Poprvé v Česku: 40 let brala špatné léky, chce odškodné | Medicínske právo
              

Články


Poprvé v Česku: 40 let brala špatné léky, chce odškodné


 | 25.3.2011 | komentárov: 0

Příběh ženy z Olomoucka, která čtyřicet let brala nevhodný lék na onemocnění, kterým vůbec netrpěla, mění soudní praxi při posuzování nároků pacientů v Česku. Je to totiž spor, který v tuzemsku nemá obdoby a jeho výsledek je určující i pro posuzování dalších podobných případů.

Obrazok Nejvyšší soud, který případ označil za zásadní, totiž rozhodl (verdikt 25 Cdo 2549/2008), že lhůta pro promlčení nároků pacientů začíná až ve chvíli, kdy jsou pro ně jasné a jednoznačné důsledky dlouhodobého užívání špatných léků - tedy i desítky let poté, co člověk špatnou pilulku poprvé polkl nebo roky poté, co se dozvěděl o tom, že mu lékaři určili špatnou diagnózu.

Celé roky o ničem nevěděla

Celý příběh se začal už v roce 1962, kdy ženě byla v Olomouci stanovena nesprávně diagnóza - myastenický syndrom. Kvůli této chybě lékařů při stanovení nemoci začala žena dlouhodobě užívat lék Mestinon. A celé roky neměla žena o své špatné diagnóze žádné pochybnosti, předepsané léky jí nijak výrazně neškodily.
Teprve po 38 letech, v roce 2000, při pobytu v nemocnici ve Zlíně, se žena dozvěděla, že trpí jinou chorobou než byla dlouhodobě léčena - správná diagnóza bylo onemocnění štítné žlázy.
 
Lékaři ve Zlíně ji sdělili, že už Mestinon užívat nemusí, žena už byla ale na léku závislá a proto jej po dohodě s lékaři brala do roku 2002.
Teprve po vysazení léků se ale začaly projevovat důsledky dlouhodobého užívání špatně zvoleného léčiva. Žena trpěla poruchami krvetvorby, zástavou menstruace, svalovou ochablostí a poruchami sluchu.
A zažalovala nemocnici v Olomouci o 490 tisíc korun jako náhradu společenského uplatnění, bolestné a také náhradu za léky, vitamíny a zdravotní pomůcky za tři roky.
 
Okresní soud v Olomouci i Krajský soud v Ostravě ale nároky ženy zamítly. Soudy rozhodly, že případ je promlčený a žena odškodnění získat nemůže. Podle soudců totiž podala žalobu pozdě (až v roce 2003 ve chvíli, kdy se na ní projevily účinky léku po jeho vysazení). "Žalobu měla podat ve chvíli, kdy se dozvěděla o chybné diagnóze (rok 2000)," rozhodli soudci.

Zásadní otázka je to

Žena se obrátila na Nejvyšší soud s dovoláním. "Promlčecí lhůta nemůže být počítána od chvíle, kdy jsem se dozvěděla o nesprávné diagnóze, ale až od chvíle, co jsem zjistila nepříznivé účinky na svém zdraví po vysazení léku Mestinon," uvedla žena.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Petrem Vojtkem ženě vyhověl a nařídil nové projednání případu. "Tato otázka (lhůty pro promlčení u náhrady škody na zdraví způsobené dlouhodobým užíváním léku na základě chybně stanovené diagnózy) má zásadní právní význam i z hlediska rozhodovací praxe soudů vůbec," uvedli soudci.
Soudci potvrdili, že začátek dvouleté promlčecí doby začíná ve chvíli, kdy má poškozený pacient informace a důkazy o tom, jak byl vlastně poškozen. A dobu pro promlčení nejde podle soudců počítat od chvíle, kdy se pacient dozví, že měl být poškozen (tedy že mu byla stanovena chybná diagnóza).
Soudci rozhodli, že Okresní soud v Olomouci muse celý případ znovu posoudit.

Soud tak musí nově zjistit, kdy přesně žena užívání léku ukončila, jaké důsledky mělo dlouhodobé užívání léku na zdraví, kdy a jakým způsobem se projevily negativní důsledky na jejím zdravotním stavu a kdy se žena o zdravotních důsledcích spojených s užíváním uvedeného léku dozvěděla.
A lhůtu pro promlčení musí soud brát od okamžiku, kdy žena zjistila, že jí lék poškodil zdraví.

zdroj: Tomáš Fránek, Aktuálně.cz, pôvodne tu.
foto: geekologie.com

ROZHODNUTIE Najvyššieho súdu ČR so sp.zn. 25 Cdo 2549/2008 POUNÚKAME TU.




 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


 


Diskusia


Vaše meno
Vaša reakcia
Secure code
Opíšte prosím text obrázku
Napíšte výsledok : 5+8 =


-- žiadne príspevky --