Mgr. Radek Halouzka: Pod drobnohledem | Medicínske právo
              

Články


Mgr. Radek Halouzka: Pod drobnohledem


 | 10.5.2012 | komentárov: 0

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „ZoZS“) nekomplikuje pouze poskytování zdravotní péče nezletilým, jak jsem se zmiňoval v rámci svého minulého příspěvku, ale svou úpravou Národního zdravotnického informačního systému (dále jen „NZIS“) rovněž významně zasahuje do soukromí každého pacienta, jeho rodinného příslušníka, zdravotnických pracovníků apod.

Obrazok NZIS je systém určený zejména ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů (tj. zejména lékařů, zdravotnických zařízení) a jejich ekonomice,
o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. Součástí NZIS jsou národní zdravotní registry, kterých je celkem deset a v rámci kterých jsou zpracovávány zákonem stanovené údaje (např. v rámci Národního onkologického registru se shromažďují mj. údaje o pacientech, jejich onkologickém onemocnění, léčbě). Součástí NZIS jsou dále Národní registr poskytovatelů, Národní registr zdravotnických pracovníků a národní registry podle transplantačního zákona.

V souladu s § 72 odst. 2 ZoZS vytvářejí výše uvedené registry vzájemně propojenou soustavu a je možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro účely zpracování údajů v NZIS předávají poskytovatelé zdravotních služeb a další subjekty zákonem stanovené údaje o pacientech (rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, socio-demografické údaje jako věk, pohlaví a zaměstnání, diagnostické údaje, údaje o poskytované zdravotní péči apod.), o poskytovateli zdravotních služeb, v případech nemocí z povolání pak i identifikační údaje posledního zaměstnavatele.

Za účelem zajištění provozu NZIS má rovněž Ministerstvo vnitra a Policie České republiky stanovenou povinnost poskytovat řadu dalších identifikačních údajů jako např. jméno a příjmení, informace o rodinném stavu, identifikační údaje rodičů, manžela, dětí, informaci  o tom, zda-li je subjekt zbavený nebo omezený ve způsobilosti k právním úkonům a mnoho dalších. Vzniká nám tak propojený informační systém, resp. databáze dat, sdružující údaje, které, vzhledem ke skutečnosti, že identifikují fyzickou osobu, jsou osobními údaji, resp. vzhledem k tomu, že vypovídají mj. i o zdravotním stavu fyzické osoby, jsou citlivými osobnímu údaji dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOOU“).

První, co člověka napadne, přečte-li si několik málo paragrafů ZoZS, ve kterých jsou vymezeny předávané údaje, je důvod, resp. účel, za kterým jsou údaje v tak širokém rozsahu shromažďovány a dále zpracovávány. Tento je blíže upraven v § 73 ZoZS, který stanoví, že účelem zdravotnických registrů je zejména:
a) sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízení přístrojovou technikou,
b) sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému,
c) evidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a sledování pacientů s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace.

Již na první pohled je zřejmé, že účel zpracování osobních údajů ZoZS vymezuje velice široce. Požaduje-li pak ZoOOU v § 5 odst. 1, aby osobní údaje byly shromažďovány v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu, pak dle mého názorů ZoZS se svým výčtem údajů, které mají být předmětem zpracování, tomuto požadavku ZoOOU nevyhoví. Nevidím jediný důvod, proč by za výše uvedenými účely měly být zpracovávány rovněž např. identifikační údaje pacientů jako je rodné číslo, resp. proč nestačí, aby jednotliví pacienti byli v registrech vedeni pod nějakým číselným identifikátorem. Podobná praxe je běžná např. při předávání údajů o pacientech zadavatelům klinických hodnocení humánních léčivých přípravků, kde nečiní žádné problémy.
Když už se člověk seznámí se širokým výčtem údajů zpracovávaných v registrech, napadne ho, jakým způsobem jsou shromažďované údaje zabezpečeny a kdo k nim má přístup.

Na otázku technického a organizačního zabezpečení osobních údajů ZoZS neposkytuje žádnou odpověď. Podrobnější úprava chybí. Správci, resp. zpracovateli těchto údajů tak
ve vztahu k jejich zabezpečení vyplývají pouze obecně formulované povinnosti v § 13 ZoOOU.
Co se týče vymezení subjektů oprávněných k přístupu k údajům, tyto jsou naopak v ZoZS vymezeny dosti široce. Přístup k osobním a dalším údajům shromažďovaným v registrech má zejména oprávněný pracovník správce a zpracovatele zdravotnického registru, přičemž správcem NZIS je Ministerstvo zdravotnictví, které může pověřit správou části NZIS nebo správou jednotlivého registru Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické informační systémy nebo jím zřízenou právnickou osobu anebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky.

Dalšími oprávněnými subjekty s přístupem k osobním a dalším údajům shromažďovaným
v registrech jsou
• oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele poskytujícího pacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve zdravotnickém registru,
• oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru údaje, a to
v rozsahu jím poskytovaných údajů,
• oprávněný pracovník Koordinačního střediska transplantací, a to pro účely transplantací,
• oprávněný pracovník instituce, který má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost.

Uvážíme-li, že přístup k údajům v registrech mají i oprávnění pracovníci zpracovatele a tedy i oprávnění pracovníci soukromých společností (právnických osob zřízených Koordinačním střediskem pro rezortní zdravotnické informační systémy) a že je tedy rozsah osob, kterým mohou být údaje poskytnuty velice široký, napadne nás, jak mohou správce a zpracovatel zajistit plnění povinností uvedených v § 13 ZoOOU, zejména tedy přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů.
Navíc, má-li oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele poskytujícího pacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve zdravotnickém registru, právo k přístupu k údajům shromažďovaným v registrech, měl by rovněž ZoZS vymezit alespoň rozsah informací,  ke kterým má přístup. Toto však zákonodárci při tvorbě ZoZS opět opomněli.

Další neuspokojivě řešenou otázkou je otázka přiměřenosti doby uchovávání osobních a dalších údajů v registrech. Příloha ZoZS a u většiny registrů stanoví, že po uplynutí 5 let od roku úmrtí pacienta jsou osobní údaje anonymizovány. Z ničeho, ani z důvodové zprávy k ZoZS, však nevyplývá, proč je stanovena zrovna doba pěti let a není tedy jasné, zda-li je tak splněn požadavek  ZoOOU uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování.
Otázkou, kterou je nutné si položit, je, zda-li právní úprava NZIS, resp. zdravotnických registrů, nezasahuje mj. i z výše uvedených důvodů (široce vymezený účel zpracování osobních údajů, chybějící úprava jejich zabezpečení, široké vymezení osob oprávněných k přístupu k osobním údajům v registrech, otázka přiměřenosti doby jejich uchovávání) 
do ústavně garantovaného práva na ochranu soukromí.

Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“), která tvoří součást českého ústavního pořádku, ve svém čl. 7 odst. 1 stanoví, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny pak stanoví, že každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Čl. 4 odst. 4 Listiny dále stanoví, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána  k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Součástí ústavního pořádku je rovněž Úmluva o lidských právech a biomedicíně, která  ve vztahu k ochraně soukromí pacientů v čl. 10 stanoví, že každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví.
S ústavně garantovaným právem na ochranu soukromí se pak do střetu dostává zájem společnosti (veřejný zájem) na existenci NZIS zejména důvodů uvedených v ZoZS, tj.
z důvodu zajištění kvality poskytované zdravotní péče, efektivního řízení zdravotnictví, tvorby účelné zdravotní politiky apod.

Jak vyplývá např. z nálezu Ústavního soudu č. 322/2001 Sb.(1), je při jakémkoli střetu mezi základním právem jednotlivce na jedné straně a oprávněným zájmem státu (veřejným zájmem) na straně druhé nutné zvážit, zda veřejný zájem legitimizuje určité omezení privátní sféry jednotlivce. Ústavní soud uvádí, že nelze dovozovat, že se stát vůči svým občanům může chovat svévolně a že může přistupovat k omezování základních práv nad nezbytně nutnou míru. To znamená, že při omezení základních práv a svobod musí stát respektovat jak formální podmínky omezení (tzn. "zákonem"), tak také podmínky materiální (tzn. podstatu a smysl základních práv).

V případě, že se nějaké základní právo, v našem případě právo na ochranu soukromí, dostane do střetu s jiným základním právem, svobodou či jiným principem, v našem případě s veřejným zájmem na zajištění kvalitní zdravotní péče, pak lze jedno omezit ve prospěch druhého pouze v případě splnění několika podmínek (tzv. test proporcionality).
První podmínkou je test vhodnosti (2), v rámci kterého se zkoumá, zda je určité opatření (úprava NZIS, resp. zdravotnických registrů v ZoZS) vhodným nástrojem k realizaci jiného ústavního principu (v našem případě veřejného zájmu). Zde si podle mého názoru můžeme odpovědět, že ano, protože prostřednictvím shromažďování a vyhodnocování údajů ve zdravotnických registrech lze zajistit mj. i kvalitnější poskytování zdravotní péče.

Druhou podmínkou je test potřebnosti (3), zjišťující, zda přijaté řešení umožňuje co možná největší realizaci všech v konfliktu stojících principů. Je tedy nutné zvolit takový prostředek, který co nejméně zasahuje do základního práva (v našem případě do práva na ochranu soukromí). Zde mám za to, že úprava NZIS neobstojí. Jak mj. uvádí i Stanovisko občanského sdružení Iuridicum Remedium k ústavní konformitě úpravy národních zdravotních registrů
v zákoně o zdravotních službách (4) samotné zpracování osobních údajů v registrech (a tedy i zásah do práva na soukromí, o nějž se jedná) k naplnění stanovených účelů nezbytné není.

U většiny registrů by zcela postačovala evidence údajů anonymních. Obdobně i Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí, že zkušenosti z jiných evropských států ukazují, že pro účel, jehož má docílit národní zdravotnický informační systém, postačují databáze klinických studií vedených buď se souhlasem pacienta, nebo dokonce anonymně.(5)
Lze tedy uzavřít, že lze nalézt i jiné prostředky, kterými lze zajistit sledovaný veřejný zájem (shromažďování pouze anonymních údajů, nahrazování identifikačních údajů číselnými identifikátory apod.) a eliminovat tak zásah do ústavně garantovaného práva na ochranu soukromí. Právní úprava NZIS v ZoZS tedy naším minitestem proporcionality neprošla. Uvidíme, k jakému závěru dojde při posouzení příslušných částí ZoZS Ústavní soud, který již návrh na přezkoumání ústavní konformity daných ustanovení ZoZS obdržel.


(1)Viz http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-322
(2)Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s. 60 a násl.
(3)Tamtéž.
(4)Dostupné např. na: http://www.slidilove.cz/sites/default/files/registry-stanovisko_iure_13-03-2012.pdf
(5)Viz http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=14&loc=328




 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


 


Diskusia


Vaše meno
Vaša reakcia
Secure code
Opíšte prosím text obrázku
Napíšte výsledok : 6+2 =


-- žiadne príspevky --