Aktuality | Medicínske právo

Č L Á N K Y / JUDr. Michal Ryška, sudca Krajského súdu v Brne


JUDr. Michal Ryška: Povinnost zachování mlčenlivosti a medializace zdravotní kauzy pacientem

JUDr. Michal Ryška, sudca Krajského súdu v Brne
 | 23.8.2012 | komentárov: 12

Obrazok Jedno z předních míst v mém osobním žebříčku knižní produkce z oblasti medicínského práva zaujala v loňském roce kniha Ochrana osobnosti a medicínske právo, jejímž autorem je Ivan Humeník, který shodou okolností patří i mezi odborné garanty těchto stránek. Věřím, že nebude příliš troufalé, pokud si nyní z pozice hosta dovolím na jeho „domácím hřišti“ polemizovat se správností jedné z tezí, v knize obsažených, kterou pokládám za přinejmenším diskutabilní.

Lege artis a odpovědnost za zásah do osobnostních práv (II. časť)

JUDr. Michal Ryška, sudca Krajského súdu v Brne
 | 17.8.2012 | komentárov: 0

Obrazok Kdo a v jakém rozsahu posoudí, zda byl postup lege artis? Prvně totiž v duchu přístupu k otázkám lege artis, dle kterého mají být všechny zákroky 1) prováděny v souladu s platným právem obecně 2), dochází nevyhnutelně k určitému popření dosavadní teze, dle které posouzení otázky lege artis náleží obecně soudnímu znalci. Takový dosavadní přístup, založený na chápání lege artis v užším slova smyslu, správně vycházel z obecné nutnosti vynaložení odborných znalostí k posouzení určitých skutečností (ve smyslu § 127 odst. 1 o.s.ř.), tedy z toho, že otázka, zda postup byl či nebyl lege artis, je otázkou odbornou, na níž nepřísluší odpovídat právníkům, ale odborníkům – lékařům 3). Právě z hlediska rozložení odbornosti by však tato teze měla při širším chápání pojmu lege artis platit nadále pouze ve vztahu k odbornému medicínskému posouzení postupu soudním znalcem (tj. lege artis strictu sensu). Naopak autoritativní hodnocení postupu lege artis largo sensu v otázkách právního charakteru by mělo logicky náležet soudu, který zná právo (iura novit curia) a který jediný je v rámci soudního řízení oprávněn i povinen tyto otázky autoritativně hodnotit. Soudní znalec z oboru zdravotnictví není oprávněn jakkoli se vyjadřovat k otázkám právním, ale toliko k otázkám skutkovým, byť faktická praxe soudních znalců je občas nesprávně založena na opaku, v rámci kterého znalec soudu přináší „odborné“ poučení o hmotném právu.