Posudzovanie zdravotného stavu zamestnanca | Medicínske právo
              

Články


Posudzovanie zdravotného stavu zamestnanca


 | 4.12.2014 | komentárov: 0

V sekcii slovenská a česká judikatúra sme pre Vás tento raz pripravili rozhodnutie Nejvyššího soudu České republiky, ktoré sa týka posudzovaniu zdravotného stavu zamestnanca po pracovnom úraze (sp zn. 21 Cdo 3320/2013).


Žalobca J. B. utrpel pracovný úraz ramena pravej ruky, v dôsledku ktorého musel podstúpiť rok trvajúcu liečbu. Ani po jej absolvovaní však nebola u neho odstránená neschopnosť nosiť ťažké bremená čo bolo súčasťou jeho pracovnej náplne. So svojim zamestnávateľom preto uzavrel dohodu o ukončení pracovného pomeru zo zdravotných dôvodov. Žalobca zároveň požadoval vyplatenie odstupného zamestnávateľom a keďže tento jeho nárok nebol uspokojený, rozhodol sa ho uplatniť podaním žaloby na súde. 

Prvostupňový súd žalobu zamietol, a to z dôvodu, že žalobca nepredložil lekársky posudok, ktorý by konštatoval jeho neschopnosť vykonávať jeho doterajšiu prácu. Nebolo tak preukázané, že jeho pracovný pomer bol ukončený dohodou zo zákonom uvedených dôvodov. K tomuto názoru sa priklonil aj odvolací súd, ktorý prvostupňové rozhodnutie potvrdil.

Žalobca sa preto rozhodol obrátiť na Najvyšší súd prostredníctvom dovolania. V ňom uviedol, že súdom v rámci dokazovania predkladal lekárske správy, z ktorých  „vyplývá souvislost mezi skutečností, že nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, a dohodou o rozvázání pracovního poměru k žalovanému.“

Najvyšší súd sa potom  čo skonštatoval prípustnosť podaného dovolania, zameral na právny inštitút odstupného a jeho funkcie. „Odstupné představuje plnění, které zaměstnavatel poskytuje jednorázově (zpravidla jako peněžitý příspěvek) zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním (skončením) jejich pracovního poměru a které má zaměstnanci pomoci překonat (často složitou) sociální situaci, v níž se ocitl proto, že ztratil dosavadní práci.“ Právny poriadok umožňuje poskytnúť odstupné aj vtedy, ak sú dôvodom rozviazania pracovného zdravotné dôvody spôsobené pracovným úrazom, pričom tie musia byť podložené lekárskym posudkom vydaným určenými orgánmi.

Najvyšší súd sa venoval aj vymedzeniu pojmu lekárska posudková činnosť, ktorej „předním úkolem“ je posuzování způsobilosti k práci, vykonávají v rámci léčebně preventivní péče, včetně závodní preventivní péče, zpravidla ošetřující lékaři.“ Posudzovanie zdravotného stavu zamestnanca je úlohou predovšetkým závodného lekára, ktorého je potrebné „chápat jako příslušného lékaře, podle jehož posudku je zaměstnavatel povinen v zájmu zajištění bezpečného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí postupovat při zařazování do práce, eventuálně při převedení na jinou práci. Teprve tehdy, nepůsobí-li u zaměstnavatele lékař závodní preventivní péče, přichází v úvahu pro výkon lékařské posudkové činnosti lékař zvolený zaměstnancem.“

V prípade vzniku sporu o odstupné však súd nie je povinný vychádzať z lekárskeho posudku vydaného závodným lekárom. „Zdravotní stav zaměstnance z hlediska jeho schopnosti dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, pro nemoc z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání proto může být posouzen lékařem i jinak a není vyloučeno ani to, že – nebyl-li zařízením závodní preventivní péče lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci vůbec vydán - bude pro účely zjištění důvodu rozvázání pracovního poměru zjišťován (zejména prostřednictvím odborných vyjádření orgánů veřejné moci, popřípadě znaleckých posudků) teprve v řízení o odstupné při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů.“

Podľa skoršej judikatúry Najvyššieho súdu, na ktorú bolo v rozhodnutí odkázané, sa zamestnávateľ nezbavuje svojej zodpovednosti za škodu spôsobenú zamestnancovi pracovným úrazom či chorobou z povolania ani vtedy, ak sa so zamestnancom dohodne na ukončení pracovného pomeru zo zdravotných dôvodov. Preto podľa Najvyššieho súdu nie je správny názor nižších súdov, podľa ktorého mal žalobca preukázať svoj zdravotný stav lekárskym posudkom, aby si mohol uplatniť nárok na odstupné. V konaní sa mali súdy zamerať na riešenie otázky „zda žalobce byl v době uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru se žalovaným (dne 31. 8. 2008) vskutku nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce pro pracovní úraz ze dne 24. 6. 2007 a zda – v kladném případě - byla tato jeho pracovní nezpůsobilost skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru účastníků.

Na základe vyššie uvedeného Najvyšší súd dospel k názoru, že predchádzajúce rozhodnutia boli vydané na základe nesprávneho právneho posúdenia veci, a preto napadnuté rozhodnutie zrušil a vrátil vec na ďalšie konanie.

Spracovala: Ľudmila MOĽOVÁ

Rozhodnutie nájdete TU.




 Obrazok Pošli do vybrali.sme.sk  |   Obrazok Zdieľať odkaz na Facebook

 


 


Diskusia


Vaše meno
Vaša reakcia
Secure code
Opíšte prosím text obrázku
Napíšte výsledok : 2+5 =


-- žiadne príspevky --