V Českej republike prešiel v poslaneckej smenovni nový Občiansky zákonník

V Českej republike, tak ako aj na slovensku platil zákonný predpis s rovnakým číselným označením, a síce z. 40/1964 Zb. Aj keď je to už od rozdelenia republík temer 20 rokov a v oboch krajinách došlo k viacerým novelizáciám tohto predpisu, stále bolo možné využívať judkatúru a právne názory z ČR aj v našom právnom prostredí. Schválením nového Občianskeho zákonníka dôjde čoskoro k zmene.

Portál IDNES.cz sa priniesol sumár zmien, ktoré nový kódex prináša. My Vám ponúkame tie, ktoré sa dotýkajú problematiky nášho portálu:

Adopce dětí odnošených náhradní matkou
 (tzv. Surrogačné matěrství)
Adopce dítěte odnošené náhradní matkou neplodnými páry nyní není nijak upravená. Nový občanský zákoník umožní biologickým rodičům osvojit si dítě odnošené jejich příbuznou, například sestrou nebo matkou.

Popření otcovství

Otcové dětí narozených v manželství by v budoucnu mohli mít na popření svého otcovství lhůtu 6 let. V současnosti to mohou učinit pouze do doby, než je dětem půl roku. U dětí narozených nesezdaným rodičům bude nadále platit půlroční lhůta.


Předčasná zletilost

Už v 16 letech může dítě požádat o přiznání zletilosti. Pokud mladý člověk přesvědčí soud, může se stát zcela svéprávným a uzavírat smlouvy i podnikat bez omezení. Změna ulehčí život hlavně velmi mladým podnikatelům, za které dnes musí dokumenty podepisovat rodiče.

Adopce dospělého

Zákon umožní adoptovat zletilou osobu. Umožňuje tak vyhnout se problémům, které vznikaly při osvojení sourozenců s většími věkovými rozdíly, kdy dospělí už osvojeni být nemohli. Přitom bylo v zájmu rodiny, aby vyrůstali společně.

Předběžné prohlášení v případě nemoci

Lidem trpícím nemocí, která postupně zhoršuje duševní schopnosti (například Alzheimerova choroba), umožní zákoník sepsat v předběžném prohlášení, jak chce, aby s ním okolí zacházelo. Může například zakázat, aby ho vystěhovali z jeho domu, nebo projevit přání, aby jeho opatrovníkem byla určitá osoba.

Svéprávnost

Ruší se možnost zcela zbavit člověka způsobilosti k právním úkonům a nadále je možné pouze omezení svéprávnosti. Omezit člověka ve svéprávnosti bude moci soud jen v přesně vymezeném rozsahu a jen na omezenou dobu. Pak bude soud muset rozhodovat znovu.


Odškodnění za újmu na zdraví

Nový zákoník zcela ruší tabulky, které určují pevné částky, jež lidé dostanou za újmu na zdraví. Dnes je předepsáno, že pozůstalý člen rodiny zemřelého má nárok na odškodné 240 tisíc korun, za ochrnutí všech končetin dostane postižený 360 tisíc korun, při ztrátě obou varlat 144 tisíc. Nový zákoník soudům uvolní ruce a nechá jen na jejich úvaze, kolik postiženému dají. K tomu viac:


Nový občanský zákoník, který bude v červnu schvalovat parlament, zcela ruší tabulky s "cenami" za jednotlivé úrazy. O odškodném mají nově rozhodovat jen soudci podle konkrétních případů. Ty nejsou nyní vůbec zohledněny, navíc jsou částky příliš nízké.
Nárok získat odškodnění má člověk nejen za ztrátu na výdělku, ale i za vynaložené náklady spojené s léčením úrazu při úrazu, který si sám nezpůsobí. Pokud někdo cizí vinou ztratí blízkého příbuzného, má především právo na jednorázové odškodnění.
Dnes dostane pozůstalý člen rodiny podle tabulky 240 tisíc za úmrtí příbuzného. Při ochrnutí na všechny končetiny dostane pacient 360 tisíc, při ztrátě obou varlat 144 tisíc.
"Takové tabulky, jako máme u nás, nejsou nikde na světě. Samozřejmě, že život zdravého pětatřicetiletého člověka, který má rodinu s dvěma dětmi, nemůže být ohodnocen stejně jako život starého člověka s těžkou rakovinou, který má vyhlídku posledních dvou měsíců života," popisuje nevýhody dnešní úpravy hlavní autor nového občanského zákoníku, profesor Karel Eliáš. Tabulky velmi kritizuje také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) považuje hlavně jednotlivé částky za velmi nízké. "Jsou výrazně nižší, než je běžné v západní Evropě, lidé by měli dostávat daleko více peněz," říká Pospíšil.
"Zadruhé jsou ty tabulky velmi svazující, chceme, aby soudce rozhodoval podle konkrétního případu," přidává se k expertům.
Jak však budou soudci rozhodovat, když nebudou mít vůbec žádné vodítko, kolik peněz "přiklepnout" za které zranění? Nebude to v každém okrese jinak?
"Během čtrnácti dnů budu mít schůzku s vedením Nejvyššího soudu a chci je požádat o nějaké stanovisko právě k otázkám těchto částek," říká Pospíšil. Právě Nejvyšší soud má za úkol sjednocovat rozsudky.
"U újmy na cti nebo dobré pověsti také neexistuje žádný sazebník, a soudy to zvládají vcelku s přehledem," argumentuje Eliáš.

Zdroj IDNES.CZ tu



Zdroj IDNES.CZ tu
foto: tn.nova.cz