Slovenská a Česká | Medicínske právo

J U D I K A T Ú R A (Sk / Cz) / Náhrada škody a nemajetková ujma


Dostatočné zistenie skutočného stavu veci

Milan Šimkovič
 | 26.6.2016 | komentárov: 0

Predmetom odvolacieho konania bolo preskúmanie rozsudku krajského súdu ako aj konania, ktoré mu predchádzalo, pričom v rámci odvolacieho konania odvolací súd skúmal aj napadnuté rozhodnutie žalovaného a prvostupňového správneho orgánu, najmä z toho pohľadu, či sa krajsky sud vysporiadal so všetkými relevantnými námietkami žalobkyne, a či z takto vymedzeného rozsahu správne posúdil zákonnosť a správnosť napadnutého rozhodnutia žalovaného.

Určenie výšky náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 27.10.2014 | komentárov: 0

„Náhrada za ztížení společenského uplatnění plní v rámci právní úpravy náhrady škody na zdraví reparační funkci, zejména v případě zvláště závažné zdravotní újmy, jen v nedostatečné míře. Poškození zdraví takového rozsahu, jako je tomu v posuzovaném případě, ostatně ani finančně "reparovat" nelze. Ani úvaha o naplnění satisfakční funkce náhrady tu není zcela na místě. Lze snad připustit částečné ulehčení životní situace poškozené osoby dílčí kompenzací nevyužitých životních možností, k němuž může přiznaná (i zvýšená) peněžní náhrada přispět.“

Premlčanie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia - 2. časť

 | 26.9.2014 | komentárov: 0

"Jednou ze záruk práva na ochranu zdraví fyzické osoby garantovaného článkem 31 Listiny je princip plného odškodnění za utrpěnou újmu na zdraví, který zakládá nárok na náhradu nákladů spojených s péčí o nesoběstačnou poškozenou osobu a její domácnost po ukončení léčby jakožto samostatný nárok v rámci odškodňování majetkové újmy vzniklé v souvislosti se škodou na zdraví, k jehož uplatnění je poškozená osoba aktivně legitimována bez ohledu na to, zda o ni bezplatně pečuje osoba blízká či nikoli. Soudní rozhodnutí, jimiž byl princip plného odškodnění popřen, porušují vlastnické právo poškozeného zaručené článkem 11 Listiny základních práv a svobod.“

Premlčanie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia - 1. časť

 | 26.9.2014 | komentárov: 3

"Jednou ze záruk práva na ochranu zdraví fyzické osoby garantovaného článkem 31 Listiny je princip plného odškodnění za utrpěnou újmu na zdraví, který zakládá nárok na náhradu nákladů spojených s péčí o nesoběstačnou poškozenou osobu a její domácnost po ukončení léčby jakožto samostatný nárok v rámci odškodňování majetkové újmy vzniklé v souvislosti se škodou na zdraví, k jehož uplatnění je poškozená osoba aktivně legitimována bez ohledu na to, zda o ni bezplatně pečuje osoba blízká či nikoli. Soudní rozhodnutí, jimiž byl princip plného odškodnění popřen, porušují vlastnické právo poškozeného zaručené článkem 11 Listiny základních práv a svobod.“

Škoda spôsobená povahou prístroja

 | 22.9.2014 | komentárov: 0

„lze proto uzavřít, že u odpovědnosti podle § 421a obč. zák. se předpokládá, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví je při zákroku vlastnost konkrétní věci (přístroje či nástroje), která při použití ke svému účelu je způsobilá vyvolat určitý škodlivý následek a také jej způsobila. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta, např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2046/2007) či vlastnosti materiálu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005, Soubor C 4646). Naopak tam, kde byla újma vyvolána způsobem použití věci či jinými okolnostmi, aniž by šlo o účinek plynoucí ze samotné povahy či vlastností věci, jež byla při zdravotnické službě použita, režim § 421a obč. zák. se neuplatní.“

Rozpor znaleckých posudkov

 | 11.8.2014 | komentárov: 5

„Za této situace, kdy má soud dva znalecké posudky, kdy jeden z nich je tzv. revizní znalecký posudek, měl by soud primárně vycházet z revizního znaleckého posudku, který byl vypracován za účelem odstranění rozporů a nejasností v původním znaleckém posudku odborným znaleckým ústavem.“

Nespokojnosť s výsledkom plastickej operácie

 | 14.7.2014 | komentárov: 0

„Je poměrně běžné, že člověk uzavírá smlouvy, jejichž předmětem je úprava částí lidského těla či provedení lékařského zákroku spojeného s výraznějším zásahem do tělesné integrity, a to převážně nebo výhradně z estetických důvodů za účelem změny zevnějšku, typicky jde o plastickou chirurgickou operaci. V občanském zákoníku však není upraven smluvní typ, který by přímo vymezoval práva a povinnosti smluvních stran; proto právní vztahy, které vznikají z inominátních smluv podle § 51 obč. zák., se posuzují analogicky podle právní úpravy jim nejbližší (srov. § 491 obč. zák.). Takovou je v těchto případech zpravidla smlouva o opravě a úpravě věci podle § 652 a násl. obč. zák., která je svým obsahem a účelem relativně srovnatelná se smlouvou o zásahu do lidského organizmu."

Porušenie prevenčnej povinnosti

 | 12.6.2014 | komentárov: 4

„Závěr, že lékaři při operačním výkonu porušili právní povinnost, nelze totiž činit bez zjištění, že porušení nervu bylo způsobeno jejich jednáním či opomenutím. To platí i v případě porušení prevenční povinnosti. Příčinou vzniku škody na zdraví, za niž odpovídá žalovaná, není totiž samotný fakt poranění nervu, nýbrž jednání či opomenutí na straně žalované, které k poranění nervu vedlo; za situace, že postup lékařů při operaci byl shledán lege artis, může být dána odpovědnost zdravotnického zařízení, byla-li škoda na zdraví způsobena takovým jednáním či opomenutím zdravotnického personálu, jemuž bylo možno předejít a které lze kvalifikovat jako porušení prevenční povinnosti.“

Postup zdravotníckeho zariadenia non lege artis I.

 | 20.4.2014 | komentárov: 3

„protiprávní jednání škůdce se ve sféře zdraví může - negativně - projevit nejen ve zhoršení zdraví, nýbrž i tak, že u poškozeného nedojde ke zlepšení zdraví, ač se to dalo očekávat s ohledem na předpokládaný právně souladný postup škůdce (tedy vzhledem k pravidelnému běhu věcí). Tudíž protiprávní postup zdravotnického zařízení může negativně zasáhnout tělesnou integritu (tedy způsobit újmu na zdraví zejména ve smyslu čl. 7 odst. 1 Listiny) nejen zhoršením zdraví poškozeného, ale i ztrátou očekávaného zlepšení zdraví. Není rozumného, legitimního důvodu tvrdit, že na jedné straně v případě zhoršení zdravotního stavu má škůdce povinnost vyrovnat či zmírnit nevýhody, které poškozený utrpěl v důsledku protiprávního jednání škůdce (nepříznivý následek odpovídající protiprávnímu zásahu), tak na straně druhé v případě ztráty očekávaného zlepšení zdraví nic vyrovnávat či zmírňovat nemusí. Obojí typ jednání má shodné podstatné jmenovatele - protiprávnost, negativní důsledky zásahu do tělesné integrity (zdraví) pro poškozeného, příčinnou souvislost."

Postup zdravotníckeho zariadenia non lege artis II.

 | 20.4.2014 | komentárov: 0

„protiprávní jednání škůdce se ve sféře zdraví může - negativně - projevit nejen ve zhoršení zdraví, nýbrž i tak, že u poškozeného nedojde ke zlepšení zdraví, ač se to dalo očekávat s ohledem na předpokládaný právně souladný postup škůdce (tedy vzhledem k pravidelnému běhu věcí). Tudíž protiprávní postup zdravotnického zařízení může negativně zasáhnout tělesnou integritu (tedy způsobit újmu na zdraví zejména ve smyslu čl. 7 odst. 1 Listiny) nejen zhoršením zdraví poškozeného, ale i ztrátou očekávaného zlepšení zdraví. Není rozumného, legitimního důvodu tvrdit, že na jedné straně v případě zhoršení zdravotního stavu má škůdce povinnost vyrovnat či zmírnit nevýhody, které poškozený utrpěl v důsledku protiprávního jednání škůdce (nepříznivý následek odpovídající protiprávnímu zásahu), tak na straně druhé v případě ztráty očekávaného zlepšení zdraví nic vyrovnávat či zmírňovat nemusí. Obojí typ jednání má shodné podstatné jmenovatele - protiprávnost, negativní důsledky zásahu do tělesné integrity (zdraví) pro poškozeného, příčinnou souvislost.“

Zodpovednosť za škodu pri odbere krvi

 | 25.3.2014 | komentárov: 3

„tzv. absolutní objektivní odpovědnost však neznamená odpovědnost za všech okolností, nýbrž vzniká pouze tehdy, jsou-li splněny všechny její zákonné podmínky (okolnosti, které mají původ v povaze věci, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi). Pokud některá z podmínek chybí, nelze žalovaného k náhradě škody zavázat. V řešeném případě žalobkyni, jejíž zdravotní stav vyžadoval aplikaci léků na ředění krve, vznikla škoda po odběru krve tím způsobem, že v důsledku krvácení a vzniku masivního hematomu jí odumřely některé svaly v předloktí. Vzniklá škoda tedy sice určitou souvislost s povahou použitého přístroje má, neboť ostrá injekční jehla vždy invazivně proniká do organismu a je způsobilá vyvolat újmu na zdraví, zde však vzhledem k okolnostem případu nemělo poškození zdraví původ v povaze jehly. Nebylo totiž zjištěno devastující poškození tkání jehlou ani reflexní či psychogenní účinek organismu na vpich ostré jehly do tkáně, neboť jehla v daném případě bez komplikací vytvořila požadovaný kanálek nutný k odběru krve z žíly. Škodlivý následek vyvolal teprve následný rozsáhlý hematom, tj. únik krve do tkáně tímto otvorem. Při zdravotním stavu žalobkyně byl rozsah krvácení ovlivněn především léčebným postupem, při němž jí byla vzhledem k trombóze žil a akutní hrozbě embolie podávána léčiva snižující srážlivost krve; v opačném případě hrozily závažnější následky na zdraví pacientky. Jestliže za této situace mohl být vznik hematomu způsoben rovněž nedostatečným klidovým režimem končetiny, nelze dovodit, že vzniklá škoda měla původ právě v povaze použité injekční jehly.“

Zníženie šance na prežitie

 | 20.1.2014 | komentárov: 0

„pokud není mezi vadným postupem při léčení a smrtí pacienta dána příčinná souvislost (příčina hlavní, důležitá, podstatná a značná), ale zdravotní péče vykazuje chyby a nedostatky, v důsledku kterých byla šance na přežití pacientovi snížena, je takový stav protiprávním, pokud postupem non lege artis byla šance na přežití odňata v míře převažující nad vývojem zdravotního stavu, který nebylo možné řádným využitím poznatků lékařské vědy ovlivnit.“

Náhrada škody a starostlivosť poskytovaná rodinným príslušníkom

 | 19.11.2013 | komentárov: 0

„Při rozhodování otázek souvisejících s náhradou škody na zdraví v každém jednotlivém případě pečlivě vážit, že jde na jedné straně - jak již bylo zmíněno výše - o svým způsobem sankční mechanismus (povinnost nahradit škodu) vůči škůdci a že na druhé straně jde o to, že se případné soudní řízení často dotýká integrity (intimity) poškozeného a jeho rodiny. Vzhledem k tomu je třeba hledat rovnováhu mezi tím, že existenci vynaložených nákladů spojených s péčí o poškozeného je potřeba prokázat (v tomto ohledu je správná úvaha vyplývající z judikatury obecných soudů o nemožnosti subsumovat nároky plynoucí ze škody na zdraví pod pro futuro stanovené opakující se plnění - rentu, tedy kromě náhrady ztráty na výdělku, popřípadě důchodu) a mezi nutností vyvarovat se toho, aby poškozený musel v případném soudním řízení prokazovat každý úkon pomoci mu poskytnutý či aby musel svým nejbližším ryze formálně (až absurdně) platit za úkony mu poskytnuté, jen a jen pro to, aby se vyvaroval možné důkazní nouze. To platí o to více, že péče o člena rodiny zjevně omezuje jiné, třeba i ekonomické aktivity osob o něj pečujících. Ostatně - aniž by to bylo zapotřebí jakkoliv empiricky prokazovat - poškození zdraví, zvláště u mladého člověka, teprve vstupujícího do života (jak je tomu i v případě stěžovatele) s sebou prakticky vždy přináší jeho vyloučení z budování si vlastního sociálního zázemí a vyloučení z budování si vlastní rodiny. O to méně přeměřené se potom jeví zpochybňování úlohy původní rodiny takto poškozeného člověka.”

Škoda spôsobená nesprávnou inštaláciou zubnej protézy

 | 23.8.2013 | komentárov: 0

U odpovědnosti podle § 421a obč. zák. se totiž předpokládá, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví je takové působení konkrétní věci (přístroje či nástroje), které má svůj původ ve specifických vlastnostech věci a které je při použití ke svému účelu způsobilé vyvolat určitý škodlivý následek. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2046/2007, uveřejněný pod č. 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) či vlastnosti materiálu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005, publikovaný pod C 4646 v Souboru civilních rozhodnutí NS – dále též jen „Soubor“). Příklady zmiňované dovolatelem (elektroda kardiostimulátoru či ulomený dřík endoprotézy), které by do této kategorie mohly rovněž spadat, jsou však odlišné od situace v dané věci. Jestliže totiž příčinou poškození zdraví byl technicky nesprávně provedený lékařský zákrok, řídí se odpovědnost poskytovatele zdravotní péče obecnou úpravou podle § 420 obč. zák., nikoliv úpravou objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, jež mají původ v povaze použité věci podle § 421a obč. zák.

Mimoriadne zvýšenie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 18.8.2013 | komentárov: 0

Pro určení výše odškodnění ztížení společenského uplatnění je rozhodující jednak lékařské ohodnocení počtem bodů, z něhož je nutno vycházet, a dále posouzení předpokladů, které měl poškozený pro další uplatnění v životě a společnosti a které jsou následkem úrazu omezeny nebo ztraceny. Kromě zvýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1 vyhlášky lze odškodnění dále přiměřeně zvýšit podle § 7 odst. 3 vyhlášky, avšak jen ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, neboť již odškodnění v základní výměře určené na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje samo o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku ve smyslu § 7 odst. 3 vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011, Cpjn 203/2010, uveřejněné pod č. 50/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přestože názor omezující mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění pouze na případy, kdy kulturní, sportovní či jiné zapojení poškozeného před úrazem bylo na vysoké úrovni a mimořádné, byl v soudní praxi postupně překonán (srov. citované stanovisko), nadále platí, že musí jít o zvlášť výjimečné případy mimořádného zřetele hodné ve shora vyloženém smyslu.

Náhrada škody spôsobenej zdravotníckym zákrokom a prevádzkovou činnosťou

 | 9.8.2013 | komentárov: 0

Objektivní odpovědnost za škodu podle § 420a obč. zák. se vztahuje na škodu způsobenou provozní činností, tj. činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti, popř. fyzikálními, chemickými a jinými vlivy provozu na okolí. Aplikace uvedeného ustanovení nepřichází v dané věci v úvahu, neboť podle skutkových tvrzení k poškození zdraví žalobce mělo dojít následkem lékařském zákroku provedeného ve zdravotnickém zařízení a nikoliv následkem činnosti, kterou lze ve smyslu tohoto ustanovení považovat za „provozní“, nejedná se tedy o škodu způsobenou samotným provozováním nemocnice. Vyvolávajícím činitelem vzniku takové škody je sama činnost, jež má provozní povahu (popř. věc při ní použitá), byl-li škodlivý následek způsoben právě povahou této činnosti (popř. věci při ní použité), tedy jejími typickými či charakteristickými vlastnostmi, jimiž se projevuje navenek. Podstatné je, že provoz právě svou povahou zapříčinil vznik škody. Škoda vyvolaná provozní činností je totiž důsledkem samotného charakteru určitého provozu a o takovou situaci se nejedná, jestliže příčinou vzniku škody mělo být porušení povinností, bez něhož by ke škodě nedošlo; v takovém případě nastupuje obecná odpovědnost za škodu dle § 420 a násl. obč. zák.

Zodpovednosť za škodu spôsobenú odstránením nesprávneho orgánu

 | 2.8.2013 | komentárov: 0

Porušení právní povinnosti představuje objektivní nesoulad mezi tím, jak mělo být podle práva postupováno, a tím, jak ve skutečnosti postupováno bylo. Operativní vynětí části lidského organismu, které vyňato být nemělo, namísto části jiné, jež odstraněna být měla, znalcem označené za odvratitelnou chybu, je tedy nepochybně porušením povinností při poskytování zdravotnické péče. Ze strany operatéra tedy šlo o pochybení (nesprávnost v postupu), tj. porušení povinnosti, a to sice neúmyslné a nevědomé, ale učiněné v nevědomé nedbalosti. Samotný závěr znalce, že operace byla provedena lege artis, za tohoto skutkového stavu nevylučuje odpovědnost žalované za škodu podle § 420 odst. 1, 2 obč. zák., za podmínky, že jsou naplněny všechny předpoklady vzniku obecné (subjektivní) odpovědnosti.

Zodpovednosť za škodu spôsobenú okolnosťami spočívajúcimi v povahe prístroja

 | 26.7.2013 | komentárov: 0

Uvedené ustanovení upravuje zvláštní případ objektivní odpovědnosti, kdy ten, kdo plní závazek (poskytuje určitou službu), se nemůže odpovědnosti zprostit na základě žádného liberačního důvodu. Jde o přísnou odpovědnost, která má tzv. absolutní charakter, což ovšem neznamená, že je dána za všech okolností, nýbrž pouze tehdy, jsou-li splněny všechny její zákonné podmínky. Zákonnými předpoklady jsou zde vznik škody, její původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jíž bylo při plnění závazku použito, a příčinná souvislost mezi nimi. Přístrojem nebo jinou věcí je jakýkoli hmotný předmět, jehož bylo při plnění závazku použito. Okolnostmi, jež mají původ v povaze věci, se - kromě vady či chybějící vlastnosti - rozumí její typické vlastnosti a účinky, jimiž se věc (přístroj, přípravek) projevuje, tedy účinky samotné její povahy. Odpovědnost je pak dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena těmi okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy věci použité při poskytnutí služby, tedy v případě, že tato věc, byť správně použitá, právě svou povahou zapříčinila vznik škody. Závěr, že škoda byla způsobena okolnostmi majícími původ v povaze věci použité při zákroku, nelze učinit, byla-li škoda způsobena okolností, jež má jiný původ, než jsou samotné účinky věci použité při zákroku; vedl-li např. k poškození zdraví chybně provedený zákrok, nelze toto ustanovení aplikovat

Zodpovednosť za škodu spôsobenú okolnosťami spočívajúcimi v povahe prístroja

 | 25.7.2013 | komentárov: 0

Výkladem ustanovení § 421a obč. zák. se dovolací soud opakovaně zabýval a otázku, co se považuje za okolnosti mající původ v povaze přístroje použitého při poskytnutí zdravotnické služby, ve svých rozhodnutích opakovaně řešil, a to i na obdobném skutkovém základě. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se okolnostmi, jež mají původ v povaze věci ve smyslu uvedeného ustanovení, rozumí její vlastnosti a účinky, jimiž se věc (přístroj) projevuje. Okolností, jež má původ v jeho povaze, je nejen jeho vada či chybějící vlastnost, kterou by jinak přístroj měl mít, ale především jeho typické či charakteristické vlastnosti, tedy sama povaha přístroje. Odpovědnost podle § 421a obč. zák. je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy přístroje či věci, jichž bylo použito jako prostředku při poskytnutí zdravotnické služby, tedy i v případě, že použitá věc nebyla vadná, ale právě svou povahou (v tomto případě schopností řezat a propalovat tkáně v tělní dutině) zapříčinila vznik škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2046/2007, uveřejněný pod číslem 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2543/2010, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Okolnostmi majícími původ v povaze přístroje podle § 421a obč. zák. mohou být nejen jeho vedlejší účinky, nýbrž i jeho vlastnosti, jež při použití přístroje ke svému účelu jsou způsobilé vyvolat určitý škodný následek.

Mimoriadne zvýšenie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 20.7.2013 | komentárov: 0

Posúdenie, či u konkrétneho poškodeného ide o prípad hodný osobitného zreteľa, je výlučne úlohou súdu, pričom právna úprava nijakým, ani demonštratívnym spôsobom neuvádza, aké poškodenia zdravia, respektíve aké následky takéhoto poškodenia zakladajú nárok na mimoriadne zvýšenie odškodnenia za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia. Súd vychádza jednak z lekárskeho posudku, základného bodovania poškodení, ale tiež musí prihliadať na to, aké zmeny poškodenie zdravia vyvolalo v živote dotknutej osoby vo vzťahu k stavu pred poškodením. Okolnosti hodné osobitného zreteľa by mali byť posudzované s ohľadom na individuálneho poškodeného, bez ohľadu na to, či jeho spôsob života pred poškodením vykazoval znaky vysokého spoločenského angažovania v oblastiach umenia, vedy, športu či politiky, alebo viedol tzv. bežný život. Uprednostňovanie určitých spoločensky preferovaných povolaní a voľnočasových aktivít nazeraných ako vysoko kultúrne pred iným zamestnaním (v tomto prípade povolaním baníka) a bežnými rodinnými aktivitami (záhrada, vnúčence) je nekorektné nielen z hľadiska etiky, ale, a to najmä, je v konečnom dôsledku porušením zásady rovnosti účastníkov občianskeho konania a ochrany slabšieho prítomnej osobitne vo veciach pracovných, rodinných a najnovšie vo veciach ochrany spotrebiteľa.

Náhrada škody v dôsledku nesprávneho lekárskeho postupu

 | 10.7.2013 | komentárov: 0

Diagnostický omyl sám osebe nemožno považovať za protiprávne konanie a nemôže preto založiť ani právnu zodpovednosť za následky na zdraví, ktoré vyvolal. Takým sa okrem iného, môže stať v prípade, ak lekár nehodnotil v diagnostickom procese, zahŕňajúcom tiež i jeho rozhodovanie o použití alebo nepoužití dostupných diagnostických metód, zistiteľný stav podľa súčasných poznatkov lekárskej vedy. V danej veci pri skúmaní, či omyl v diagnóze možno považovať za porušenie uvedenej povinnosti alebo nie, bolo rozhodujúce náležite posúdiť, či s ohľadom na prejavy vrodenej srdcovej vady v klinickom obraze u poškodenej, sa dôvodne nepovažovalo za potrebné vykonať aj náročnejšie diagnostické vyšetrenie.

Nárok na úhradu nákladov za poskytnutie zdravotnej starostlivosti voči tretej osobe

 | 9.7.2013 | komentárov: 0

Vykonaným dokazovaním bolo preukázané, že žalovaný dňa 21. 05. 2011 spôsobil poistencovi žalobcu T. J., nar. XX. XX. XXXX zranenia, ktoré si vyžiadali poskytnutie zdravotnej starostlivosti, ktorú žalobca následne uhradil poskytovateľom zdravotnej starostlivosti, teda žalobca vynaložil liečebné náklady za poskytnutú zdravotnú starostlivosť v celkovej výške 1.415,73 Eur, ktorú je povinný žalovaný uhradiť žalobcovi.

Bolestné a náhrada škody

 | 14.6.2013 | komentárov: 0

"Neobstojí ani názor, že kdyby se lékař vědomě vystavoval nebezpečí, že i přes sebepečlivější a zodpovědné provedení toho kterého zákroku (lege artis) bude (on sám nebo zdravotnické zařízení) v případě následků na životě či zdraví pacienta volán k přísné (objektivní) odpovědnosti za škodu, mělo by to na něj demoralizující a demotivující vliv. Tento názor neodůvodněně zdůrazňuje preventivní funkci náhrady škody na úkor její funkce reparační a přehlíží, že odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze věci, jíž bylo použito při plnění závazku (včetně poskytování zdravotnických služeb – viz § 421a odst. 2 obč. zák.), je zvláštním druhem objektivní odpovědnosti, která je uplatňována u škod způsobených určitými věcmi, jednáním nebo procesy představujícími pro svou nebezpečnost zdroj zvýšeného rizika škod, které nelze ani při vynaložení veškeré odborné péče plně zvládnout. V těchto případech vystupuje výrazně do popředí intenzivní právněpolitický veřejný zájem zajistit právě formou této přísné objektivní odpovědnosti v občanském právu účinnější právní ochranu těm, kdo jsou škodlivými událostmi z této rizikové činnosti postiženi, tj. poškozeným. Navíc nelze přehlížet, že právě provozovatelé těchto činností, z nichž zvýšené riziko závažných škod vzniká, mají nejvíce možností jim sami preventivně čelit. V této souvislosti se v souladu s evropským i světovým trendem sledujícím zajištění účinné ochrany poškozených jako „slabší strany“ hovoří o spravedlivém rozložení rizika, respektive spravedlivé alokaci škod (srov. Knappová, M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné, svazek II, 3. vydání, Praha, ASPI, 2002, s. 427-428)."

ÚSTAVNÝ SÚD ČR ZAMIETOL SŤAŽNOSŤ Z DÔVODU NEPREUKÁZANIA KAUZÁLNEHO NEXU MEDZI NON LEGE ARTIS POSTUPOM A SMRŤOU PACIENTKY

Lukáš Derco
 | 13.2.2013 | komentárov: 0

Zaujímavé rozhodnutie Ústavného súdu ČR, I.ÚS 1919/08 zo dňa 12.08.2008, ktorým odmietol ústavnú sťažnosť sťažovateliek z dôvodu zjavnej neopodstatnenosti, a to napriek konštatovaniu, že bolo preukázané, že došlo k postupu non lege artis, avšak s permanentným poukazom na nedostatočnosť príčinnej súvislosti medzi protiprávnym konaním a následkom v podobe smrti.

Obmedzenie v budúcom živote z dôvodu nesprávneho diagnostického vyšetrenia

 | 3.10.2011 | komentárov: 0

O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. V posuzovaném případě je vznik povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení důsledkem neúspěchu v soudním sporu, zahájeném a vedeném na základě jeho vlastního rozhodnutí (resp. rozhodnutí jeho zákonných zástupců) uplatňovat (nedůvodný či neexistující) nárok na náhradu škody na zdraví. Bez vyvolání soudního sporu žalobcem, nevznikla by mu ani povinnost hradit protistraně náklady řízení. Nesprávný diagnostický údaj v propouštěcí zprávě mohl být sice pohnutkou k zahájení zmíněného sporu, nikoliv však příčinou vzniku nákladů řízení či uložení povinnosti k jejich náhradě. Pohnutka, jež žalobce vedla či mohla vést k určitému jednání, ovšem nemá právní význam z hlediska odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 420 obč. zák.

Zodpovednosť zdravotníckej organizácie

 | 31.8.2011 | komentárov: 0

Zdravotnícka organizácia zodpovedá v zmysle ustanovenia § 238 O. z. za škodu spôsobenú okolnosťami, ktoré majú pôvod v povahe použitého prístroja, nástroja, lieku alebo inej veci použitej pri poskytnutí zdravotníckych služieb, a to aj keď ide o vedľajšie účinky, ktoré mali za následok vznik škody, o ktorých nebolo zdravotníckej organizácii známe, že k nim dochádza.

Odškodné za zlú liečbu

 | 25.3.2011 | komentárov: 0

Žalobkyně v posuzované věci uplatňuje nárok na náhradu škody na zdraví (sestávající z jednotlivých dílčích nároků), která jí měla vzniknout dlouhodobým užíváním nesprávného léčiva předepsaného jí na základně chybné lékařské diagnózy. Počátek subjektivní promlčecí doby proto nelze vázat bez dalšího na okamžik, kdy se dozvěděla o nesprávně stanovené diagnóze, neboť ta představuje škodnou událost, která však ještě sama o sobě její zdraví nepoškodila. Vědomost dovolatelky o tom, že jí lék Mestinon, který dlouhodobě užívala k léčbě údajného myastenického syndromu, poškodil zdraví (když ona sama neměla podle svého tvrzení o jeho negativním vlivu na své zdraví tušení do doby, než jej přestala brát), je nutné vztáhnout až k okamžiku, kdy nabyla vědomosti o jeho negativních účincích na své zdraví. Jestliže se tedy újma na zdraví odvozuje od nepříznivých účinků léku, nemohla se dovolatelka o škodě dozvědět dříve, než se ukázalo, že tu takové účinky byly a že byly vyvolány právě aplikací léku na základě nesprávné diagnózy. Pokud odvolací soud tuto okolnost nezkoumal a pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby považoval za významnou pouze vědomost žalobkyně o subjektu odpovědném za nesprávnou diagnózu, jsou jeho skutková zjištění neúplná a nesprávná, v důsledku čehož je nesprávným i právní posouzení věci z hlediska aplikace ustanovení § 106 odst. 1 obč. zák.

Výrazné zvýšenie náhrady za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 16.11.2010 | komentárov: 0

Výrazné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je vyhrazeno případům, kdy pro následky úrazu je poškozený téměř vyřazen ze života a kdy jeho předpoklady k uplatnění ve společnosti jsou téměř ztraceny, není schopen se sám obsloužit apod. Zvýšení základního odškodnění za ztížení společenského uplatnění o další desetinásobek podle § 7 odst. 3 vyhlášky vystihovalo rozsah, v jakém je žalobce pro trvalé následky úrazu omezen v dalším životě a ve svém uplatnění ve společnosti ve srovnání s případy, kdy např. u mladého člověka došlo k velmi výraznému omezení či ke ztrátě jeho možností v porovnání s jeho vysokou a mimořádnou úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody.

Odškodnenie pracovného úrazu

 | 16.11.2010 | komentárov: 0

Podle vyhlášky č. 32/1965 Sb. se náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění stanoví ve výši 30,- Kč za jeden bod také tehdy, jestliže bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením na zdraví vznikly od 29.1.1993, i když k úrazu, nemoci z povolání nebo jinému poškození na zdraví (tj. ke škodní události) došlo v době přede dnem 29.1.1993. Ztížení společenského uplatnění vzniká v době, v níž je možné zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci z povolání nebo jiném poškození na zdraví, popřípadě po jejich zhoršení, považovat za ustálený.

Náhrada škody na zdraví

 | 16.11.2010 | komentárov: 0

Ztížení společenského uplatnění se - jak uvádí ustanovení § 4 odst.1 věty první vyhlášky č. 32/1965 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) - se odškodňuje, jestliže úraz, nemoc z povolání nebo jiné poškození na zdraví má prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů. Ke ztížení společenského uplatnění tedy dochází, jestliže následkem úrazu, nemoci z povolání nebo jiného poškození na zdraví, popřípadě zhoršení jejich následků, nastanou ve zdravotním stavu poškozeného takové změny, které mají prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že ztížení společenského uplatnění vzniká v době, v níž je možné zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci z povolání nebo jiném poškození na zdraví, popřípadě po jejich zhoršení, považovat za ustálený a v níž je tedy možné posoudit, jaký má změněný (zhoršený) zdravotní stav poškozeného prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů, a přistoupit k jeho bodovému ohodnocení.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Výrazné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je pak vyhrazeno případům, kdy pro následky úrazu je poškozený téměř vyřazen ze života a kdy jeho předpoklady k uplatnění ve společnosti jsou téměř ztraceny, není schopen se sám obsloužit a pod. Je přitom přenecháno na úvaze soudu, aby v každém jednotlivém případě posoudil, jaké zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je v konkrétním případě „přiměřené“. Při této úvaze soud zásadně vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví a stavem, který u něj nastal v důsledku poškození.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Tato úvaha soudu však není zcela neomezená, neboť právní předpis tím, že rámcově stanoví předpoklady pro vznik nároku na základní výměru ztížení společenského uplatnění a pro vznik nároku na její zvýšení, stanoví zároveň hlediska, ke kterým je třeba přihlížet a jimiž (jejich vzájemnou návazností a kombinací) je úvaha soudu o míře „přiměřenosti“ zvýšení v jednotlivých zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele usměrňována. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je založena na srovnání způsobu života poškozeného a jeho aktivit v době před poškozením a poté, přičemž mezi výší přiznané náhrady a způsobenou újmou musí existovat vztah přiměřenosti.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Především je třeba říci, že úvaha soudu o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění zásadně vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví se stavem, který u něj nastal v důsledku poškození. Skutková zjištění o tom, nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela ztraceny předchozí možnosti poškozeného k uplatnění v životě a ve společnosti, jsou podkladem pro stanovení dalšího zvýšení odškodnění nad základní výměru.

Zvýšenie náhrady za SSU

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Přiměřené zvýšení podle ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky pak předpokládá existenci dalších skutečností vedoucích k závěru, že omezení poškozeného následkem úrazu nelze vyjádřit jen základním odškodněním; vždy se vychází ze srovnání schopností a možností poškozeného vzhledem k jeho zdravotnímu stavu před a po zranění. Zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky pak přichází v úvahu jen ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody.

Zvýšenie náhrady za SSU

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Úvaha soudu není zcela neomezená, neboť právní předpis tím, že rámcově stanoví předpoklady pro vznik nároku na základní výměru ztížení společenského uplatnění a pro vznik nároku na její zvýšení, stanoví zároveň hlediska, ke kterým je třeba přihlížet a jimiž (jejich vzájemnou návazností a kombinací) je úvaha soudu o míře „přiměřenosti“ zvýšení v jednotlivých zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele usměrňována.

Zvýšenie náhrady za SSU

 | 21.10.2010 | komentárov: 4

Citované ustanovení podle ustálené soudní praxe umožňuje zvýšení náhrady nad vyhláškou stanovený limit pouze ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou a mimořádnou úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody nebo tehdy, je-li poškozený pro následky úrazu téměř vyřazen ze života a jeho předpoklady k uplatnění ve společnosti jsou téměř ztraceny. Ustanovením § 7 odst. 3 vyhlášky je tak soudům dána možnost vlastního uvážení (s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu), zda a nakolik dochází v důsledku úrazu a poškození zdraví poškozeného k omezení či úplné ztrátě jeho možností uplatnit se v reálném životě a ve společnosti ve srovnání se stavem, který tu na straně poškozeného byl před úrazem.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Právní předpis nepředepisoval a nepředepisuje určitý počet násobků základního ohodnocení, nýbrž je přenecháno soudu, aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaké zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je v konkrétním případě „přiměřené“.

Zvýšenie náhrady za SSU

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Rozhodnutí o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví se stavem, který u něj nastal v důsledku poškození, a spočívá na skutkovém zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela ztraceny jeho předchozí možnosti k dalšímu uplatnění v životě a ve společnosti.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

Přiznání základního odškodnění samotného tedy předpokládá, že dosavadní možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti jsou v důsledku úrazu objektivně a zásadně omezeny, popřípadě ztraceny.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 21.10.2010 | komentárov: 2

Přestože zapojení žalobce ve sportovní a společenské oblasti bylo již před úrazem na nižší úrovni, odvolací soud přesvědčivě zdůvodnil, proč v tomto konkrétním případě považoval soudem prvního stupně přiznané zvýšení základního odškodnění o další trojnásobek za nepřiměřeně nízké, a pokud z těchto důvodů základní odškodnění zvýšil o sedmiapůlnásobek, nelze tento jeho závěr považovat za nesprávný nebo nepodložený. Protože právní předpis nepředepisuje konkrétní způsob zvýšení základního bodového ohodnocení, záleží pouze na úvaze soudu (limitované respektováním výše uvedených hledisek), jaké zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění považuje v každém jednotlivém případě za „přiměřené“. Rozhodující pro posouzení přiměřenosti odškodnění přitom není matematický postup, jímž soud ke stanovení náhrady škody dospěl, nýbrž reálná hodnota peněžní částky, jíž mají být kompenzovány imateriální požitky, o které poškozený v důsledku poškození zdraví přišel.

Poškodenie vo veci straty zamestnania

 | 21.10.2010 | komentárov: 0

I v případě, že v době úrazu ještě nebyla uzavřena pracovní či jiná smlouva s dohodnutým datem nástupu do práce, je rozhodující skutkový stav před poškozením, tedy zda poškozený skutečně měl u určitého zaměstnavatele sjednán výkon konkrétní pracovní činnosti, lze-li zároveň podle okolností důvodně předpokládat, že nebýt poškození zdraví, postižený by sjednanou práci u nového zaměstnavatele vykonával, neboť pouze v důsledku poškození zdraví nemohl nový pracovní poměr uzavřít a nastoupit do sjednaného zaměstnání, takže ztratil výdělek, kterého by jinak - nebýt úrazu - dosahoval. K závěru, že ke ztrátě takového výdělku došlo, ovšem nestačí jen možnost určité výdělečné činnosti v budoucnu či nezávazný příslib zaměstnavatele, nýbrž zjištění, že k realizaci výdělečné činnosti, jež byla sjednána, nemohlo dojít právě z důvodu následků úrazu, a že – nebýt úrazu – poškozený by takovou činnost skutečně vykonával.

Sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 20.10.2010 | komentárov: 0

Ztížení společenského uplatnění tedy vzniká - jinými slovy řečeno - v době, kdy se zdravotní stav poškozeného zaměstnance po léčení natolik ustálil, že bylo patrné, zda a v jakém rozsahu ke ztížení jeho uplatnění v životě a ve společnosti došlo, a kdy lze tedy na základě skutkových okolností, které má lékař k dispozici, objektivně provést jeho hodnocení.

Výška relutárnej satisfakcie

 | 20.10.2010 | komentárov: 0

Jak morální zadostiučinění ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 obč. zák., tak i zadostiučinění v penězích ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 obč. zák., sledují stejný cíl, tj. přiměřeně s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu, optimálně, a tím účinně, vyvážit a zmírnit nepříznivý následek neoprávněného zásahu, tj. nemajetkovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby. Z uvedeného vyplývá, že i při určení výše relutární satisfakce musí být přihlíženo k prvořadé satisfakční funkci přiznávané peněžité částky, kterou je sledováno zajistit odpovídající vyvážení a zmírnění nemajetkové újmy vzniklé na osobnosti postižené fyzické osoby.

Zvýšenie náhrady za SSU

 | 19.7.2010 | komentárov: 3

V posuzované věci bylo zjištěno, že žalobce utrpěl závažný úraz v dětském věku (ve 13 letech), tedy v době, kdy se ještě jeho osobnost ani nestačila začít formovat do podoby, z níž by pak vycházelo celé dospělé období. Není pochyb o tom, že se mu tak zcela zásadně změnil život a byla minimalizována jeho předpokládaná kvalita. Žalobci bylo v důsledku závažného poškození mozku upřeno, aby prožil běžným způsobem zbytek dětského věku a aby prodělal dobu dospívání; úraz tedy žalobce připravil o zásadní možnosti při formování osobnosti. Kromě toho pozbyl možnosti dokončit své vzdělání a zvolit si povolání, přišel o jakoukoliv možnost uplatnit se v profesním životě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1988/2005, publikované v časopise Soudní rozhledy 8/2007, str. 310), nezaložil si návyky a záliby, které by mu umožňovaly plnohodnotné zapojení do kulturního a společenského života, a vyloučena je zřejmě i možnost založit rodinu, neboť je pro své postižení odkázán na pomoc třetí osoby. Vycházeje důsledně ze shora popsaných principů používaných pro vyčíslení náhrady za ztížení společenského uplatnění, je třeba přisvědčit závěru, že i když zřejmě dětské aktivity žalobce v době před úrazem nevykazovaly znaky mimořádného společenského zapojení, je právě rozsah ztráty životních příležitostí pro celý zbytek života tak závažným následkem, s nímž je třeba spojovat výraznější zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění, než k jakému v konečném výsledku dospěl odvolací soud. Nejvyšší soud vzhledem ke zjištěným následkům a jejich dopadům na život a společenké uplatnění žalobce i ve srovnání s obdobnými případy dospěl k závěru, že přiměřená částka odškodnění by se měla pohybovat přibližně v rozmezí, které svým rozhodnutím stanovil soud prvního stupně.

Zvýšenie náhrady za SSU

 | 19.7.2010 | komentárov: 0

Rozhodnutí o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění zásadně vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví se stavem, který u něj nastal v důsledku poškození, a spočívá na skutkovém zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela ztraceny jeho předchozí možnosti k uplatnění v životě a ve společnosti. Zvýšení náhrady proto předpokládá existenci dalších okolností, zejména v případech, kdy společenské, kulturní, sportovní a jiné zapojení poškozeného bylo na vyšší úrovni a po poškození jeho zdraví je další pokračování v těchto činnostech velice ztíženo, popř. vyloučeno, a samozřejmě v případech, kdy následky poškození zdraví téměř vyřadily poškozeného ze života a jeho předpoklady společenského uplatnění jsou téměř ztraceny.

Dôvody pre dodatočné zvýšenie náhrady SSU

 | 8.4.2010 | komentárov: 0

Odvolací soud v první řadě správně dovodil, že při zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projeví-li se nové následky související s původním úrazem, mohou být odškodněny i takové další následky, které se projeví později v takové intenzitě a takovým způsobem, že původně nebyly, příp. ani nemohly být předvídány. V takovém případě jde o nový dílčí nárok z původní škodné události, přičemž pro účely odškodnění ztížení společenského uplatnění se porovnává stav před zhoršením zdravotního stavu se stavem nynějším. Nárok totiž sice vyplývá z jedné a téže škodné události, avšak nejde jen o změnu výše původního (již odškodněného) nároku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 7.1998, sp. zn. 3 Cdon 1379/96, publikovaný pod č. 9 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1986). Zároveň platí, že byly-li při předešlém odškodnění ztížení společenského uplatnění shledány podmínky pro zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky, neznamená to automaticky, že u každého dalšího nově vzniklého nároku budou podmínky pro mimořádné zvýšení náhrady opět splněny.

Dôvody pre mimoriadne zvýšenie náhrady SSU

 | 8.4.2010 | komentárov: 0

Postup podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. (který přísluší pouze soudu) pak přichází v úvahu jen ve skutečně výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy ani zvýšení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) uvedené vyhlášky dostatečně nevyjadřuje následky, které jsou do budoucna v důsledku poškození zdraví trvale omezeny nebo ztraceny. Ustálená soudní praxe vychází z názoru, že musí jít o zcela výjimečné případy hodné mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou a mimořádnou úrovní jeho kulturních, sportovních či jiných aktivit v době před vznikem škody.

Dôvody pre mimoriadne zvýšenie náhrady SSU

 | 22.3.2010 | komentárov: 0

Ve vztahu mezi zvýšením ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky a ustanovením § 7 odst. 3 vyhlášky platí, že zatímco zvýšení ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky vyjadřuje, že oproti bodovému ohodnocení škody podle přílohy č. 2 a 4 vyhlášky je třeba s ohledem na zvlášť těžké následky škody na zdraví bodové ohodnocení škody zvýšit, tak zvýšení ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky je možné, jen jedná-li se o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Samotná okolnost, že v konkrétním případě došlo u poškozeného ke zvlášť těžkým následkům škody na zdraví (které podstatně omezují nebo významně mění anebo znemožňují další uplatnění v životě), pro postup podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky nestačí. Pro použití citovaného ustanovení je nezbytné, aby se navíc jednalo o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou a mimořádnou úrovní kvality jeho života v době před vznikem škody.

Škoda spôsobená povahou použitého prístroja

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Skutková podstata objektivní odpovědnosti podle § 421a předpokládá příčinnou souvislost mezi působením okolností, jež mají původ v povaze použité věci a škodlivým následkem (v dané věci poškození zdraví). Nelze od sebe oddělovat, jak o to usiluje dovolatelka, samo o sobě statické působení (tlak na míchu) zavedené drátěné kličky na místě, od postupu při podsouvání kličky pod oblouky krčních obratlů. Použitím věci (přístroje) v daných souvislostech zákon rozumí ty úkony, které jsou nebytné pro řádné fungování věci, popřípadě dosažení účelu (stavu) sledovaného jejím užitím. Jinak řečeno, drátěné fixační kličky mohou být ve smyslu § 241a obč. zák. užity k poskytnutí zdravotnické služby jen tak, že při operativním úkonu, který se provádí tzv. naslepo, jsou zavedeny na místo. Proto ani nemůže být významné, zda k poškození zdraví (míchy) došlo již při vlastním zavádění drátěné kličky (podsouvání pod oblouky obratle) anebo až po její konečné fixaci, v důsledku nepříznivých anatomických poměrů páteře pacienta.

Výška náhrady nemajetkovej ujmy

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Je jistě faktem, že samotnou výši nároku na přisouzení náhrady nemajetkové újmy v penězích lze zjišťovat značně obtížně. Vesměs se proto uplatní postup podle ustanovení § 136 o.s.ř., kdy soud tuto výši určí podle své úvahy. I ta však podléhá hodnocení. Základem úvahy podle zmíněného ustanovení je proto zjištění takových skutečností, které soudu umožní založit úvahu na určitém kvantitativním posouzení základních souvislostí daného případu. To však napadené rozhodnutí v zásadě nečiní možným. Obecně již totiž jen poukazuje na (blíže neurčenou) vlastní judikaturu v obdobných věcech, resp. k výši náhrad poskytovaných platnými předpisy při odškodňování zdraví, aniž by vlastní úvahu o přiměřenosti náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 200.000,- Kč, doložilo vyložením zjištěných okolností případu, které jí k této úvaze vedly.

Dôkazné bremeno pri zodpovednosti za škodu

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Pokud jde o právní posouzení, je třeba vycházet z toho, že jde o objektivní odpovědnost organizace (bez zřetele na zavinění), jíž se na rozdíl od obecné odpovědnosti za škodu nelze zprostit (absolutní objektivní odpovědnost). Takto koncipovaná odpovědnost však není odpovědností neomezenou či snad rozšířenou i na případy, kdy předpoklady jejího vzniku nejsou splněny. I pro odpovědnost podle ustanovení § 238 obč. zák. platí, že jedním ze základních předpokladů jejího vzniku je existence příčinné souvislosti mezi použitím přístroje či jiné látky způsobilé svými účinky přivodit škodu a mezi vznikem škody. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Důkazní břemeno o rozhodujících skutkových okolnostech leží na žalobci a ukládá mu, aby prokázal všechny předpoklady odpovědnosti žalované za škodu. Žalovaná organizace se sice nemůže objektivní odpovědnosti zprostit, avšak to na ni nepřenáší důkazní břemeno ohledně některé z podmínek odpovědnosti.

Zásah do telesnej integrity nesprávnou manipuáciou z biologickým materiálom

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Smyslem všeobecného osobnostního práva, jakož i jednotlivých dílčích osobnostních práv, je zabezpečení účinné ochrany osobnosti fyzické osoby v jejím nejúplnějším celku. Ačkoli chybí komplexní zákonná úprava umělého oplodnění, bylo by v rozporu s uvedeným smyslem osobnostněprávní ochrany neposkytnout v rámci práva na tělesnou integritu a její nedotknutelnost právní ochranu proti nepřípustnému nakládání s humánním genetickým materiálem, daném k dispozici zdravotnickému zařízení pro medicínské účely lidské reprodukce.

Zodpovednosť za nemajetkovú ujmu

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Fyzická či právnická osoba může být činěna odpovědnou za nemajetkovou újmu na osobnosti jiné fyzické osoby pouze tehdy, jestliže neoprávněný zásah spočívající v porušení nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby, skutečně také vyvolala. Povinnost tvrzení, břemeno tvrzení, důkazní povinnost a důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti zatěžuje dotčenou fyzickou osobu (v daném případě tedy žalobkyni).

Neposkytnutie pomoci lekárom

 | 16.3.2010 | komentárov: 0

Obecně platí, že soud v občanském soudním řízení je vázán vždy rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, přičemž rozsah této vázanosti je dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu okolnostmi významnými pro rozhodnutí o náhradě škody. Škodný následek ani příčinná souvislost mezi neposkytnutím pomoci a vzniklým následkem není znakem skutkové podstaty trestného činu neposkytnutí pomoci, za který byl žalovaný pravomocně odsouzen. Právnická literatura v souladu s ustálenou soudní praxí dovozuje, že trestní odpovědnost lékaře při výkonu služby za tento trestný čin připadá v úvahu jen tehdy, nevznikly-li z jeho opomenutí žádné následky na životě nebo zdraví poškozeného, jinak by šlo o některý z trestných činů proti životu a zdraví. Jestliže byl tedy v této konkrétní věci žalovaný odsouzen pro trestný čin neposkytnutí pomoci, neobsahuje pravomocný trestní rozsudek ve výroku o vině závěr o vztahu opomenutí žalovaného vůči vzniklému následku; odvolací soud byl proto oprávněn otázku příčinné souvislosti sám posoudit na základě jím provedených důkazů, aniž byl rozhodnutím trestního soudu v tomto směru vázán.

Ublíženie na zdraví v dôsledku nesprávneho zápisu do zdravotnej dokumentácie

 | 21.2.2010 | komentárov: 0

Jestliže při vzniku následku spolupůsobilo více příčin, např. jednání pachatele a třetí osoby, je třeba hodnotit každou příčinu co do jejího významu pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost pro následek, který z jednání obviněného nastal. Hodnotí-li se takto jednání obviněného MUDr. Z. V., je třeba dospět k závěru, že jeho jednání spočívající v provedení chybného zápisu v ambulantní dokumentaci poškozeného, že je plánováno odstranění jeho pravé ledviny, namísto ledviny levé, bylo prvotní a podstatnou příčinou již uvedených relevantních trestněprávních následků na zdraví poškozeného, která podle odvolacího soudu vytvořila podmínky a předpoklady v zaběhaném kolektivním systému práce lékařů vzniku nesprávného rozhodnutí a v důsledku toho i nesprávného operačního zákroku.

Trestnoprávna zodpovednosť lekára

 | 21.2.2010 | komentárov: 0

Nejvyšší soud v této souvislosti konstatuje, že chyba v diagnóze sama o sobě ještě nemusí mít charakter nedbalosti ani jednání „non lege artis“. Může tomu tak být v případě, je-li nesprávná diagnóza důsledkem závažného porušení postupů pro její určování, například v případě bezdůvodného nevyužití dostupných diagnostických metod. Postup lékaře je ovšem vždy nutno hodnotit tzv. „ex ante“, tj. na základě informací, které měl lékař v době rozhodování k dispozici.

Objektívna zodpovednosť pri porušení osobnostných práv

 | 8.2.2010 | komentárov: 0

Odpovědnost stanovená v ustanovení § 13 občanského zákoníku je odpovědností objektivní, což znamená, že občanskoprávní sankce vzniká na objektivním základě, její nastoupení nevyžaduje zavinění, a tato odpovědnost nemůže být proto vyloučena ani důkazem omluvitelného omylu apod. Vzniklá nemajetková újma na osobnosti postižené fyzické osoby je pro ni stejně závažná bez ohledu na to, jednal-li původce zásahu zaviněně či nikoliv. Subjektivní prvek zavinění má význam toliko při určování výše náhrady nemajetkové újmy dle odst. 3 citovaného ustanovení.

Lekársky zásah a ochrana osobnosti, definícia pojmu "osobnosť"

 | 7.2.2010 | komentárov: 0

Pro účely výkladu ustanovení § 13 odst. 2 o.z. je nutno uvážit, že bez vědomí pacienta uskutečněný a požadavky lékařské vědy neodůvodněný operační zákrok u fyzické osoby, resp. takový zákrok provedený dokonce omylem, bude mít vždy znaky neoprávněného a ve většině případů současně též i velmi závažného zásahu do práva na ochranu osobnosti takové osoby, která má nezadatelné právo na ochranu fyzické integrity, a to bez ohledu na případné skutečně nastalé zdravotní následky zásahu.

Nepriznanie mimoriadneho zvýšenia SSU v nadväznosti na ústavné právo na súdnu ochranu

 | 3.2.2010 | komentárov: 0

Ústavný súd v tejto súvislosti pripomína, že sťažovateľovi súdy neodopreli spravodlivosť, ibaže jeho návrhu na zvýšenie náhrady bolestného a za sťaženie spoločenského uplatnenia v plnom rozsahu nevyhoveli, pričom pri posudzovaní rozsahu tohto odškodnenia museli nevyhnutne vychádzať z vyhlášky č. 32/1965 Zb. platnej a účinnej v čase vzniku tohto nároku. Ústavou zaručené právo na súdnu ochranu vyplývajúce z čl. 46 ods. 1 ústavy pritom neznamená právo na úspech v konaní pred všeobecným súdom a nemožno ho ani účelovo chápať tak, že jeho naplnením je vyhovenie všetkým procesným návrhom účastníka konania (napr. I. ÚS 8/96). Rovnako do práva na spravodlivý proces podľa čl. 6 ods. 1 dohovoru nepatrí právo účastníka konania, aby sa všeobecný súd stotožnil s jeho právnymi názormi, navrhovaním a hodnotením dôkazov. Právo na spravodlivý proces je naplnené tým, že všeobecné súdy zistia (po vykonaní dôkazov a ich vyhodnotení) skutkový stav a po výklade a použití relevantných právnych noriem rozhodnú za predpokladu, že skutkové a právne závery nie sú svojvoľné, neudržateľné a že neboli prijaté v zrejmom omyle konajúcich súdov, ktorý by poprel zmysel a podstatu práva na spravodlivý proces (IV. ÚS 252/04, I. ÚS 131/05, IV. ÚS 219/05).

Dôvody pre mimoriadne zvýšenie SSU

 | 3.2.2010 | komentárov: 4

Sťaženie spoločenského uplatnenia sa odškodňuje vtedy, ak má ujma na zdraví preukazateľne trvalé a výraznejšie nepriaznivé dôsledky na životné úkony poškodeného, na uspokojovanie jeho životných a spoločenských potrieb alebo na plnenie jeho spoločenských úloh. Inak vyjadrené sťažením spoločenského uplatnenia treba rozumieť jednak vylúčenie či obmedzenie účasti poškodeného na plnom osobnom a rodinnom, spoločenskom, politickom, kultúrnom, športovom živote, jednak sťaženie či dokonca priamo znemožnenie výkonu či voľby povolania a voľbu budúceho životného partnera, resp. možnosti ďalšieho sebavzdelávania.

Rozhodujúci deň (doba) zistenia bolesti pre účely výpočtu bolestného

 | 3.2.2010 | komentárov: 0

Posúdenie bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia podľa predpisov platných pred účinnosťou vyhlášky č. 47/1995 Z.z. vyžaduje, aby bolesť a sťaženie spoločenského uplatnenia boli spôsobené a súčasne aj zistené pred jej účinnosťou. Za deň zistenia bolesti nemožno bez ďalšieho považovať deň ukončenia práceneschopnosti poškodeného, ani deň vyhotovenia posudku o bolestnom, ale okamih (deň) ustálenia zdravotného stavu poškodeného.

Nezávislosť existencie dôvodov pre zvýšenia bolestného a zvýšenie SSU

 | 3.2.2010 | komentárov: 0

Existencia dôvodov pre zvýšenie odškodnenia za sťaženie spoločenského uplatnenia v zmysle ustanovenia § 7 ods. 3 vyhlášky č. 32/1965 Zb. o odškodňovaní bolesti a sťaženia spoločenského uplatnenia v znení neskorších predpisov nezakladá zároveň aj existenciu dôvodov pre zvýšenie odškodnenia za bolesť a naopak.

Dôvody mimoriadneho zvýšenia odškodnenia (SSU)

 | 3.2.2010 | komentárov: 0

Rozhodnutie Najvyššieho súdu ČSR, sp.zn.: 1 Cz 60/1988 Předpokladem přiměřeného zvýšení částky odpovídající základnímu poštu bodů zjištěnému lékařem (ve smyslu ustanovení - 6 odst. 2 vyhlášky č. 32/1965 Sb.) je existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, které již sama představuje náhradu za prokazatelné nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného a pro uspokojování i plnění jeho životních a společenských potřeb a úkolů. Přiměřené zvýšení nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. přichází v úvahu jen zcela výjimečně v případech hodných mimořádného zřetele, kdy kulturní, sportovní či jiné zapojení poškozeného před úrazem bylo na vysoké úrovni a mimořádné

Neprítomnosť ošetrujúceho personálu a zanedbanie prevenčnej povinnosti

 | 10.11.2009 | komentárov: 0

Neodôvodnený lekársky zákrok bez súhlasu pacienta

 | 2.10.2009 | komentárov: 0

Zodpovednosť za škodu spôsobenú povahou použitého prístroja

 | 7.9.2009 | komentárov: 2

Zdravotnícka organizácia zodpovedá v zmysle ustanovenia § 238 O. z. (dnes § 421a O.Z.) za škodu spôsobenú okolnosťami, ktoré majú pôvod v povahe použitého prístroja, nástroja, lieku alebo inej veci použitej pri poskytnutí zdravotníckych služieb, a to aj keď ide o vedľajšie účinky, ktoré mali za následok vznik škody, o ktorých nebolo zdravotníckej organizácii známe, že k nim dochádza.

Podmienky zodpovednosti za škodu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Lekársky postup non lege artis

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Vedomá nedbanlivosť pri operácii

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Príčinná súvislosť ako podmienka zodpovednosti za škodu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Náhrada za stratu na zárobku

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zásada bezprostrednosti a priamosti príčinnej súvislosti pri zodpovednosti za škodu

 | 3.9.2009 | komentárov: 0

Príčinná súvislosť medzi poškodením zdravia žalobcov a protiprávnym konaním žalovaného nie je daná, ak poškodenie zdravia spočíva v udalosti, ktorá je už sama následkom protiprávneho konania žalovaného. O takýto prípad ide aj vtedy, ak poškodenie zdravia žalobcov bolo výsledkom ich reakcie na smrteľný úraz ich syna.

Zodpovednosť ze nesprávny lekársky zákrok

 | 26.8.2009 | komentárov: 4

Dovolacie dovôdy

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Princíp proporcionality a rozhodovanie o náhrade za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Princíp proporcionality ako všeobecná právna zásada

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Zodpovednosť za vadu prístroja a za nesprávny lekársky zákrok

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Bolestné a náhrada za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Činnosť zamestnanca za existencie prekážky v práci

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Zvýšená náhrada za sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Posúdenie prekážky rozhodnutej veci s prihliadnutím na odôvodnenie rozhodnutia

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Stanovenie výšky odškodnenia za bolesť

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Aplikácia právnych predpisov na bodové ohodnotenie bolesti

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Postup pri vydávaní lekárskeho posudku

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Odškodnenie za bolesť

 | 26.8.2009 | komentárov: 0

Bolesť a sťaženie spoločenského uplatnenia

 | 26.8.2009 | komentárov: 0