IZIP, nebo flash disky? | Medicínske právo
              

Články


IZIP, nebo flash disky?


 | 20.4.2011 | komentárov: 0

Nemine snad týden, aby se v médiích neobjevila nějaká zpráva o internetové zdravotní knížce pacienta známé pod názvem IZIP. Centrální ukládání a využívání všech zdravotních záznamů pacientů na jednom místě (počítačovém serveru) však není jediné řešení zdravotní dokumentace v rámci tzv. elektronického zdravotnictví (eHealth).

Obrazok Místo popisování omylů a mýtů systému IZIP se podívejme, jak je možné vedení zdravotní dokumentace v podmínkách eHealth řešit jinak.

Elektronické zdravotní knížky (EZK) bylo možné začít realizovat v primitivní formě již v polovině 90. let, kdy se nemocnice a lékaři začali vybavovat nejprve osobními počítači a následně nemocnice a některé polikliniky i vlastními počítačovými sítěmi.

Nosičem EZK mohla být zpočátku disketa 3,5“ (malá kapacita), dále kompaktní disk – CD (nepohodlná manipulace), čipová karta (malá kapacita, nutné dovybavení počítačů záznamovým a čtecím zařízením), čárový kód (speciálně pro přenos dat na receptech) a konečně flash disc (dostatečná kapacita, možnost připojení /USB port/ má každý počítač), pro komunikaci potom slouží internet nebo ještě lépe mobilní telefony připojené k počítačům jako periferní zařízení.

Informace ve dvou stupních

V souladu s technologickým vývojem si lze už delší dobu představit řešení, kdy v tzv. odkazovém (centrálním) registru, dostupném lékařům přes internet, mobilními telefony a přes pevnou linku běžnými telefony, jsou uloženy pouze opravdu důležité identifikační, zdravotní a kontaktní údaje pacienta (jeho /nová/ bezvýznamová identifikace /ID/, jméno, rodné číslo, adresa, absolvované operace, závažné diagnózy /diabetik, kardiak atd./, trvale užívané léky, včetně telefonních odkazů na ošetřujícího, případně další lékaře a kontaktní /příbuzné/ osoby).

Všechny zdravotní informace jsou pak na flash disku pacienta, který je vnitřně rozdělen na 3 části:

- První část (nejmenší a volně přístupná) obsahuje pouze část toho, co odkazový registr, a to anonymní identifikaci pacienta (jeho bezvýznamové ID) a důležité zdravotní záznamy (diagnózy, léky) bez ostatních osobních a kontaktních údajů.

- Druhá část (chráněná pacientem zvoleným heslem) obsahuje všechny podrobné zdravotní záznamy od všech navštívených lékařů, včetně např. klíčových obrazových snímků dokumentujících stavy před a po zákrocích (rtg, CT apod. tříštivých zlomenin, kyčelních kloubů atd., v případě velkého množství snímků je možné jejich uložení na pracovištích jejich vzniku nebo u ošetřujícího lékaře a zapsání odkazů do odkazového registru).

- Třetí část je rezervována pro přenos aktuálních obrazových snímků a jejich popisů (sono, rtg apod.).
Pacientem zvolený ošetřující lékař pak má ve svém počítači k dispozici všechny informace uložené v odkazovém registru a všechny podrobné informace z druhé, případně i třetí části flash disku pacienta. Tato dvoustupňová organizace (odkazový registr a první /identifikační/ část flash disku) je nutná kvůli ochraně dat pacienta při ztrátě disku (neví-li nálezce, komu patří, z volně přístupných informací v první části disku to nepozná) a pro případ krizové situace (bezvědomí, pacient bez dokladu) při zásahu záchranné služby, která si v případě potřeby může přes bezvýznamové ID pacienta v odkazovém registru ověřit vše důležité.

PIN budete moci časem zapomenout

A jak může provozování EZK na flash disku každého pacienta vypadat? Obsah zdravotní dokumentace se skládá v podstatě ze 4 částí – textové záznamy o zdravotním stavu pacienta (anamnéza, popis potíží, diagnózy atd.), výsledky laboratorních vyšetření, nálezy zobrazovacích metod a preskripce léků.

Dostat všechny tyto informace na flash disc pacienta není v případě existence vlastní počítačové sítě nemocnice (intranet) a hospitalizace pacienta žádný problém (všechny potřebné údaje jsou k dispozici v elektronické formě).

Žádný problém nepředstavují ani textové záznamy a preskripce léků u kteréhokoli lékaře s počítačem, drobné „komplikace“ mohou nastat pouze v případech zpětného předávání výsledků lékařem požadovaných zobrazovacích (rtg apod.) a laboratorních (biochemie) vyšetření „přes ulici“.

Zatímco na výsledek rtg (sono, CT apod.) pacient většinou čeká a popis, včetně obrazového záznamu, tak lze nahrát na jeho flash disc (třetí část), výsledky laboratorních vyšetření lze lékaři zaslat s příslušným zpožděním formou SMS nebo tzv. datového přenosu přes mobilní telefon připojený jak v laboratoři, tak u lékaře k jejich počítačům jako periferní zařízení. Při použití bezvýznamového čísla žádanky, příp. ID pacienta nelze ze zasílaných hodnot zjistit, o koho se jedná.

A pokud pacienti zapomínají PINy a hesla pro přístup k různým počítačovým a internetovým aplikacím, zde tedy ke své EZK na flash disku, tipněte si, jak vzdálená je doba, kdy již existující flash disky s tzv. biometrickou autentizací (otisk prstu) majitele dospějí do široké cenové přijatelnosti. Já tipuji tak 2–3 roky.

Interoperabilita EZK

Popsaným způsobem využití flash disků, prakticky nevyžadujících internet ani zabezpečený ePodpis, lze řešit i poslední velký hit nadnárodních zdravotnických systémů a českých propagátorů eHealth, kterým je interoperabilita EZK.

Volně přístupná první část EZK na flash disku s bezvýznamovým ID pacienta, se všemi důležitými zdravotními záznamy a kontaktem na národní odkazový registr, může být v případě potřeby uvedena ve všech jazycích EU a používána ve všech civilizovaných zemích světa.

Smyslem tohoto článku nebylo a ani nemůže být suplovat projekt řešení se všemi podrobnostmi (režim zápisů a čtení dat na flash disku, jejich nezměnitelnost, antivirová ochrana atd.), ale pouze ukázat reálnou možnost všestranně efektivního řešení.

zdroj: zdn.cz, Regionální denník, pôvodne tu
foto: mydochub.com


 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


 


Diskusia


Vaše meno
Vaša reakcia
Secure code
Opíšte prosím text obrázku
Napíšte výsledok : 4+7 =


-- žiadne príspevky --