Povinné očkovanie ako podmienka pre prijatie do materskej školy | Medicínske právo
              

Články


Povinné očkovanie ako podmienka pre prijatie do materskej školy


 | 7.7.2015 | komentárov: 0

V sekcii slovenská a česká judikatúra Vám tento raz prinášame nález Ústavného súdu ČR venujúci sa otázke povinného očkovania ako jednej z podmienok pre prijatie dieťaťa do predškolského zariadenia.

Obrazok

Maloletý sťažovateľ P. R. zastúpený svojou matkou podaním ústavnej sťažnosti požadoval zrušenie rozhodnutia Najvyššieho správneho súdu ČR a jemu predchádzajúcich rozhodnutí, na základe ktorých nebol navrhovateľ prijatý do predškolského zariadenia, keďže sa nepodrobil povinnému očkovaniu. V ústavnej sťažnosti taktiež požadoval zrušenie ustanovenia zákona o ochrane verejného zdravia a školského zákona, ktoré ako podmienku pre prijatie dieťaťa do predškolského zariadenia požadovali, aby dieťa bolo zaočkované alebo predloženie dokladu o tom, že dieťa je voči chorobe imúnne alebo, že dieťa nemôže byť zaočkované zo zdravotných dôvodov.

Podľa navrhovateľa bolo rozhodnutiami súdov porušené jeho právo na predškolské vzdelanie, ktoré je súčasťou ústavne zakotveného práva na vzdelanie. Povinné očkovanie je taktiež v rozpore s Dohovorom o ľudských právach, konkrétne s jeho ustanoveniami týkajúcich sa práva dieťaťa na udelenie slobodného a informovaného súhlasu, keďže  rodičia sú pod hrozbou udelenia sankcii nútení dostaviť sa s dieťaťom na očkovanie. Navrhovateľ taktiež uviedol, že povinné očkovanie nie je v súlade so slobodou myslenia a svedomia. Navyše právny poriadok Českej republiky nikde výslovne neuvádza, že očkovacia povinnosť má byť splnená pred nástupom do predškolského zariadenia.

Ústavný súd po dôkladnom posúdení predložených podkladov zaoberal otázkou či predškolské vzdelanie spadá pod ústavne garantované právo na vzdelanie. S prihliadnutím na judikatúru Európskeho súdu pre ľudské práva, podľa ktorej právo na vzdelanie nesmie byť nikomu odoprené „se vztahuje na všechny typy a úrovně vzdělávání poskytované v rámci smluvního státu,“ Ústavný súd dospel k záveru, že „není důvod předškolní vzdělávání jako proces vedoucí k osvojování stanovených dovedností, postojů a vědomostí, a nikoliv pouze jako péči o děti či hlídání dětí vylučovat z dosahu práva na vzdělání.“

Právo na vzdelanie patrí medzi sociálne práva, na preskúmanie ktorých nie je možné využiť tzv. test proporcionality, a preto Ústavný súd použil metodologický postup preskúmania nazvaný test rozumnosti.

Právna úprava, ktorá podmieňuje prijatie dieťaťa do predškolského zariadenia splnením očkovacej povinnosti „představuje pohledem judikatury Evropského soudu pro lidská práva nezbytné preventivní opatření k zajištění, že v souvislosti s předmětnou podmínkou pro přijetí dítěte do předškolního zařízení nepůjde lékařský zákrok v podobě očkování k tíži dítěte v míře, která by narušovala rovnováhu mezi jeho tělesnou integritou a veřejným zájmem na ochraně zdraví obyvatelstva.“

Ústavný súd taktiež poukázal na svoju predchádzajúcu judikatúru, podľa ktorej „musí být institut očkovací povinnosti, jako omezení základního práva, doprovázen takovými zákonnými zárukami, jež by minimalizovaly jeho zneužití a vyloučily lékařský výkon v případě, že nejsou dány podmínky pro jeho provedení.“ V prípade ak dieťa nemôže v dôsledku kontraindikácie podstúpiť očkovanie, nesmie vznikať medzi deťmi stav nerovnosti. Očkovacia povinnosť nepochybne predstavuje určité obmedzenie práva na vzdelanie, avšak nejedná sa o taký zásah, ktorý by vylučoval prijatie všetkých nezaočkovaných detí do predškolského zariadenia, a teda aj takých, ktorých zdravotný stav splnenie očkovacej povinnosti neumožňuje.

Vo svojom náleze Ústavný súd ďalej uviedol, že očkovanie predstavuje všeobecne „jako prostředek imunizace proti vybraným nákazám, společenský benefit vyžadující sdílenou odpovědnost členů společnosti, tedy určitý akt sociální solidarity od těch, kteří podstupují riziko, v současném majoritně přijímaném vědeckém poznání však označovaném za minimální, aby ochránili zdraví celé společnosti. Očkování dostatečné většiny populace totiž zabraňuje šíření nákazy vybraných nemocí, čímž poskytuje ochranu nejen těm, kteří byli očkováni. Čím vyšší je pak podíl neočkovaného vůči očkovanému obyvatelstvu, tím vyšší je také riziko opětovného rozšíření nákazy, a to nejen mezi těmi, kteří dobrovolně odmítli očkování, ale také mezi těmi, kteří nemohli být očkováni z vážných, zejména zdravotních důvodů.“

Z vyššie uvedeného ďalej teda vyplýva, že aj požiadavka podrobiť sa očkovaniu pred prijatím do predškolského zariadenia predstavuje „akt sociální solidarity, který nabývá svého významu s rostoucím množstvím očkovaných dětí v kolektivech těchto předškolních zařízení. Naopak jako na sociální nespravedlnost by bylo možné nahlížet na případy, pokud by určitá skupina dětí přijatých do předškolních zařízení odmítala bez závažných důvodů očkování, a čerpala tak výhody vyplývající z úspěšnosti vakcinace, resp. z ochoty ostatních dětí navštěvujících předškolní zařízení vzít na sebe ono minimální riziko, které z očkování plyne.“

Ústavný súd v závere svojho rozhodnutia uzavrel, že zákonné zakotvenie splnenia očkovacej povinnosti ako podmienky prijatia do predškolského zariadenia nepredstavuje obmedzenie práva na vzdelanie, ktoré by bolo protiústavné, a preto podanú ústavnú sťažnosť zamietol.




 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


 


Diskusia


Vaše meno
Vaša reakcia
Secure code
Opíšte prosím text obrázku
Napíšte výsledok : 7+6 =


-- žiadne príspevky --