ve sporu. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, odvolací soud při rozhodování o uplatněném nároku vycházel z právního názoru, že bylo povinností žalobce prokázat předpoklady odpovědnosti žalované za škodu, jež mu vznikla na zdraví.

Zodpovednosť manažéra nemocnice za nesprávne a nepravdivé vykazovanie úkonov

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Ani v případě, že by soudy obou stupňů nevyhodnotily obhajobu obviněného jako vyvrácenou provedenými důkazy, nebylo by možné dojít k závěru, že se jedná pouze o nedbalost a nikoli úmysl. Obviněný si totiž byl plně vědom skutečnosti, že původně jsou i ambulantně prováděné operace karpálního tunelu vedeny, ať již v písemné nebo elektronické podobě, vesměs jako hospitalizační. Jeho úkolem bylo uvádět tyto, pro vnitřní potřebu nemocnice účelové údaje, do souladu se skutečností tak, aby nebyly jako nepravdivé také vykazovány pojišťovnám. Byl si tedy vědom, že bez jeho zásahu a kontroly, budou pro účely úhrady ze strany pojišťovny neoprávněně uplatňovány úhrady za hospitalizace. Pokud by přesto tuto kontrolu neprováděl musel by být srozuměn s tím, že od zdravotní pojišťovny mohou být tyto neoprávněné úhrady požadovány a s tímto by byl srozuměn. Jednal by tak nadále úmyslně, byť ne v úmyslu přímém, ale v úmyslu nepřímém /§ 4 písm. b) tr. zák./. I v takovém případě by však byla subjektivní stránka trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. naplněna a tato změna formy úmyslného zavinění by zejména s ohledem na uložený trest, nijak nezměnila postavení obviněného.

Trestná zodpovednosť súkromného lekára, ktorý vykazoval fiktívne úkony

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Ze skutkových zjištění učiněných soudy obou stupňů totiž vyplývá, že podvodné jednání obviněného MUDr. V. Š. spočívalo nejen v tom, že si na svůj účet nechal od poškozené zdravotní pojišťovny proplatit úkony lékařské péče, které pacientkám pojištěným u této zdravotní pojišťovny, na jejichž jména úkony vykazoval, fakticky neposkytnul, nýbrž i v tom, že na jména stejných pacientek vystavil předpisy na léky. Léky byly následně v lékárně vydány, ovšem nikoli těm pacientkám obviněného, jejichž jména zneužil k vystavení předpisů, nýbrž jiným neztotožněným osobám. Poškozená zdravotní pojišťovna posléze za léky příslušné lékárně zaplatila. Lze tedy shrnout, že soudy vzaly za prokázané, že na úkor poškozené zdravotní pojišťovny se obohatil nejen obviněný MUDr. V. Š., jemuž byly proplaceny neuskutečněné lékařské úkony, ale i další osoby, kterým byly poskytnuty léky uhrazené poškozenou zdravotní pojišťovnou, ovšem toto zjištění se neodrazilo v popisu skutkového děje ve výroku odsuzujícího rozsudku ani v právní větě. Rovněž nebylo ve výroku odsuzujícího rozsudku rozlišeno, jakou část z vylákaného peněžitého plnění obdržel přímo obviněný a jaká část připadla za úhradu léků lékárnám, které je vydaly. ro právní kvalifikaci jednání obviněného je podstatné, že vyúčtované úkony zdravotní péče nebyly poskytnuty pojištěncům, na které byly jmenovitě vykazovány, a rovněž léky nebyly vydány pojištěncům, na jména kterých byly předepsány, takže poškozená zdravotní pojišťovna k zaplacení těchto úkonů lékařské péče a k úhradě léků neměla žádný relevantní důvod.

Trestná zodpovednosť lekára, ktorý riadne neviedol zdravotnícku dokumentáciu

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Výsledky provedeného dokazování bylo bez jakýchkoliv pochybností zjištěno, že obviněný po sledované období vymezené v tzv. skutkové větě výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, tedy po dobu více jak šesti let a čtyř měsíců, nevedl řádně zdravotnickou dokumentaci a předepsaným způsobem nevykazoval provedené zdravotní výkony poškozené zdravotní pojišťovně. Prověřovaná zdravotnická dokumentace a zápisy v ní neodpovídaly požadavkům ustanovení § 67b [v rozsudku soudu prvního stupně se nepřesně uvádí § 67 písm. b)] zákona č. 20/1966, o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a vykazování zdravotních výkonů nekorespondovalo ani s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. 6. 1998 č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Toto zjištění samo o sobě ale nedovoluje učinit spolehlivý závěr, že obviněný jednal podvodně s úmyslem obohatit sebe na úkor zdravotní pojišťovny. Nedoložené výkony, jež se staly podkladem pro rozhodnutí o vině obviněného, byly soudy charakterizovány jednak jako zdravotní výkony vykázané pojišťovně k úhradě, ačkoliv nebyly vůbec provedeny, jelikož část pacientů nebyla obviněným nikdy léčena, jednak jako výkony vykázané v četnosti, která neodpovídala skutečnosti.

Miera zodpovednosti ošetrujúceho lekára a primára

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Při stanovení míry zavinění obou obviněných na následku, kterým je nevratné poškození zdraví K. V., není možno pominout závěry ústavního znaleckého posudku a z nich vyplývající výše konstatované změny skutkové věty. Ve světle shora uvedeného pak nelze akceptovat závěr učiněný nalézacím soudem, že by míra zavinění obviněného MUDr. A. M. byla větší než v případě obviněného MUDr. O. E. Není možné přehlédnou, že právě obviněný MUDr. O. E. byl lékařem zodpovídajícím za celý průběh služby (tedy i za lékaře služebně mladšího) a byl to také právě on, kdo nerozhodl po vyšetření rodičky J. V. ve 22.40 hodin dne 16. 12. 2004 o okamžitém ukončení porodu z důvodu známek hypoxie plodu. Předchozí váhavost v postupu obviněného MUDr. A. M. znalecký ústav neoznačil za postup non lege artis, ale maximálně jako postup váhavý. Při hodnocení viny obou obviněných lze uvažovat o stejném stupni zavinění obou obviněných, když obviněný MUDr. A. M. nereagoval při dalším vyšetření rodičky J. V. v 0.00 hodin dne 17. 12. 2004 na známky hypoxie plodu a rodičku opětovně vyšetřil teprve za další 1 hodinu a 20 minut.

Pojem hospitalizácie

 | 2.8.2011 | komentárov: 0

Také podle metodického opatření č. 12/1998 Věstníku Ministerstva zdravotnictví pro členění a zařazení do systému lůžkové péče, není podstatný název zdravotnického zařízení, které zdravotní lůžkovou péči poskytuje, ale druhy poskytované zdravotní péče, které jednoznačně vymezují zaměření a rozsah zdravotní péče konkrétního zdravotnického zařízení. Podle tohoto opatření není podstatné, zda zdravotnické zařízení žalobce je nazýváno nemocnicí, odborným léčebným ústavem či stacionářem, podstatné je jednoznačné vymezení zaměření a rozsahu zdravotní péče zdravotnického zařízení žalobce druhem poskytované zdravotní péče, tj. zdravotní ošetřovatelkou lůžkovou péčí.

Odmietnutie poskytovania zdravotnej starostlivosti

 | 2.8.2011 | komentárov: 0

Z povinnosti lékaře neodmítnout poskytnutí lékařské péče nelze bez dalšího dovozovat povinnost pojišťovny za tuto péči zaplatit, neboť nositelem této povinnosti může být i sám pacient. Ten má totiž v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d/ zákona o veřejném zdravotním pojištění právo na poskytnutí zdravotní péče bez přímé úhrady pouze tehdy, byla-li mu poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (a to včetně sazebníku vydaného na základě zmocnění obsaženého v tomto zákoně). Ustanovení § 11 odst. 1 písm. b/ zákona o veřejném zdravotním pojištění navíc v souvislosti s žalobcem prováděnými výkony operační artroskopie aplikovat nelze, neboť žalobce není lékařem ve smluvním vztahu k žalované ve smyslu, jak je třeba tento vztah interpretovat v kontextu citovaného ustanovení. Podmiňuje-li zákon povinnost lékaře k přijetí pojištěnce do své péče smluvním vztahem s pojišťovnou, aniž zároveň upravuje jako důvod odmítnutí nedostatek odborné způsobilosti pro poskytnutí této péče, nelze uvedené ustanovení vyložit jinak, než že lékař v souladu s citovaným ustanovením nemůže odmítnout poskytnutí toliko takové péče, kterou má s příslušnou z. pojišťovnou nasmlouvánu. Opačná interpretace by vedla k absurdnímu závěru, že provedení operační artroskopie by nemohl odmítnout např. oční lékař ve smluvním vztahu k pojišťovně příslušného pacienta. Neměl-li tudíž žalobce výkon operační artroskopie v rozhodném období se žalovanou nasmlouván, nebyl ohledně této zdravotní péče ve smluvním vztahu s žalovanou ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. b/ zákona o veřejném zdravotním pojištění a odvolací soud nepochybil, pokud citované ustanovení na posuzovanou věc neaplikoval.

Lekársky omyl v dobrej viere

 | 4.2.2011 | komentárov: 0

K námitce, že znalecké posudky, které byly v řízení vypracovány, vyloučily porušení právních povinností žalované, je třeba především říci, že po odborné stránce oba znalecké ústavy učinily závěr, že prodleva mezi příznaky otoku mozku žalobce, jež se projevily kolem 5. hodiny ranní, až do provedení neurologického vyšetření, jež indikovalo okamžitý převoz pacienta, není sice optimální, k určitému zpoždění došlo, avšak postup lékaře, který se rozhodl po 5. hodině vyčkat další tři hodiny, nelze hodnotit jako jednoznačné zanedbání lékařské péče.

Porušenie základných práv právnickou osobou, ktorá verejnú moc nevykonáva

 | 26.5.2010 | komentárov: 0

Pokiaľ sťažovateľ namieta postup alebo rozhodnutie právnickej osoby, ktorá verejnú moc nevykonáva, jeho sťažnosť je nezlučiteľná ratione personae s čl. 127 Ústavy Slovenskej republiky. Sťažovateľka namietala porušenie základných práv podľa čl. 19 ods. 2 a čl. 40 ústavy Leteckou vojenskou nemocnicou v Košiciach „pre zanedbanie riadnej zdravotnej starostlivosti poskytovanej môjmu nebohému manželovi (...)“. Sťažnosť podľa čl. 127 ústavy je garanciou ochrany základných práv a slobôd pred ich porušovaním verejnou mocou, a nie pred ich porušovaním fyzickými osobami alebo právnickými osobami, ktoré verejnú moc nevykonávajú. Ústavný súd konštatuje, že sťažovateľka, ktorá bola v tomto konaní zastúpená kvalifikovanou právnou zástupkyňou, namietala porušenie základných práv podľa označených článkov ústavy v sťažnosti uvedeným postupom Leteckou vojenskou nemocnicou v Košiciach, teda právnickou osobou, ktorá verejnú moc nevykonáva, preto jej sťažnosť je nezlučiteľná ratione personae s čl. 127 ústavy. O žalobných návrhoch proti leteckej vojenskej nemocnici rozhodujú všeobecné súdy.

Ústavnosť a otázky týkajúce sa poskytovania lekárenskej starostlivosti vo verejných lekárňach

 | 19.5.2010 | komentárov: 0

1. Zákonné obmedzenie práv právnických osôb oprávnených poskytovať lekárenskú starostlivosť inak ako u fyzických osôb poskytujúcich lekárenskú starostlivosť predstavuje prekročenie podmienok ustanovených čl. 13 ods. 3 Ústavy Slovenskej republiky vzťahujúcich sa na právo podnikať zaručené čl. 35 ods. 1 Ústavy Slovenskej republiky. 2. Právo podnikať podľa čl. 35 ods. 1 Ústavy Slovenskej republiky zaručuje rovnaké podmienky pre fyzické osoby farmaceutov aj nefarmaceutov vo verejných, ako aj nemocničných lekárňach. Rovnaké podmienky platia aj pre slobodu výkonu povolania, ktorú možno obmedziť v tej miere, v akej to rozumná úvaha o všeobecnom prospechu pripúšťa za účelné. 3. Ak právnická osoba poskytuje lekárenskú starostlivosť prostredníctvom odborného zástupcu, je daná garancia odbornosti pri poskytovaní tohto druhu zdravotnej starostlivosti, a tým aj verejný záujem v danom spoločenskom vzťahu. 4. Strata možnosti poskytovať lekárenskú starostlivosť vo verejných lekárňach a ich pobočkách právnickou osobou na základe zmeny právnej úpravy znamená aj obmedzenie jej vlastníckeho práva nad nevyhnutnú mieru a v rozpore s verejným záujmom. Takéto obmedzenia sú v rozpore s princípom právneho štátu, s právnou istotou, ktorá zahŕňa dôveru občana v právo a navyše aj v ochranu nadobudnutých práv, osobitne majetkových (vlastníckych) práv.

Rozdiel medzi poskytovaním zdravotnej starostlivosti a znaleckou činnosťou

 | 23.11.2009 | komentárov: 0

Postúpenie pohľadávky poskytovateľa zdravotnej starostlivosti voči zdravotnej poisťovni

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Žiadosť o vydanie povolenia na poskytovanie zdravotnej starostlivosti

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Nemožnosť odmietnuť poskytnutie lekárskej služby prvej pomoci

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Ochrana osobnosti fyzickej osoby

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zmluva o predaji podniku a prechod práv a povinností

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zrušenie poisťovne

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Doprava ako súčasť zdravotnej starostlivosti

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zmeny v účastníkoch konania v súvislosti so zrušením okresných úradov

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Poplatok z omeškania a princíp rovnosti poskytovateľov zdravotnej starostlivosti

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Lekárska správa a rozhodovanie o právach a povinnostiach občanov

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Uplatnenie predpisov o správnom konaní vo veciach poistného

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Konkurenčné správanie pri poskytovaní zdravotníckych služieb

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zrejme bezúspešné uplatňovanie práva

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Uznanie nároku alebo jeho základu v priebehu súdneho konania

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zmluva o nájme nebytových priestorov na prevádzkovanie lekárne

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zmluva o postúpení pohľadávok

 | 7.9.2009 | komentárov: 0