Postup OČTK pri požadovaní informácií od zdravotníckych pracovníkov

Ústavný súd ČR svojím rozhodnutím z 31.3. 2015 objasnil postup orgánov činných v trestnom konaní pri získavaní informácií od zdravotníckych pracovníkov

Súd prejednával sťažnosť, podľa ktorej bolo zasiahnuté do práv sťažovateľa (nemocnice), ktorej zamestnanec –lekár odmietol poskytnúť polícii požadované informácie (informácie o bezprostrednej príčine smrti, overený pitevný protokol a list o prehliadke zomrelého), pretože nebol dodržaný postup, tj. k poskytnutiu informácií nebol udelený súhlas súdu, a teda nebola prelomená povinnosť mlčanlivosti.

Ústavný súd konštatoval, že „Policie jako orgán činný v trestním řízení je totiž povinna postupovat v trestním řízení z úřední povinnosti a trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů. Musí přitom v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v trestním řádu a za součinnosti stran postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro její rozhodnutí. Na druhé straně stěžovatel, jako poskytovatel zdravotních služeb, je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb dozvěděl, neboť tím ve své podstatě chrání soukromí dotčeného jednotlivce.  Jak konstatoval též Evropský soud pro lidská práva, ochrana osobních dat, o to více lékařských dat, má pro požívání práva na respektování soukromého a rodinného života zásadní význam, přičemž samostatným zásahem do práva na soukromí je i poskytnutí informací mezi státními úřady navzájem pro jiný účel, než jsou uchovávány. Uvedené lze přitom vztáhnout též na osobu právě zemřelou, neboť i ta požívá ochrany svého soukromí, jelikož též informace o smrti a její příčině mohou velmi citlivě zasáhnout do dřívější pověsti této osoby.“

Preto rozhodol, že je pri prelomení mlčanlivosti potrebné postupovať v súlade s ustanoveniami špeciálneho zákona, a teda „Z dotčeného ustanovení zákona o zdravotních službách výslovně plyne, že v případě trestního řízení sice může dojít k prolomení povinné mlčenlivosti, to však jen způsobem, který stanoví trestní procesní předpisy. Toto zákonné ustanovení je proto třeba vyložit tak, že obsahuje odkaz na trestní řád a že je věcí úpravy obsažené právě v trestním řádu, aby stanovila zákonné podmínky pro prolomení zmíněné mlčenlivosti, pokud jde o způsob (postup), jímž k němu může dojít. Ustanovením, které tak činí, je přitomprávě ustanovení § 8 odst. 5, jež v těchto případech výslovně vyžaduje předchozí souhlas soudce. Pro toto řešení ostatně svědčí i skutečnost, že se v případě informací zjištěných při poskytování zdravotních služeb jedná o natolik invazivní zásah do soukromí jednotlivce, že je nezbytné, aby byl posouzen nezávislým a nestranným orgánem, kterým může být pouze soud.“

Zároveň dodal, že na rozdiel od rozhodovaného prípadu, kde sa povinnosť mlčanlivosti vzťahuje na informácie získané pri výkone povolania,  mlčanlivosť nevzniká pri výkone úkonov v rámci trestného konania.

Rozhodnutie môžete nájsť pod týmto odkazom: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=2954&cHash=536155f63d02566ce5f6db55a98ff8e1