Slovenská a Česká | Medicínske právo

J U D I K A T Ú R A (Sk / Cz) / Vybrané otázky ochrany osobnosti


Posudzovanie zdravotného stavu zamestnanca

 | 4.12.2014 | komentárov: 3

„závěr odvolacího soudu, že žalobci, který se žalovaným poté, co utrpěl pracovní úraz a co byl pro jeho následky uznán plně invalidním, uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu, nelze přiznat odstupné, neboť žalobce neprokázal, že by byl příslušným lékařem vydán lékařský posudek, podle něhož by žalobce nesměl dále konat dosavadní práci u žalovaného pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, není správný. Veden tímto nesprávným právním názorem se odvolací soud nezabýval tím, zda žalobce byl v době uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru se žalovaným (dne 31. 8. 2008) vskutku nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce pro pracovní úraz ze dne 24. 6. 2007 a zda – v kladném případě - byla tato jeho pracovní nezpůsobilost skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru účastníků.“

Nahliadanie do zdravotnej dokumentácie

 | 15.10.2014 | komentárov: 0

„Aby bylo možné považovat postup krajského za nesprávný ve vztahu k dovolateli, jakožto osobě, která se cítí být poškozena tím, že krajský úřad neochránil její práva, musel by krajský úřad mít k dispozici taková opatření, která by vedla k přímému vynucení splnění povinnosti ze strany zdravotnického zařízení, tj. takové nástroje, které by byly s to dovolateli ochranu přímo poskytnout. Takto ale kontrolní a sankční mechanismy, které zákon svěřuje do pravomoci krajského úřadu, koncipovány nejsou, neboť primárně směřují k ochraně veřejného zájmu, nikoliv k prosazení individuálních práv a oprávněných zájmů jednotlivce. Jinými slovy řečeno, žalobce nemá právní nárok na to, aby krajský úřad na základě jeho podnětu provedl u zdravotnického zařízení kontrolu a na jejím základě případně uložil pokutu či přijal jiná sankční opatření. Naopak žalobce má právo domáhat se splnění povinnosti ze strany zdravotnického zařízení soudní cestou, v kterémžto případě již nárok na konání soudu (případně další justičních orgánů) dán je.“

Poskytovanie informácií o zdravotnom stave dieťaťa rodičovi

 | 9.9.2014 | komentárov: 0

„K rozhodnutí o návrhu, jímž se rodič domáhá toho, aby mu zdravotnické zařízení podalo informace o zdravotním stavu jeho dítěte a aby mu umožnilo nahlédnutí do zdravotní dokumentace o tomto dítěti vedené, obsahující citlivé údaje ve smyslu § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., je dána pravomoc soudu.“

Lekársky posudok a ukončenie pracovného pomeru

 | 5.8.2014 | komentárov: 4

„lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" není - jak uvádí dovolatelka - "aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech" a představuje "toliko dobrozdání" o zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci a že tedy nelze hovořit - jak žalovaná dále dovozuje - o jeho neplatnosti. Bez ohledu na svojí povahu a účinky totiž lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" může být způsobilým podkladem pro platné rozvázání pracovního poměru jen tehdy, jestliže z něj (alespoň) bez pochybností vyplývají všechny (výše zmíněné) okolnosti, které jsou předpokladem po podání výpovědi.“

Porušenie očkovacej povinnosti

 | 23.7.2014 | komentárov: 3

„Podľa právneho názoru Najvyššieho súdu Slovenskej republiky z rozsudku vo veci Solmakhin proti Ukrajine možno vyvodiť v súvislosti s povinným očkovaním maloletých detí záver, že právo na rešpektovanie súkromného života (článok 8 ods. 1 Dohovoru ) nemožno považovať za absolútne. Fyzická integrita človeka je obsiahnutá v koncepte ,,súkromného života“, pričom povinný lekársky zásah, ak je čo i len minimálnej dôležitosti, činí zásah do tohto práva. Povinné očkovanie potom ako nedobrovoľná lekárska starostlivosť rovnako činí zásah do práva na rešpektovanie súkromného života, ktoré zahŕňa osobnú, fyzickú a mentálnu integritu garantovanú článkom 8 ods. 1 Dohovoru. Takýto zásah preto neznamená automaticky porušenie práva, ak je vykonaný v súlade so zákonom, ak sleduje legitímny cieľ ochrany zdravia a je nevyhnutný v demokratickej spoločnosti (článok 8 ods. 2 Dohovoru ).“

Znalecký posudok a ochrana osobnosti

 | 28.5.2014 | komentárov: 0

„Současně je však vážit, zda v konkrétním případě nejsou dány okolnosti vylučující neoprávněnost zásahu, tj. okolnosti, které porušení, resp. ohrožení osobnosti fyzické osoby ospravedlňují. Takto o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby nejde např. tam, kde k němu došlo v rámci výkonu jiného subjektivního práva stanoveného zákonem, resp. kde jiný subjekt plnil právní povinnost, kterou mu uložil zákon. Přípustnost těchto případů je odůvodněna zvláštním veřejným zájmem jak na nerušené a plynulé realizaci subjektivních práv, tak na plynulém plnění právních povinností uložených zákonem. Do této skupiny se pak mimo jiné řadí i výkon povinnosti svědecké a znalecké, pokud jsou odůvodněny předmětem věci.“

Očkovacia povinnosť

 | 9.5.2014 | komentárov: 0

Rozhodnutí zákonodárce o tom, že určitý druh očkování bude povinný, je rozhodnutím, které realizuje možnost stanovenou explicite v čl. 26 Úmluvy. Jde o rozhodnutí, které je v prvé řadě otázkou politickou a expertní, a proto je tu i velmi omezená možnost ingerence Ústavního soudu. Takové rozhodnutí zákonodárce požívá ve vztahu k citované Úmluvě poměrně velký prostor pro politické uvážení, v jehož rámci nelze rozhodnutí zákonodárce (resp. prováděcího předpisu exekutivy) o stanovení povinnosti podrobit se určitému druhu očkování přezkoumávat (margin of appreciation). Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, přičemž jeho rozhodnutí zásadně nemůže nahradit závěr zákonodárce nebo exekutivy o tom, že určité infekční nemoci vyžadují povinné očkování.

Výpoveď a znalecký posudok

 | 26.3.2014 | komentárov: 0

„Lékařskou posudkovou činnost, jejímž „předním úkolem“ je posuzování způsobilosti k práci, vykonávají v rámci léčebně preventivní péče, včetně závodní preventivní péče, zpravidla ošetřující lékaři (srov. § 21 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu). Protože posuzování zdravotní způsobilosti fyzických osob k práci se uskutečňuje - jak uvedeno výše - v rámci závodní preventivní péče, je zřejmé, že pro vydání lékařského posudku o způsobilosti zaměstnance k práci, kupř. pro účely výpovědi ze zdravotních důvodů podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, je povolán v první řadě lékař zajišťující pro zaměstnance závodní preventivní péči (závodní lékař). Především lékaře zajišťujícího závodní preventivní péči je třeba - s ohledem na zákonem vymezený cíl a rozsah závodní preventivní péče (srov. § 18a a § 35a zákona o péči o zdraví lidu) - chápat jako příslušného lékaře, podle jehož posudku je zaměstnavatel povinen v zájmu zajištění bezpečného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí postupovat při zařazování do práce, eventuálně při převedení na jinou práci. Teprve tehdy, nepůsobí-li u zaměstnavatele lékař závodní preventivní péče, přichází v úvahu pro výkon lékařské posudkové činnosti lékař zvolený zaměstnancem.“

Povinné očkovanie

 | 10.3.2014 | komentárov: 0

„přesvědčení stěžovatelů o možných negativních následcích povinného očkování nemůže být samo o sobě dostatečným podkladem pro vyvázání se z povinnosti uložené zákonem, a to ani pokud je zastáváno i částí odborné veřejnosti a posíleno profesními zkušenostmi stěžovatelky jako terapeutky pro pomoc dětem a dospělým postiženým autismem. Takovým důvodem nemůže být ani skutečnost, že v některých (výjimečných) případech se po provedení očkování může projevit prudká alergická reakce v podobě anafylaktického šoku, když stěžovatelé si byli zjevně vědomi jak tohoto rizika, tak i způsobu, jak na případný anafylaktický šok reagovat. Zákonné povinnost podrobit se povinnému očkování se stěžovatelé nemohou zprostit zobecňujícím tvrzením, že jiní pacienti nemusí mít o tomto možném následku povědomost, neboť o něm nejsou ze strany lékařů řádně informováni. V této souvislosti lze podotknout, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může jistě za určitých okolností vést ke způsobení závažné újmy pacientovi. Úkolem lékařů i pacientů je ve vzájemné součinnosti takovým možným negativním následkům předcházet, samo jejich riziko však ještě nemůže být dostatečným důvodem pro neprovedení lékařského zákroku.“ 4 As 2/2013 - 75

Vitium artis

 | 4.3.2014 | komentárov: 0

„odvolací soud dovodil porušení povinnosti na straně žalované navzdory tomu, že oba znalci učinili závěr, že lékařský zákrok byl proveden „lege artis“. Tento závěr však nelze vytrhovat z kontextu, neboť jej znalci spojili především s volbou metody operačního postupu (srov. výklad o dvou možných metodách, z nichž obě jsou znalci považovány za obvyklé a správné, byť jedna je modernější a riziko poškození zvratného nervu je při jejím použití podstatně nižší) a s posouzením zdravotnické dokumentace (v níž znalec Černý „nenalezl nic, co by tomu [tj. že šlo o postup lege artis] odporovalo“). Odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) si však správně povšiml, že znalci současně konstatovali, že při zákroku došlo k nechtěnému poškození hlasu, což lze označit jako „vitium artis“ (znalec Černý) a že při zákroku sice nedošlo k vědomému pochybení operatéra, avšak že operatér se dopustil pochybení, které mělo za následek přerušení zvratného nervu (znalec Lašťovička). Pojmy „nechtěný“ a „nevědomý“ však nelze ztotožňovat s pojmem „nezaviněný“ (viz výše výklad o zavinění).“

Súhlas pri prevzatí do ústavnej starostlivosti

Ľudmila Moľová
 | 21.10.2013 | komentárov: 0

„Prevzatie chorého do ústavu zdravotníckej starostlivosti bez jeho súhlasu je vážnym zásahom do základného práva na osobnú slobodu zaručeného čl. 17 ods. 1 ústavy. Preto nemôže byť ponechané iba na ústave zdravotníckej starostlivosti, ako jeho zamestnanci vyhodnotia splnenie podmienok na umiestnenie osoby do ústavu bez jej súhlasu a je tu vytvorená zákonná poistka v podobe tzv. „detenčného konania“, ktoré je upravené v § 191a nasl. OSP. Pokiaľ sa okresný súd a krajský súd uspokojili iba s vyjadrením MUDr. I., na ktorom je v podstate uznesenie okresného súdu aj krajského súdu založené, napriek skutočnostiam, ktoré sa v okolnostiach sťažovateľkinej veci vyskytli a ktoré minimálne spochybňujú dôvodnosť jej umiestnenia v ústave bez súhlasu, potom súdny prieskum stratil zmysel a celé konanie bolo iba formálnym procesom, ktorý neslúžil na ochranu práv sťažovateľky. Ak by sa súdy v obdobných veciach vždy uspokojili iba s výsluchom ošetrujúceho lekára a chorého, bez toho, aby prihliadli na špecifiká konkrétneho prípadu, takýto postup súdov by mohol dokonca viesť ku zneužívaniu inštitútu prevzatia a umiestnenia chorého do ústavu vykonávajúceho zdravotnícku starostlivosť.”

Pozbavenie spôsobilosti na právne úkony

Zuzana Zoláková
 | 11.6.2013 | komentárov: 0

"Soud konstatuje, že jedinou možnou zárukou proti svévoli ve vztahu k zbavení svobody stěžovatele byl požadavek, aby se zbavením osobní svobody vyslovil souhlas jehoopatrovník, kterým bylo město Brno. Opatrovník však udělil ke zbavení stěžovatele svobodysouhlas, aniž se s ním setkal nebo ho alespoň kontaktoval. Kromě toho nebylo nikdy objasněno, proč bylo nemožné nebo nevhodné, aby opatrovník před přijetím tohoto rozhodnutí toto sestěžovatelem projednal, jak o tom hovoří relevantní mezinárodní standardy (viz zásadu 9 v § 42 výše). Souhlas opatrovníka tudíž nepředstavoval dostatečnou záruku proti svévoli."

Rozsudok vo veci Bureš proti Českej republike

 | 9.6.2013 | komentárov: 0

Európsky súd pre ľudské práva rozhodol v prípade Bureš proti Česklej republike o porušení článku 3 Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôdn a náhrade nemajetkovej ujmy

Právno na ochranu osobnosti - neoprávnená kritika lekára

 | 16.8.2011 | komentárov: 0

Mimořádně intenzivní dopad do osobnostních práv žalobce, který bylo třeba vzít v úvahu při určení výše peněžního zadostiučinění, mělo podle názoru odvolacího soudu uvedení nepravdivého tvrzení o souvislosti mezi léčebným postupem, který žalobce použil, a smrtí jeho pacientky. Zejména byla vážně postižena profesní čest žalobce jako lékaře, což se projevilo jednak v odlivu jeho pacientů, v tom, že po odvysílání předmětných reportáží byl opomíjen lékařskou veřejností, přestal být zván na lékařské kongresy a bylo revokováno rozhodnutí o přidělení půdního bytu ve F. L., kterým chtěl rozšířit svou ordinaci. Další významnou okolností pro stanovení výše finanční satisfakce byla podle názoru odvolacího soudu skutečnost, že k uveřejnění nepravdivých údajů došlo opakovaně v informačním médiu a pořadu s vysokou sledovaností. Pokud jde o difamující údaje ohledně žalobcova účtování cen léků, zejména injekcí, které byly v předmětných reportážích uvedeny, odvolací soud konstatoval, že je žalobce neučinil předmětem žaloby a dále, že z hlediska významu jsou výrazně méně znevažující.

Sprístupňovanie zdravotníckych informácií

 | 21.1.2011 | komentárov: 0

Oprávnenie účastníka správneho konania na nazeranie do spisov a podkladov je v pomere špeciality k všeobecnému právu na poskytnutie informácií podľa zákona o slobodnom prístupe k informáciám. Odopretie sprístupniť účastníkovi odborné stanovisko konzultanta je podstatným porušením pravidiel správneho konania.

Preukaz alkoholika

 | 21.1.2011 | komentárov: 0

"Zverejnenie osobného údaja o zdravotnom stave dotknutej osoby (preukaz alkoholika) so súčasným zverejnením jej podobizne zjavne nezodpovedá informatívnemu účelu spravodajského príspevku." Hodnotiace komentáre a použitie expresívnych výrazov pri hodnotení stavu vodiča po dopravnej nehode, ako aj samotného stupňa opitosti, považoval senát spolu s odvysielaním detailných záberov na tvár vodiča, za zásah do ľudskej dôstojnosti vodiča

Výkon práva rozhodovať o liečbe nemôže mať trestnoprávne následky

 | 4.2.2010 | komentárov: 0

Jestliže obecná právní norma, jíž je zákon o zdraví lidu č. 20/1966 Sb., jak je výše uveden a v souvislosti s ním i mezinárodní smlouva dávající rodiči právo odmítnout za své dítě lékaři navrhovanou potřebnou péči, není přijatelné, aby v případě, kdy této možnosti využije a dojde ke škodlivému účinku, za takto vzniklý následek nesli trestní odpovědnost a tuto ochranu aktivně přebíraly orgány činné v trestním řízení. Jejich úkolem je ochrana převážně celospolečenských hodnot stanovených v trestním zákoně a vymezených v jednotlivých skutkových podstatách trestných činů, nikoliv ochrana konkrétních subjektivních práv jednotlivce, jež svou povahou spočívají v soukromoprávní sféře, a které nechrání trestní právo.

Ochrana osobnosti podľa §11 OZ

 | 8.12.2009 | komentárov: 0

Ochrana života plodu - 3. časť rozhodnutia a odlišné stanoviská

 | 2.11.2009 | komentárov: 0

Ochrana života plodu - 2. časť rozhodnutia

 | 2.11.2009 | komentárov: 0

Ochrana života plodu - posúdenie súladu ust. potratovej legislat. s Ćl. 15 ods. 1 Ústavy SR

 | 2.11.2009 | komentárov: 0

Podmienky, rozsah a spôsob poskytovania zdravotnej starostlivosti

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Právo na bezplatnú zdravotnú starostlivosť a zdravotnícke pomôcky ako základné ľudské práva

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Právny dôvod na oslobodenie od súdnych poplatkov

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Námietka nesprávnosti skutkových zistení ako dovolací dôvod

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Námietky proti skutkovým záverom nie sú námietkami proti nesprávnemu právnemu posúdeniu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Výklad rozsahu poučovacej povinnosti lekára

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Podmienky zodpovednosti za škodu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Charakteristika právnej otázky zásadného významu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Právo dieťaťa

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Zásah do rodičovských práv z dôvodu ochrany zdravia a života dieťaťa

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Právo na urýchlené súdne rozhodnutie ako procesná záruka práva na osobnú slobodu v detenčnom konaní

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Obmedzenie osobnej slobody

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Právo na súhlas s lekárskymi výkonmi

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Nemožnosť aplikácie ústavného práva nevypovedať pri klinickom vyšetrení duševného stavu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Nariadenie pozorovania v zdravotníckom ústave z dôvodu marenia účelu trestného konania

 | 7.9.2009 | komentárov: 0

Znalecný posudok a vyšetrenie duševného stavu

 | 7.9.2009 | komentárov: 0